Reklama

Reklama

Mladičká pohledná zdravotní sestra Jenka prožívá sedm dní, nebo spíše večerů a nocí, svého života. Jenka přitahuje pozornost mužů a také se s nimi ráda baví, přesto má hranici přes níž její flirty nepřestoupí, a zůstává věrná svému Filipovi, který je na vojně. V neděli dívka čeká, že přijede na krátkou dovolenou. Místo něho dorazí kamarád Míla a omlouvá Filipa, který musel zůstat v kasárnách. S Mílou stráví Jenka kamarádskou a počestnou noc. V pondělí má dívka rande s přitažlivým lékařem, ale místo sebe mu posadí do auta opilého zoufalce. V úterý se vrací v noci sama domů a dotěrného elegána z ulice dovede až domů do ložnice, kde ho představí rozespalým rodičům. Ve středu navštíví s lékařem Konopiště a ve čtvrtek uteče z jeho chaty, když se během příjemného večera schyluje k důvěrnostem. V pátek objeví Jenka v nemocnici lékařovu bývalou milenku, která se pokusila o sebevraždu. V sobotu jede dívka stopem za Filipem. Zdá se, že její milý má službu ve městě, ale po dlouhém hledání jí Míla prozradí, že je pro nějaký přestupek "v base". Filipovi kamarádi Jence umožní kratičký rozhovor přes okno. Jenka se vrací do Prahy. Na silnici jí zastaví auto s dvěma muži. Jsou veselí a opilí. Dívku, která odmítne jejich "milostné" návrhy, odvezou do lesa, kde ji zbijí a ujedou… (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (48)

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

„Já stejně si myslim, že lidi jsou spíš príma než mrchy.“ - „To musíš bejt dost často zklamaná, ne?“ - „Ani ne. Já, jak mám pocit, že se někdo mění v mrchu, tak honem se zdejchnu.“ Jenže tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu…Zvláštní, ale zajímavý film. Chytl mě především kvůli Jence, jejíž povaha a přístup k životu mě dráždily i bavily stejnou měrou. Stejně jako její specifická mluva, ostatně vůbec se dialogy opravdu povedly (a jejich prostřednictvím dojde i na něco k zamyšlení). A přestože jde spíš o film hořký, vážný jsem u něj nezůstal, bavilo mě např. Němcovo ucho s „průsšvihem“, a za komediální vrchol považuju perfektní pasáž s Bláhovým Otakarem Krátkým. Místy jsem sice Jenčino chování moc nepobíral (stejně jako kameramanovu libůstku v dlouhých záběrech na neoholené ženské nohy, ehm), ale nebylo to na úkor celkové záživnosti. Konec je pak poměrně dost mrazivý, avšak i symbolický zároveň. Za mě solidní 4*. „Proč jí to neřekneš?“ - „Ze zásady. Já buď vůbec nemůžu lhát, nebo musím pořád, jak si kdo vybere.“ ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Tento pro mě nový Kohoutův film je milým překvapením. Citový zeměpis začínající zdravotní sestry s lékařskými aspiracemi je současně procházkou vrcholícími šedesátými léty. Neotřelé dialogy, zdařilý scénář i procházka tehdy počínající mladou hereckou generací (Bartošová, Němec, Brzobohatý, Drahokoupilová, Mareš, Obermaierová, Pokorná, Zahajský). Vojenské lásky záklaďáků a dozrávajících dívek byly fenoménem doby včetně rizik, která to s sebou přinášelo, jsou dnes zcela zapomenuty. Prolínání soukromého a veřejného vrcholí vlastně ještě stále nikoliv zcela drsným závěrem. ()

troufalka 

všetky recenzie používateľa

Vynikající scénář. Mluva Jeleny Mašínové mi velmi připoměla polský film Nevinní čarodějové. Je tu podoba nejen v době vzniku, ale i v osobitém půvabu obou ženských představitelek. ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Tak tohle mi parádně sedlo do noty (blbé nálady). Inteligentní, vtipné s parádními dialogy a feelingem šedesátek. Co si více od filmu přát? Díky komentu Trufalky musím kouknout i na film - Nevinní čarodějové * * * * * ()

