Réžia:
Otakar KosekScenár:
Roman RážKamera:
Ivo PopekHudba:
Iva BittováHrajú:
Jiřina Jirásková, Marta Vančurová, Václav Helšus, Jitka Sedláčková, Zdeněk Forejt, Jitka Smutná, Martin Čížek, Apolena Veldová, Naděžda Letenská, Zdena Babrajová, Bohuslav Čvančara, Petr Gleich (viac)Obsahy(1)
Získat vysněné dítě z dětského domova bývá často úkolem nadlidským. O tom se přesvědčí i Dagmar (M. Vančurová), hlavní hrdinka televizní hry natočené podle scénáře Romana Ráže. Po nejrůznějších peripetiích získá Dagmar malou Moniku do předadoptivní péče, což se ale nelíbí Moniččině otci a babičce. Jejich dřímající sobectví a bezohlednost se probouzí a doplácí na ně především Monika, která se stává nástrojem pomsty v rukou členů své bývalé rodiny. (Česká televize)
(viac)Recenzie (10)
Marta Vančurová je jednou z nejdramatičtějších českých hereček vůbec, stavím ji kvalitou projevu vedle velikánek Medřické a Budínové..! ()
"Žádný osmý div světa se nekonal a nekoná..." Pokud jde o tento televizní film, v němž moc sympatických charakterů nenajdete, tak to za mě tedy platí určitě. Jak mám Marta Vančurovou moc rád, tak ani ta mi zde zcela nesedla. Ale asi to bylo hlavně tím scénářem, v němž se jednotlivé postavy chovají buď jako naprostí idioti (bezcharakterní individua či slaboši) nebo (jako v případě Vančurové) dost nelogicky. A chudák postava Jiřiny Jiráskové, aby s tím vším (včetně chování své vlastní dcery) nějak popasovala. To já se tedy s tímto rádoby dramatem moc dobře nepopasoval... Co docela zaujalo, byla taková zádumčivá hudba (jen housle a ženský hlas) Ivy Bittové. ()
Tenhle TV film má velice široce rozkročeno, chce toho hodně sdělit, je tu příliš mnoho postav a ta roztříštěnost je cítit, nicméně v obecné rovině - problematika odložených dětí, péče dětských domovů, neúplné rodiny, druhá manželství - to vše je hodně složité a v mnoha ohledech smutné a tíživé... Příběh o adopci malé holčičky, kterou její vlastní matka nechce, otec o ni nestojí a babička ji chce jen zneužít ve vlastní finanční prospěch, je nesmírně krutý (vůči dítěti, svět dospělých je někdy fakt odporný).. Moc mě potěšila postava Jiřinky Jiráskové, zachraňovala, co se dalo a kde se dalo, no a Marta Vančurová tentokrát v roli ženy, která po dítěti zoufale touží a vlastní mít nemůže, působí velmi křehce, zranitelně a celkem dost pochopitelně i labilně.. Těžký film a bohužel pro diváka ne příliš vstřícný.. ()
Herecké výkony? Standartní. Vyčnívají Jiřina Jirásková a Marta Vančurová, ani ony však nijak zvlášť nestrhnou. Provedení? Průměrné, příliš zestárlé a občasné pokusy o umělecké záběry zbytečné. Proč tedy tak vysoké hodnocení? Protože tu je velmi silný příběh do kterého když se vžijete, velmi na vás jeho závěr zapůsobí. Podaří se mu ve vás zanechat hluboký smutný pocit ze sobeckého jednání mnoha lidí. ()
Žádný happy end, ale dusné a smutné drámo. Příběh skupinky lidí, které k sobě pojí jedno dítě. Ukázkové charaktery jednotlivých osob, z nichž bych vypíchnul Martu Vančurovou jako nešťastnou ženu toužící po dítěti a Jiřinu Jiráskovou coby sociální pracovnici z dětského domova. Hodně zvláštně je použitá hudba, která sestává pouze z houslí a ženského zpěvu a různě se v určitých situacích objevuje, pořád jsem si říkal, co je to za známej zpěv a ejhle, v titulcích uvedená Iva Bittová jako autorka celé hudby, skvělé! Vydařený kousek ostravské televize. ()
Reklama