Metropie

Ak jeden "fuckin´ normal guy" začne v hlave počuť hlasy, dej sa môže uberať mnohými smermi. Metropia však pláve vo svojských vodách absolútne nevyspitateľne. Naprieč európskymi metropolami a myšlienkami hlavného maníka škandinávci načŕtajú mnoho úvah. Vo výsledku však vnímajú človeka len ako povrchnú bábku samého seba, s črepinami obrazov svojich vlastných myšlienok. Metropia je pozoruhodná, zvláštna, nudná, neúsmevná depresívna šeď. (30.04.2012)

Šedá, studená, pomalá - krátce řečeno typicky severská animovaná historie v konečném důsledku o tom, že posloucháme hlasy ve své hlavě, kterými je Sebevědomí a Mindrák, k nimž se během života přidávají hlasy venkovního světa, ať již se jedná o propagandu, autority, volání přírody nebo rádio FM. Chce to účinný filtr a sebepoznání. Nezaujalo. Zato mne zaujalo to, že efekt Kulešova funguje nejen mezi záběry, ale i mezi pořady. Soudím to z toho, že jsem po předchozím dokumentu "Tajemství sexappealu" viděla v Metropii samá sexuální nastavení, potřeby a strategie, nikoliv politicko-antiutopický pamflet na totalismus kapitálu. ___ P.S. Podstata Kulešovova efektu spočívá v tom, že tentýž záběr herce je vždy kombinován s nějak významově jiným snímkem. To umožňuje pozorovat různé účinky na diváky: první účinek je ten, že člověk již podvědomě zařazuje sérii záběrů do jednoho logického celku; druhý spočívá v tom, že člověk má podvědomou tendenci očekávat od člověka na plátně tutéž psychologickou reakci, jakou má sám. Tak pokusné obecenstvo uvedlo, že výraz obličeje herce se vždy měnil v závislosti na emotivním náboji, který vyzařoval ze snímku, s kterým byl snímek herce kombinován, ačkoliv se snímek obličeje herce neměnil. Jednodušeji řečeno stejný záběr hercovy tváře vypadá jinak ve spojení se záběrem talíře polévky či záběrem dětského hrobu. (06.02.2012)

Nevím proč, ale okamžitě jsem si vybavila ponurou atmosférou i životem hlavního hrdiny Christiana Balea v Mechanikovi. Skarsgårdy jsem poznala po hlase okamžitě, tak jako lacinou Juliette Lewis, ponurost se mi pak z animovaných filmů ztotožňovala nejvíce asi se snímkem Mary a Max, ostatně tak jako nevhodné narážky v obsahu, které z obou filmů dělají tvorbu nevhodnou dětem, byť Mary a Max je o dost přijatelnější, veselejší. Poletující hlavy a veškerá žádná artikulace v Metropii mi zase připomněly South Park, celkově děj se mi ale líbil a nevadila by mi ani verze obyčejného života Rogera a jeho problematiky řídnutí vlasů a ztráty sexuální náruživosti. V tak nepřívětivé verzi bytí bych se coby pouhý divák opravdu vyžila. (28.12.2015)

Metropia nesmírně překvapila, a aktuální hodnocení za mě zcela neodpovídá skutečnosti, protože snímek je naprosto originálním počinem. Při absolutní tmě a pár pivek ve mně jsem se rozhodl, že si tento animovaný film pustím, a vůbec jsem nelitoval. Ta originální kontroverzní animace, ty nesmírně působivé naturalistické obrazy, skvělý anglický dabing, postapokalyptické vize, strach a temnota, černobílé pojetí existence, to vše jsou kladné faktory, díky kterým jsem se rozhodl udělit takové hodnocení. Typické existenciálně a naturalisticky laděné postavy působí dojmem, že o nich nevíte vůbec nic a přitom všechno. Genius loci má přitom hodně mysteriózní atmosféru, která v té tmě místy vyráží dech. Příběh a rozuzlení je sice děsně easy, ale čert to vem. To ostatní kolem je nesmírně funkční, pobuřující, alegorické, ale přitom reálné, drsné a pravdivé. Metropia byla tedy pro mě příjemným překvapením, nezklamala ani v nejmenším. Určitě uvažuji nad druhou projekcí časem, takovou atmošku nelze jen tak napodobit. Přesně takové bloudění nocí jsem si představoval v hlavě při čtení Procesu od Franze Kafky, kdy protagonista Josef K. má s Rogerem společného více než se může zdát. Takových filmů je třeba natočit více, a je škoda, že tento tak nějak zapadnul a není moc známý, protože jeho poselství je dodnes aktuální v mnoha sférách. 8/10. (22.04.2022)

Depresivní atmosféra dystopického světa ovládaného korporacemi, jehož jedinou dopravní tepnou je evropská síť metra. Pro dopravního inženýra druhé vánoce, pro obyčejného člověka(a údržbáře), kterému nezbývá nic jiného než být s přítelkyní u televize v malém pokoji a denně jezdit pracovat, temná noční můra. Tu dotváří především zajímavá animace, která rozhodně zaujme a ani na vteřinu se nezprotiví. Trochu pomalejší to je, ale stejně tak musí být pomalý, špinavý a pochybný život v tomto možnostmi omezeném světě, kde je jedinou představou krásy a dokonalosti žena z reklamy na vlasový šampón... (26.07.2010)