mchnk 

všetky recenzie používateľa

Snad schválně okouzlující Jenka, kolemjdoucím pomáhající či na muže magneticky působící, si je své role dobře vědoma, nicméně charakter a mentalita jejich "nápadníků" bývá různorodá. Ač má holčina výborný smysl pro humor a fantazii, život někdy dokáže připravit i situace, které naše představy a pohled na lidi kolem zásadně změní. Filmová premiéra se Stanislavě Bartošové povedla na jedničku. Film sice opravdu nedosahuje silné autenticity Formana či jeho kolegů, nicméně při pohledu na režijní filmografii P. Kohouta rád přimhouřím oko a snímek do řady novovlných s klidem zařadím. Velmi zajímavé dialogy, skvělá osobitost Jenky a hlavně vyústění děje. Oficiální text tu není, jako v jiných případech, vzhůru nohama či o něčem úplně jiném, ale naopak. Není to už ani spoiler, je to popis celého děje. Rozhodně nečíst před zhlédnutím. ()

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

Během dvou let vznikly v českém kinu tři (pokud vím) filmy stavící na kontrapunktu jediné slečny a mnoha mužů. V Souhvězdí panny a v Každém mladém muži jde výhradně o vojáky základní služby; v 7 zabitých se snaží sice převážně civilisté, ale ten nejdůležitější je zase vojcl. Taškařici s erotickou vložkou Souhvězdí panny ponechme stranou (ačkoli čistě formálně by srovnání bylo rovněž zajímavé; zájemce odkazuji na svůj zdařilý komentář, zvl. pokud jde o koncepci sekvencí frmol+přivezení – útok – soulož – útok – frmol+odvezení) a porovnejme Mašínové a Kohoutových 7 zabitých s Juráčkovým (dřívějším) Každým mladým mužem. V Každém mladém muži Slečna vlastně ani nepředstavuje živou konkrétní postavu, jedná se o jakousi ideální personifikaci množiny všech slečen (proto jsou také všechny mihnuvší se dívky ztvárněny jedinou herečkou). Slečna tak představuje idol všeho vojska (kolektivum zahrnující „každého mladého muže“), v němž rozliční jednotlivci mluví, vzpomínají, sní o těch mnohých skutečných nepřítomných, které poznali či by měli poznat. Ovšemže se film zaměřuje na muže a jejich prožívání: oni jsou zde subjekty, Slečna je objektem. O rok pozdějších 7 zabitých se pak jeví jako totéž téma z opačné strany (jaký div, když autorkou námětu je žena): prvořadým subjektem je slečna, muži zde představují objekty. Je ovšem pozoruhodné, že i zde máme slečnu jednu a mužů mnoho a nikoli obráceně (jak bychom v zájmu vzájemné symetrie obou filmů mohli krátkozrace požadovat; dvě kolegyně, s nimiž slečna při každém střídání směny danou problematiku probírá, jsou jen doplňkovými postavami pro snazší rozvinutí tématu). Ještě pozoruhodnější nyní je, že i zde máme jediného ideálního objekta – je jím právě slečnin po celou dobu nepřítomný milý (voják!), na nějž marně čeká, a jejž při kýženém minutovém setkání ani nevidíme. Tento však nereprezentuje množinu všech mužů, naopak všichni muži kompenzují jeho absenci, byť (ale to by byl spoiler). Na rozdíl od Juráčkova filmu se zde ovšem pozornost nevyčerpává v jednosměrném vztahu subjekt – objekti, nýbrž i ti nejdůležitější náhradní objekti jsou představeni jako subjekti a naopak je též silně zdůrazněno, že slečna sama je jejich objektem – tento vztah je tedy vyjádřen oboustranně. Juráček tedy ukazuje vojáky bez slečen (a poskytuje jim jediný idol - Slečnu), kdežto Mašínová ukazuje, jak je tomu mezitím v civilu: slečna bez vojáka má k dispozici mnohé muže, zatímco onen Voják se stává nedostupným idolem. Závěrečná scéna ovšem juráčkovskou tématiku přesahuje a kvazimoralistně uzavírá, že tak dlouho se chodí s hodnými lidmi, až se narazí na lidi mrchy. (Pohled mrch je samozřejmě právě opačný; „hodní a mrchy“ je dichotomie, se kterou sama slečna výslovně operuje po celý film). Nutno podotknout, že slečna sama vždy jen respektovala výslovná přání objektů, aniž by ovšem akceptovala jakékoli přání, které nebylo vysloveno. Nuže: Film je to pěkný a sledovat manýry a vyjadřování tehdejších mladých (byť třeba fiktivní) je lahůdka. Někdejší Reichsführer SSM Kohout ukazuje, že si výborně rozumí s mládím kterékoli generace. Velice by mě zajímalo, co ve filmu je původně Mašínové, co Kohoutovo a jsem v silném pokušení to velmi jednoduše schématicky odlišit. Poddám se tedy tomu pokušení: Za Kohoutovy bych považoval většinu dialogů, především ty, v nichž se důležití objekti významně prezentují jako subjekti, a zvláště samozřejmě všechny ty patetické, život vznosně či polotragicky glosující, nedejbože filosofující řeči. Vždyť všemi těmi řečmi se krásně vypořádal se svou bolševickou minulostí svazáckého vlčáka (aniž by toto téma bylo byť jen náznakem přítomno) a jedním rázem se též celonárodně vypořádal s Pyšnou princeznou a králem Miroslavem – srov. chování objektů i slečny samotné a její závěrečná příhoda. Tumáš! Jeho druhá žena Jelena Mašínová mu věru nemohla dodat příhodnější námět. () (menej) (viac)

