Až na dno zrady - Emanuel Moravec

Dokumentární zastavení u jedné z nejkontroverznějších postav druhé světové války nabízí zajímavý pohled na názorový přerod bývalého legionáře, demokrata a masarykovského stoupence v lidskou bestii, hlásající nacistické myšlenky. Emanuel Moravec – jak podivný dojem zanechává jeho jméno při svém vyslovení. Mnichovské události zklamali mnoho občanů Československa, ovšem málokterý z nich dokázal během následujících několika měsíců klesnout až na samé dno zrady. Moravec byl jednou z výjimek. Uvědomil si, že přišla jeho chvíle. Po příchodu Reinharda Heydricha do Prahy v září 1941, začíná jeho politická kariéra. V lednu příštího roku je za své činy /stabilní rozhlasová činnost ve prospěch Třetí říše/ jmenován ministrem školství a lidové osvěty. Heydrich kývl i na jeho myšlenku vytvořit českou obdobu Hitlerjugend nazvané Kuratorium mládeže v Čechách a na Moravě. Získal moc aktivně se podílet na chodu Protektorátu a bryskně této nabídky využil. Až do konce války se zúčastnil řady veřejných projevů, na kterých nabádal k poslušnosti a loajalitě Třetí říši. Jedním z nejhrůznějších činů bylo zinscenování megalomanského shromáždění dvouset tisíc českých občanů na Václavském náměstí v červenci 1942, kde byl veřejně odsouzen atentát na Heydricha. Podobná akce s Moravcovou záštitou se konala i 24. června téhož roku v Národním divadle, na které byli divadelní a filmoví umělci nuceni složit slib věrnosti. Byl postrachem všeho a všech. O tom svědčí i fakt, že v Londýně tehdy uvažovali o jeho fyzické likvidaci. Konce války se nedočkal. Nebál se trestu, ale strachoval se hněvu rozběsněného davu. 5. května 1945, v den vypuknutí pražského povstání, měl pronést další demagogický projev o zachování klidu a míru. Nepronesl ho. Nákladnímu automobilu, v němž jel, selhal motor a Moravcovi nervy. Zastřelil se vlastní zbraní kulkou do hlavy. Tak skončil člověk, který se v zaslepené pýše pasoval na zachránce českého národa. Nejenže český národ nezachránil, naopak ho zcela potupil a zhanobil. Jak hořce dnes čteme jeho apely na obranu republiky v září 1938. Emanuel Moravec je ztělesněním toho, jak se z hrdiny může stát zrádce a kolaborant nejhrubšího zrna. Zájemcům doporučuji stejnojmennou publikaci historika dr. Jiřího Pernese. (10.03.2009)

Zajímavý dokument o člověku, který prošel až neskutečným vývojem a zrazením všeho, za co dříve bojoval. Oceňuji spoustu dobových fotografií, nebo záznamů projevů, ty jsou vůbec důležité. Celkově informací je tu spousta, přesto bych jich uvítal ještě více, jenže to by to celé bylo pro televizi až příliš dlouhé. Tedy zbytek hledat jinde a to včetně otázek kolem jeho synů, o nichž bych se též rád dozvěděl více. 80% (28.01.2017)

Dokument poměrně kvalitní, jen trochu stručný, chyběly mi detailnější informace z období Protektorátu (vzhledem k tomu, že předchozí Moravcova činnost byla rozebrána do detailů) a rovněž se tvůrci mohli zaměřit i na stručný život jeho tří synů, který byl taky velmi zajímavý. Ale i tak je to slušná práce. (07.11.2012)

Celkem zdařilý dokument o největší kurvě, kterou kdy český národ poznal. Snímek je natočen zcela podle stejnojmenné knihy Jiřího Pernese, která je (čistě mezi námi) v historické obci dost kritizovaná. Nicméně pro nezasvěceného člověka podává vcelku komplexní informace jak se z legionáře, Masarykova obdivovatele a vlastence stal nejpřednější kolaborant, který vyhrožoval, že nechá popravit každého desátého Čecha. Češi ho nenáviděli a vyprávěli si o něm i pár anekdot: „Ptá se pan listonoš pana domácího, jestli ví, proč má Moravec holou hlavu? – Protože když leze stále Němcům do prdele tak aby jej to nešimralo,“ či „Moravec byl na exkurzi ve škole a ptá se jednoho školáka: Jestli pak víš, kolik je mně let? – To prosím nevím. – A kolik bys mně tak hádal. – Šestačtyřicet. – A proč zrovna šestačtyřicet? – Protože u nás je jeden poloblb a tomu je třiadvacet.“ (13.12.2007)

Průměrný dokument o českém nacistovy (podle mě u něj není termín kolaborant vhodný poněvadž on zdaleka přesahuje všechny kolaboranti v celé Evropě). Na začátku dokument způsobil jako dobří vtip. Například tvrzení že Český národ v devadesátých letech 19. století byl v Rakousku utlačován a nebo o tom že následníka trůnu nezastřelili teroristé ale Srbský vlastenci. Od vypuknutí první světové války už je dokument objektivnější. (25.04.2020)