Útek zo Sibíri

Několik silných detailů, z nich těn nejsilnější, nejděsivější a nejhrůznější nabídne posledních pár minut, kdy vidíte jak dlouho a hlavně PROČ musel Janusz čekat, než se mohl podívat za svou milovanou osobou, aniž by mu při tom hrozilo zastřelení. Oceňuji i režisérovu snahu vyhnout se prvoplánově adrenalinovým scénám (nejmarkantnějším příkladem je prakticky kompletní vynechání celého útěku z tábora, které se prostě stalo a je jedno jak), díky které se divák může víc sžít s postavami a soustředit se na jejich pouť. Tyto silné detaily spolu s perfektními hereckými výkony drží film pohromadě, ale bohužel předlouhá stopáž a zbytečné protahování některých scén mi neumožňují jít s hodnocením výš. Rozhodně to není film, na který bych se měla chuť podívat znovu, nicméně skrývá v sobě kus poctivé filmařiny a také nabízí výbornou kameru i hudbu. (05.06.2011)

Peter Weir light. Film, ktorý nie je príliš silný vo výslednom dojme, ale ponúka veľa nezabudnuteľných detailov. Postupné spoznávanie rozmanitých charakterov, dôležitosť pozitívnej synergie ich pováh a schopností pre kolektívne dosiahnutie vysneného cieľu - prežitia a slobody. Trefné obsadenie, jemný, inteligentný humor, tiahla atmosféra iba s jemnými zdramatizovaniami. Nečakajte veľké veci. Načúvajte a pozorujte. A budete spokojní, poučení, a budete si ICH pamätať. (01.05.2011)

Miluji filmy o tom, jak někdo někam jde! Zvlášť ty extrémně dlouhé. Jeden si u nich po perném dni najde konečně chvilku pro sebe, něco hezkého si přečte, udělá si nehty, kvalitně zašuká, zajde vyvenčit psa, zasmaží na mobilu tetrisy a přitom se vůbec nemusí obávat, že mu z tolik hutného a komplikovaného děje něco uteče. Je pravda, že pravidelně v půlhodinových intervalech ubude jeden herec, nicméně fakt, že se prostě ušel, nikterak nedegraduje strhující tempo ostatních a člověk celou dobu myslí jen na otravnou repliku Shrekova Oslíka: "Už tam budéééém??". A tak naší milí hrdinové jdou a jdou, místy mají žízeň, místy hlad, někdy je jim zima, pak zas horko, ale oni to všechno prostě přejdou. Výhodou je, že se dá takový svižný film sledovat velmi aktivně a jen tak nezahálet. "Už tam, kurva, konečně budéééém??", blesklo mi po desáté hlavou někdy v šedesáté minutě a opět jsem se otočil na druhý bok, abych neměl proleženiny. A takových otoček jsem udělal tři série po desíti!!! No nemám nic proti, za chvíli je léto a ladím plážovou formu! Zvláštní pozornost si také zaslouží citlivý casting, který bezděky vnesl do tak vážného spektáklu notnou dávku humoru. Poté, co židovský producent zjistil, že pan Sturgess je Angličan, bylo jasné, kdo bude hrát Poláka! Vždyť Polsko je taky v Evropě, hned vedle Vídně. Jeho plynnou polštinu pak nerozeznáte od rodilého mluvčího. S vybitými předními zuby, hubou plnou aft a horkou bramborou na patře! A tak je to se všemi. Jedinou opravdu světlou výjimkou je Farellova kreace ruského mukla! Vyrostl z něj opravdu Pan Herec a náramně mě bavil až k Mongolské hranici! Někdy bych ho hrozně rád potkal u Colína. (10.03.2011)

Oscar 1 nominace: Masky (25.01.2011)

Pro Weira mám slabost, ale v The Way Back sáhnul vedle. Já si totiž hlavně myslím, že nebylo rozumné se něco podobného vůbec pokoušet natočit. Paradoxně z podobného (respektive opačného) důvodu, kvůli němuž jsem zpochybňoval 127 Hours. V poslední boylovce bylo příběhu na celovečerák příliš málo, v Útěku je ho příliš mnoho. Film tak působí jako ledabyle sestříhané úseky děje z mnohem delšího filmu. A nemůžu říct, že bych se u něj bavil, natož že by se mu povedlo vyvolat ve mně touhu vidět prodlouženou (=celistvou) verzi. Po těch 133 minutách jsem se cítil skoro tak vyčerpaně, jako kdybych ten pochod sám prožil. Což se mi jako divákovi milujícímu pohodlí nechce oceňovat. (21.04.2011)