Mariin 

všetky recenzie používateľa

Název by mohl svádět k domněnce, že jde o krimi. Nikoliv. Jde jen o jakési pofidérní drama, které se tváří moudře, ale samo neví, co chce říci. Kromě obvyklých židovských prvků československého filmu 60.let tu jsou prvky napodobování nové vlny, pseudofilozofické rozhovory a boření tradičních morálních schemat (autorkou scénáře je třetí žena Pavla Kohouta Jelena Mašínová). Osmnáctiletá Stanislava Bartošová zde ukázala, že kvůli kariéře byla ochotná se svlíknout. Jinak herecky dosti slabé a navíc špatné postsynchrony... ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Náhodou som natrafil na film zo šesťdesiatych rokov s niekoľkými známymi menami, tak som si ho nenechal ujsť. Bohužiaľ nenadchol ma, dokonca ani príliš nezaujal a utvrdil v presvedčení, že okrem filmov, ktoré z toho obdobia poznám už objavenie ďalšieho porovnateľného nemôžem očakávať. ()

Exkvizitor 

všetky recenzie používateľa

Pro mne překvapivě dobrý Kohoutův film (o kterém jsem donedávna vůbec neslyšel). Je zde možná patrná určitá tetrálnost v promluvách postav a celkové gradaci příběhu, logická u režiséra, který je především dramatikem. Ale já na druhou stranu nechápu, co je na takové stylizaci špatné a odmítám (byť samozřejmě skvělé) Formanovy filmy jako absolutní měřítko pro ostatní filmová díla této doby - slyšel jsem totiž Sedm zabitých s Formanem porovnávat, což mi připadá docela liché. U filmu si spíše vzpomeneme na hrdiny (obdobně stylizovaných) Kunderových románů a povídek. - Jinak za pozornost tu určitě stojí řada zajímavých herců, včetně mladičkého Františka Němce v roli nesmělého vojáka. ()

