Paranoja

Jako musím říct, že takřka celý film fakt čekáte, co z toho nakonec vyleze a ten konec je docela šílený. Ale taky se pak divák asi nevyhne otázce, stačí to pro spokojenost? V podstatě ryzí psychologický horror (dobře, možná spíše drama nebo thriller, ale se silným mrazivým podtextem, ale jsem ochoten si stát za tím horrorem), jehož hlavní devizou je Elizabeth Shue, nestárnoucí (opravdu nestárnoucí, spíše zrající) bohyně mokrých snů, která psychicky rozhozenou čerstvou matku podala hodně zajímavým ležérně odcizeným stylem. Ten film celý stojí a padá právě na ní a aby to netáhla celé sama, jistou dobu ji skvěle sekunduje neméně výborná Kathleen Chalfant. Opět se ale vnucuje ta otázka. Stačí to? A to já právě nejsem schopen zodpovědět. Stačila by zcela jistě kratší stopáž. Možná by stačila trochu větší hustota. Takhle by člověk nepřemýšlel nad tím, že více než půlku filmu vlastně neví vůbec nic, ale užíval si tu psychičtější jízdu. Už dlouho jsem nebyl tak nejistý jestli mi to stačilo nebo ne. Jestli je to silný nebo slabý film. Asi to budu muset nechat trochu uležet a po čase to absolvovat znovu. Snad to bude příště jasnější. (30.10.2013)

Těhotná Elisabeth Shue se se svým manželem nastěhuje do rozlehlého domu, ale po příchodu do něj jakoby se štěstí od manželského páru odvrátilo. Po narození dcerky začne mít totiž žena paranoidní stavy. Tento horor bych označil za snaživý. Dlouhou dobu divák i vzhledem ke znepokojivé atmosféře, neví, na čem je a co se z toho vyvine. Elisabeth Shue je sice na prvorodičku už trochu stará, ale do role blouznící matky celkem pasuje. Tvůrci ovšem neopomenuli vměstnat i nějaké to logické klopýtnutí stran postýlky s novorozenětem, kterou manželé nepochopitelně umístili pomalu do nejzazší místnosti v už tak rozlehlém domě, aby to k dítěti, pokud možno, měli kilometr, když začne řvát. A některé situace zase nebyly vůbec podstatné pro samotný děj a sliboval jsem si od nich, že snad později dojde ke scelení trochu rozháraného příběhu a vše bude mít své opodstatnění, ale tak promyšlený tento horor není. Na druhé straně zlověstná atmosféra docela funguje, od podivné paní na hlídání by si nikdo dítě hlídat nenechal a některé lekačky docela dobře vyděsily. To vyvrcholilo šokujícím závěrem. Horor, který na první zhlédnutí docela slušně obstojí, ale nefunguje tak, jak by si přál. 70% (15.12.2010)

Opravdu zvláštní film, nevím kam si ho mám zařadit a o čem vlastně vypovídá. Co si mě sice stále přitahovalo a vydržel jsem film sledovat až do konce, no plitký a nepřekvapivý závěr jsem nepochopil. Asi jde o nějakou studii poporodních depresí žen, nevím. Každopádně nedoporučuji shlédnout těhotným ženám a čerstvým matkám prvorozeňat. (12.08.2007)

Dítě ukradlo matce duši aneb poporodní psychóza (matka dělá věci, o kterých neví a vidí bludy). Je pravda, že koukat hodinu a půl na Elisabeth Shue na mateřské, není zase až takový odvaz, ale třeba mě se to zrovna líbilo, Elisabeth mám rád a takovýhle jednoduchý filmeček je mnohdy lepší, než když se zápletka nějak zbytečně složitě zamotává. I konec mi přišel ok. Já myslím, že se na to dá dívat celkem bez úhony. (07.09.2007)

Od té chvíle, kdy jsem viděl Rosemary má děťátko mě každý horror o matkách s dětmi zklamal (výjimkou byl snad jen Orphan). A tenhle bohužel taky. Je to vlastně hodina a půl nudy, kde neuvidíme nic, co bychom už dobře neznali, prostě nehorázně neoriginální film, který si hraje na něco víc. K tomu je ten film ještě sám proti sobě, nejdříve ukáže pointu a potom má přijít dramatická chvíle, tu už ale divák viděl před chvílí, takže ho scéna vůbec nepřekvapí. Zbytečný film... (28.03.2010)