Peter je vynikající filmař o tom žádná a i tady funguje obrazová složka skvěle. Problém vidím ve scénáři nebo spíš časové náročnosti filmované látky. Netrvalo to dlouho a už jsem remcal, konkrétně nad odfláklým útěkem z lágru, to nezkousnu, kolik v týhle scéně mohlo bejt adrenalinu a emocí jenže útěk si měl divák asi přehrát v hlavě sám. Pak s těma vlkama, z jejich strany přece muselo jít o pernamentní nebezpečí vůči skupině i tady se dala rozehát slušná hra nervů a zase nic. Potom ta zima na Sibiři, líp asi udělat nešla, ale přiznejme si, že v realu to bylo peklo sekundu po sekundě, tady 15 minut ? Dvě drsný scény ? Oproti tomu se dobře poved přechod pouště, za to Himaláje, bylo zjevný, že už se nikomu nic velkýho ani časově náročnějšího točit nechce a tak to ošidili na nejvyšší možnou míru. Naštěstí herci neošidili nic a tak si člověk mohl vychutnávat maxi výkonů u Colina se mě chce říct, že to byl jeho nejlepší herecký výkon vůbec. Škoda, někde ubrat , jinde přidat nebo-li nepodceňovat emoce s atmosférou a mohla to být pětihvězdičková salva. (13.04.2011)

Nesmyslně sestříhaná první polovina, která nenechá rezonovat jedinou scénu, se bije s překrásně rozmáchlou druhou půlkou, která ždíme limity širokoúhlé kamery na maximum, ubírá Weirovu filmu ve finálním hodnocení body i přes to, že své hrdiny dokáže představit několika slovy a donutí vás je mít rád i bez toho, aniž by nějak razantně dramatizoval scénu; na to si vystačí se skvělými herci, pár omrzlinami a opuchlými rty od sucha. (13.10.2011)

Nedokážu si představit, co ta skupina tenkrát musela zažít. Nejdřív jako vězni na Sibiři, později samotný útěk a důvod přežít na Sibiři, následně průchod nekonečným Ruskem do Mongolska. Tam si užít největší poušť na světě a projít, pro změnu, přes nejvyšší hory na světě dolů do Indie. Nechce se mi věřit, že to někdo dokázal, ale zázraky se dějí. Útěk ze Sibiře je filmem, který vypráví právě tento příběh plný extrémních situací, na kterém mi ale vadí jedno. Nedokáže je naplno vcucnout do filmu abych z toho filmu ve skutečnosti něco měl. Útěk je tak příšerně odfláklý, že se mi to ani nechce věřit. To samé pak samotný průchod přes hory. Ty záběry mohli být daleko hezčí, ale co naplat. Pořád to je pro mě neskutečně silný film, který na Sibiři a pak především na poušti vládne všemi smysly. Nic jiného mu tak vytknout nemůžu. Autenticita je opravdová, problém s jazyky výborně vymyšlený a herci jsou absolutně dokonalí. Není lepšího Rusa, než v podání Colina Farrella. Ten je ve skutečnosti Ir, ale jak to vypadá, zvládne všecko. Útěk ze Sibiře tak není dokonalý film, ale s čistým svědomím může říct, že se snažil převést realitu na plátno. Podařilo se mu to, ale nemůžu se zbavit dojmu, že i přes to všecko ho jeho tvůrci šíleným způsobem odflákli. (09.05.2011)

║Rozpočet $30miliónov║Tržby USA $2,701,859║Tržby Celosvetovo $20,348,249▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ Škoda že to je tak prázdne bez iskry, či kúska strhujúcejšieho prifarbenia, škoda je to len suché a príliš prašné dobrodružstvo, kde obrovský herecký potenciál vyšumí do vzduchu, Peter Weir akoby nemal chuť niečo tvoriť, už sa nečudujem že to tak prepadlo. /55%/ (16.12.2011)

