Snadný život

Patrně existuje víc verzí filmu, protože já viděl něco dost jiného než ostatní komentátoři tady. Vůbec se nejednalo o obžalobu záporného přístupu k práci, natož o nějakou romanci, a navíc prý prvorepublikovou. Film totiž neobsahuje ani odsouzení, ani potrestání hlavního hrdiny, prostě jen popisně zobrazuje jeho za všech okolností uvolněné a bezohledné chování. Tím pádem se snímek zcela odlišuje od ostatních rádobymravokárných děl z padesátých let. Co se mi dál líbilo: a) exotické prostředí studentů indologie. Překvapil mě jejich počet, cca 10 v ročníku, jestlipak našli všichni práci v oboru? Možná jo, Indie je veliká, to třeba u dnešních absolventů humanitních oborů je nejdůležitější pro další život, jestli si během studií dokázali našetřit na žebrácký klobouk, hůl a dřevěnou nohu nebo né. b) Menšík překvapil svým vymazleným imičem, s tím šátkem ovázaným kolem hlavy ukázal, že hnutí hippies nevzniklo v Americe c) Papeže a Martinovskou bych beze vší srandy označil za nejkrásnější pár české kinematografie. Papeže z jakékoli vzdálenosti, Martinovskou z dálky a střední vzdálenosti. (14.12.2014)

Dosti nezáživná první polovina o studentech, kteří se šrotí indickou literaturu. Druhá půlka, kdy to Boris rozbalí s dvěma přítelkyněmi najednou, je napínavější. Během chvíle oslní všechny - od naivního profesora až po ministerskou kancelář a udělá těžko uvěřitelnou kariéru. Zednářská symbolika: Papež, 52:55 – skrytá ruka. Dobrý Jiří Papež v hlavní roli. Pěkné výkony i ostatních. (09.10.2021)

Prvoplánová a šablonovitá obžaloba záporného přístupu k práci a nečestného přístupu k ženám. Prostě lenoši a vobšourníci do socialismu nepatří. Zaujmout mohou zajímavé pohledy na Prahu, které už dnes neuvidíte. Dále neobvyklá postava studenta Menšíka a velmi raná vystoupení pánů Zímy a Suchého. Troufám si říct, že Jiřího Suchého, nesoucího kontrabas po Praze, v jiném filmu neuvidíte. (20.11.2014)

Tezovitý příběh o charakterově pokřiveném kariéristovi, který, jak napovídá název filmu, vede snadný život – ovšem na cizí účet. Postavy jsou velmi schematické, některé dokonce nepravděpodobné (Jana, Petr), v lecčems je ten film ale přece jen nadčasový: otevřeně popisuje, jakými prostředky lze dosáhnout úspěchu při studiu a při psaní diplomové práce. Pravda, způsoby se v mnohém změnily, ale cíl zůstává stejný. Skvěle nasnímané záběry nejznámějších pražských scenérií doplňují mladé tváře začínajících herců – Vladimíra Menšíka, Josefa Zímy, Jiřího Suchého a Jany Werichové. A také dobový šlágr Vlastimila Hály a Vratislava Blažka Dáme si do bytu. (29.11.2020)

Na filmovém pásu je uvedena jako autorka námětu Milena Tobolová (absolventka FAMU), scénář napsala s Jiřím Brdečkou. V titulcích nahoře jsou bludy! Odvážně neschématické pojetí lze vysvětlit krátkým obdobím uvolnění po roce 1956. Studentské prostředí, navíc autenticky působící - kolej, mensa, život studentů apod. - je v českém filmu skutečně ojedinělé. (27.09.2018)