6thSun 

všetky recenzie používateľa

Kolik utajených filmových klenotů, podobných tomuto, se ještě ukrývá na českém filmovém nebi? Kéž je jich jako hvězd! ()

Padme_Anakin 

všetky recenzie používateľa

Zdařilá, zajímavá a neotřelá záležitost, hezky napsaná, velmi slušně zahraná.. Zdravotní sestřička Jenka se mi chvíli líbila, chvíli mě bavila, chvíli mi lezla na nervy a chvíli mi připadala jako malé, naivní a důvěřivé dítě.. Radek Brzobohatý je v roli lékaře nesmírně přitažlivý a jako džentlmenovi mu to ohromně sekne.. No a o tom, zda jsou lidé príma nebo mrchy, by se dalo dlouze polemizovat.. ()

fragre 

všetky recenzie používateľa

Tento Kohoutův film je dobré vidět, aby si jeden zase uvědomil, jak byli Forman a Papoušek vynikající. Je to podobné jako když čtete Vaňkova nastavovaného Švejka po Haškově originálu. Pak si lze uvědomit, že ta lehkost s jakou se četl Haškův text, lehkost tak velká, že ji jeden nevnímal, je projev génia, neboť Vaňkův text vedle toho Haškova drhne. Tak i u Formana a Papouška jsou dialogy a situace tak přirozené (často i díky účasti neherců), že vypadají až dokumentárně. A lidské slabosti jako citová otupělost, krutost, chamtivost a cynizmus se objeví jaksi „samovolně a mimochodem“, leč u Kohouta tvoří projevy těchto vad často efektní načasovaný gag – viz třeba to úvodní nezávazné a trochu okázale cynické kecání sester o randěním, které je ukončeno větou: „Jo, Evi, prosím tě, ten mrňavej dědeček z patnáctky asi dnes umře, tak mu tam dej plentu, jo?.“ - Takové efektní BUM nakonec. Kohout jde více po efektu (už ten název filmu) než k jádru věci. A předhodnotitel Exkvizitor má pravdu v tom, že to opravdu připomíná Milana Kunderu. ()

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

Typická kohoutovina. Duchaplná hříčka s pěkně vypointovanými obrazy je scénáristickým dílem třetí ženy spisovatele Pavla Kohouta, 24leté Jeleny Mašínové. Pro 37letého Kohouta to byl režisérský debut, a nemyslím si, že by to byl průs...švih... Tak teda páčko... ()

topi 

všetky recenzie používateľa

První filmová role Stanislavy Bartošové, která hraje dívku ráda prožívající různá rozptýlení a dobrodružství a lidi dělí na kamarády a mrchy. Pracuje jako zdravotní sestřička v motolské nemocnici a každý večer po dobu jednoho týdne zažívá absurdní situace a flirtuje s muži, které náhodou potkává. Top je situace, kdy si Jenka přivede do bytu staršího pána a zavede ho do ložnice ke spícím rodičům a představí jim ho jako pána, který ji chtěl doprovodit až domů, aby se jí nic špatného nestalo. Josef Bláha v roli toho muže byl geniální a když jejím rodičům v tom šoku říkal, že je z Brna a že mu to ujelo, to jsem šel do kolen :D. A tak to jde den za dnem až do sobotní noci, kdy se jí její až naivní chování málem nevyplatí....Nová vlna z tohoto snímku šplíchá na metry a originální mluva Jenky je tak zvláštní a krásně se poslouchá. Je více než divné, že si režiséři nepovšimli talentu a půvabu Stanislavy Bartošové a tento film se tak stal jedinou její hlavní rolí. A to je velká škoda! Stejně tak jako skutečnost, že režisér Pavel Kohout už potom nic nenatočil, čímž se samozřejmě zasloužili komunisté, kteří mu jakožto hlavnímu představiteli Pražského jara v roce 69 zarazili veškerou literární a uměleckou činnost a byl vyloučen i ze Svazu spisovatelů. Dalšího nenapodobitelného tvůrce odrovnali a když v 77. zakládal Chartu, tak mu potom znemožnili návrat do republiky a Pavel Kohout musel zůstat v Rakousku, kde s Pavlem Landovským a Vlastou Chramostovou natočil kultovní bytové divadelní představení Play Macbeth. ()