Film dvou významových rovin a dvou tváří. Útěk ze Sibiře pojednává o útěku ze Sibiře (překvapivě), o fyzicky zničující cestě napříš Asií, přes hory, pouště a zase hory za svobodou. Pojednává ale také v symbolické rovině o cestě napříč dějinami střední a východní Evropy, o cestě k odpuštění. Ale ouha! Podobně jako hollywoodské pokusy inscenovat tragédii Holocaustu i první pokus inscenovat hrůzy gulagu působí dojmem vysvětlujícího a průměrně inscenovaného divadla, jehož cílem je, aby divák neznalý faktů pochopil a soucítil. Z pochopitelných důvodů může tenhle trik fungovat jen prvoplánově a bez jakékoli hloubky. Obecně však platí že čím dále jsou hrdinové od traumatického prostoru gulagu, čím více se o nich dozvídáme a čím více pojednává Weir o jejich individuálních příbězích, tím lepší a filmařsky přesvědčivější Útěk ze Sibiře je (vrcholem je mariánská scéna v poušti, která mě jako jediná ve filmu opravdu dojala prostou silou filmové řeči). Naopak čím blíže se hrdinové dostávají k velkým dějinám, tím vykonstruovaněji film působí – je to taková středoškolská učebnice zločinů komunismu pro nezasvěcené. Bere mu to hodně energie a autenticity (s tím bohužel souvisí i hodně zvláštní volba dominantní jazykové varianty a Eda Harrise coby mediátora příběhu pro americké publikum). Dá se na to zvyknout, ale pachuť umělé tragiky nelze úplně setřást. Jako všechny podobné filmy i tento historické trauma spíše zakrývá povinným sentimentem, než otevírá k analýze a pochopení... Plusové body za vynikající (a jedinou skutečně ambivalentní) postavu zloděje Valka ve famózním balení Colina Farella. (31.03.2011)

Scénář: Peter Weir, Keith R. Clarke .. Drama, které není dramatické nebude pamětihodné. Rutinní, povrchní, bez tvůrčích nápadů vymaňujících příběh k nadprůměru. Peter Weir tentokrát zajímavou látku nevzal tak pevně do rukou jak umí, jen ji levačkou polaškoval a ono to kupodivu nestačí. Naštěstí není film vyloženě špatný v žádném místě ani aspektu, nenudí (pokud se vám tedy neprotiví převážně přírodopisná náplň), ovšem je prostě jen na "jedno použití" s tím, že pak okamžitě zapadne. 50%. (04.04.2011)

Sedm let v Tibetu dovedených k dokonalosti. Přes jistou prvoplánovost celého projektu se tahle adaptace knihy Slawomira Rawicza povedla vskutku nevídaně, režisérský nestor Peter Weir natočil strhující příběh, který je, bez v Hollywoodu téměř nemyslitelného patosu, skutečnou poklonou oněm polozapomenutým hrdinům. O přístupu tvůrců hovoří nejlépe už jen ten prostý fakt, že se v gulagu mluví rusky, jen polština je nahrazena angličtinou (je to výhra jen napůl, ale díky bohu za ni). Weirovi se podařilo na americký film nevídaně udržet autenticitu ruských reálií, což bylo podpořeno vynikajícím castingem i mnohým odpozorovaným (kostýmy, tetování, typologie herců...). Útěk ze Sibiře je složen ze dvou částí - gulag a odysea z něj, přičemž samo téma gulagu vlastně teprve čeká na své filmové objevení. Sekvence ze sovětského lágru svou až didaktickou konotací trochu skřípe, ale záměr je jasný. Připomnělo mi to analogii literární, a totiž novelu Jeden den Ivana Denisoviče, v němž šlo také především o nutnost sdělit jistá fakta světu, což Solženicyn realizoval prostým soustředěním se na detaily. Skutečné filmové demaskování zrůdného systému gulagu teprve na své ,,souostroví" čeká. Jestli je něco k vyzdvižení zvlášť, pak především herecké mistrovství většiny zúčastněných herců - od zkušeností Eda Harrise až po křehkost Saoirse Ronan, kongeniální byl ale především výkon bravurního Colina Farella. Poláci mohou být právem na co hrdí - mají své hrdiny. Nezapomínejme, že i my máme podobné, už by někdo (a klidně zase americká produkce) mohl konečně zfilmovat osudy bratrů Mašínů a Milana Paumera a jejich legendární útěk přes celé východní Německo do západního sektoru rozděleného Berlína (třeba jako filmovou adaptaci strhujícího románu Jana Nováka Zatím dobrý), příběh je to stejně neuvěřitelný... (12.04.2011)

Odchod ze Sibiře. Řekli si, že půjdou. A tak šli a šli... Weirovi ovšem ušlo, že bez pořádného scénáře to jako drama bude šlapat jen stěží a bude to spíše takový „krok sun krok“. Jde totiž o nedůstojnou náhražku Sedmi let v Tibetu i Kam až mě nohy donesou (o to více, že to je vymyšlené, ovšem jak dokazuje Motýlek, tak ani to nemusí být vždy nutně špatně). Ostatně škoda že mu právě tyto adaptace utekly (vlastně dvojnásobná škoda, protože pak by to nebyly nepovedené filmy). Ovšem málokdo umí dostat do dění jako právě Peter Weir. Měl jsem pocit jako bych si tu úmornou štreku prošel také (myšleno v dobrém), v každém okamžiku jsem přesně cítil to co postavy, byl jsem tam. Takže z mé strany prožité; resp. prošlé; a proto výtečné. (14.04.2011)

Jdou a jdou a jdou a jdou. Krajina krásná, bodejť by né, když to sponzorovalo National Geographic. JInak mě to, ale téměř uspalo. Colin Farrell tam je hustej, ale jen hodně vedlejší postava. (27.05.2011)

,,A JESTLI VÁS NEZABIJE PŘÍRODA, TAK TO UDĚLAJÍ MÍSTNÍ LIDÉ. TO ONI DOSTANOU ODMĚNU ZA HLAVU KAŽDÉHO UPRCHLÍKA“..... /// Cílem filmu není ukazovat všechny krásy Gulagu, jako jsou hlad, zima, doly....... stejně jako nezdržuje žádnejma strategickejma kecama nebo dlouhodobým plánováním. Sympatická půl hodinka a sedm statečných je v divočině. Sibiř je v těch letech kurevsky turistická tepna, proto se k nim brzy přidá ještě Irena. Šlapou a šlapou, někdo umře, někdo to vezme jinudy a o překvapení JE TU NOUZE. Ale kdo z nás byl u Bajkalu a v Mongolsku. Perfektně natočenej příběh o touze přežít. I když mu chybí jako křoví zdolávání hory nebo díra ve skalách, líbila se mi věrohodnost, autentičnost. Bohužel jako by tu nebylo co hrát, protože scénárista zapomněl, že divák potřebuje trochu víc než obrázky. Emoce! EMOCE!!! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se zdrhnout z Gulagu. 2.) Nevím, že se Fata morgána rozpozná podle ptáka. 3.) Při procházkách po Gobi chodím kolem provizorního kříže a zajímá mě, komu patří. 4.) Odmítám číst knihu ,,The Long Walk“ od Slavomira Rawicze. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (19.04.2011)

A šli a šli a šli..... šli, někdo zemřel, ušli dál, zase někdo zemřel...Po 60 minutách stereotyp. Musím však pochválit skvělý herecký výkon Colina Farrella. Dávám 60%. (25.04.2011)

// Distribútor: Newmarket // Počet premietajúcich kín v USA: 678 // Otvárací Víkend USA: $1,218,868 // Prečo mi to miestami tak strašne pripomína biele peklo? Film nieje zlý, ale na mňa trochu pridlhý a miestami nudný. Môžem však pochváliť herecký výkon Colina Farrella, ktorý svoju rolu zahral velice zábavne. (15.04.2012)

„Je to Američan.“ – „Američan?“ – „Stalin nemá rád cudzincov.“ V rokoch 2000 – 2010 vznikli pravdepodobne tisícky filmov. Weirov MASTER AND COMMANDER ale patrí z tohto obdobia k mojim najobľúbenejším. Bohužiaľ, z ÚTEKU ZO SIBÍRI sa (napriek vážnej, serióznej, ľudskej, smutnej a závažnej zápletky) stala dvojhodinová prepytujem nuda. Nevýrazní (okrem Farrella a Harrisa, ale aj tí mohli byť oveľa lepší) hrdinovia zdĺhavo bez emócií putujú prekvapivo mdlou krajinou (ktorá nevyzerá na to, že v nej nočné teploty idú k mínus 40) a nič z toho. Nechcem historicky tragickú tému zľahčovať, ale nebudem sa tváriť, že z nej povstal dobrý film, keď nepovstal. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (10.05.2011)

Cesta. Zajímavá spíše nezáviděníhodnou situací poutníků, než dějem samotným, a to je ten zásadní problém. Nuda je pořád silný slovo, ale spád od začátku do konce filmu celkem stabilně klesá. Obsazení bych taky ještě posílil, zavání to unylostí. Ale "dík Bohu" za Farrella, ten se tu hodně vyznamenal. Pak už zaujme jen Harris a modroočka z LOVELY BONES. (13.04.2011)