rt12 

všetky recenzie používateľa

Já chci žít nonstop, ochutnávat život, poznávat nové lidi, nové zážitky, sosat všechny chutě světa, tak trochu provokovat a hrát si,hlavně se nenudit a nebýt doma (vždyť jsem tak mladá). Pozor- já si nezadám , jsem totiž zadaná. Ono to projde v pohodě (všichni jsou prima). Jindy je to o vous - raději se zdejchnu (pořád jsou lidi prima). Bacha děvče na mrchy ! ()

pakobylka 

všetky recenzie používateľa

----- "Já jsem jen proti mrchám všech vyznání a ras." ----- Něco málo o mládí, v němž se potkává a trochu chaoticky mísí naivita s vypočítavostí, bezelstnost s prohnaností, nejistota se suverenitou i cudnost s vyzývavostí. O mládí, které je omámené dospělostí, a tak se mu obzory zdají být daleké ... a možnosti téměř neomezené. Tudíž provokuje - v dobré víře, že mu patří svět a budoucnost ... a že to všechno ustojí. Víte ... celkový dojem se pokazí až v závěru. ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Nejde o tu ZKUŠENOST ... je O NI. Protože PŘEDTÍM je vždycky pohotová a duchapřítomná - v konverzaci i ve svých rozhodnutích. Dokáže odhadnout situaci a flexibilně reagovat - možná i proto jí věci tak nějak vychází ... a prochází. A najednou - z ničeho nic - se chová jako prostoduchá husa ... a vede hloupé řeči, které nutně musí její i tak chabé vyhlídky ještě zhoršovat. Jakoby naprosto netušila, oč běží ... ve chvíli, kdy to tušit dávno MÁ - a kdy by jí možná pomohla falešná identita, kterou použila předtím v kasárnách. Jistě, lidé ve stresu reagují mnohdy naprosto nelogicky a zmateně, ale ona zpočátku nemá strach - spíš si zahrává ... stejně jako předtím, ovšem tentokrát s ohněm, který nemá - a který ani nemůže mít pod kontrolou. Nepasuje mi to k ní, ale budiž ... umírněné 3* ()

dr.fish 

všetky recenzie používateľa

Je to vlastně pěkné "road movie" zdravotní sestry potkávající jednoho chlapa za druhým. Chlapi, co kus to originál, ona je z toho celá tumpachová, místy docela vtipné. Je tu řada našich hvězd hodně zamlada. 80% ()

LadyPupu 

všetky recenzie používateľa

Stanislava Bartošová v době, kdy ji ani ve snu nenapadlo, že jednou bude uvádět pofidérní, bulvární televizní noviny, zde v roli promiskuitní frajerky, která láme srdce na počkání, přitahuje podivná individua (Radka Brzobohatého samozřejmě nemyslím) a má z těch všech zoufalců prdel. Kdo s čím zachází, s tím taky schází, jak by řekla moje babička a tady je tohle rčení naplněno beze zbytku. No, teď k věci. Vůbec to není zlé. Scénář v pohodě, dialogy mají hlavu a patu, humor tu taky občas vytryskne a i ta Bartošová hraje celkem přirozeně. ()

Master19 

všetky recenzie používateľa

Docela dobře navržený snímek, který sráží jeho nerozhodnost. Pokud to mělo být drama, měl víc řezat do živého, pokud romantika, tak nechápu závěr. Několik velmi zajímavých okamžiků tak potápí celkové vyznění, které lze nazvati nudou. ()

Reklama

Reklama