Jana z Arku
Joan the Woman
Réžia:
Cecil B. DeMilleScenár:
Jeanie MacPhersonKamera:
Alvin WyckoffHrajú:
Geraldine Farrar, Raymond Hatton, Hobart Bosworth, Theodore Roberts, Wallace Reid, Charles Clary, Tully Marshall, Cleo Ridgely, Lillian Leighton (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Rozsiahla kronika o živote a smrti Jany z Arku, panny Orleánskej, je jedným z najlepších diel režiséra Cecila B. DeMilla a milovníkom filmu ponúka fascinujúci pohľad na začiatky kariéry jedného z hollywoodskych velikánov. Príbeh statočnej francúzskej mučeníčky rámcuje moderný príbeh britského vojaka, ktorý počas bojov v prvej svetovej vojne vykope zhrdzavený meč z 15. storočia. Krátko nato zaspí a začne sa mu snívať, že je vojakom v armáde Jany z Arku. S obsadením 1 400 komparzistov, plnohodnotnými kulisami, veľkolepými bojovými scénami a ručne kolorovanými kópiami DeMille na svojom epose nešetril, a hoci suma 300 000 dolárov sa zdá byť podľa dnešných filmárskych štandardov mizivá, v roku 1916 predstavuje veľké bohatstvo. Boli to dobre vynaložené peniaze, pretože film Jana z Arku obstál v skúške času ako výnimočný príklad epického filmu. (Film Europe)
(viac)Videá (1)
Recenzie (8)
Další produkt DeMillova katolického tábora, jehož spásou budiž skutečnost, že si v té době měřili bimbasy s Griffithem v tom, kdo udělá "větší" film, takže se zde ocitneme v často dost opulentních kulisách za přítomnosti stovek statistů. Bitevní sekvence pak překvapivě dobře zachovávají představu o středověkých střetech jako nepřehledném chaosu z bahna i oceli. Na druhou stranu titulní role je slušnej miscast, protože Geraldine Farrar se dá věřit opravdu akorát ta vesnická dojička, ale její roli rozervané křehké mučednice, jak ji mám zafixovanou z jiných iterací, jí mega nejde a vypadá stále jako máma od šesti děcek. ()
Němé, celovečerní a poněkud zvláštní zpracování legendy o Janě z Arku - ne jen tím, že historický příběh je rámován první světovou válkou, ale i podivnou romantickou linií (Jana schovává doma na půdě anglického vojáka, předka postavy z dvacátého století). Na scénáři se podílela režisérova dlouholetá partnerka. ()
První velkofilm mistra epiky Cecila B. DeMilla. Krásně nasnímaný; v prvotřídní produkci. Na DeMilleho poměry film obsahuje větší množství průvodních mezititulků. Naroubovaný úvod a závěr z právě probíhající Světové války dnes může působit zbytečně, ale ve své době své opodstatnění a symbolický smysl měl. Zbylých 95% filmu se zaobírá starým známým příběhem Johanky z Arku. Slavná Geraldine Farrar mi do titulní role moc nesedí, protože víc než osvícenou pannou je zde života znalou a sebevědomou ženou. I když pohled na titul filmu dává jasně najevo, že polidštění Johanky bylo tvůrčím záměrem. A když tedy obyčejná ženská, tak to by bylo, aby nevzplála milostným citem k fešnému veliteli nepřítele. Jak klišovité. Aneb, co na to asi v té době říkalo nastupující feministické hnutí? ()
Klasické výpravné dielo z čias nemej éry, ktoré v tom čase určite vzbudilo značnú pozornosť. Dnes už je to skôr archívny kúsok hodný múzea, ale napriek tomu tieto nemé filmy dokážu očariť epickosťou a množstvom hercov zapojených do prípravy filmu. Každopádne dejovo to bolo vzhľadom na námet celkom zaujímavé a v pozadí organovej hudby aj jemne atmosferické. Zub času ale nepustí. 50 % ()
Lehce teatrální...z dnešního pohledu, vnímání filmu, ale to lze očekávat. Ve finále vše vidím jako výborný velkofilm své doby. Válečné scény jsou srovnatelné s filmy o desítky let mladšími, děj se odehrává hned na dvou různých frontách napříč staletími a závěr skutečně skvěle graduje, jak obraz inkvizičního soudu, tak samotný nevyhnutelný konec svaté Panny orleánské, válečné vévodkyně francouzských vojsk. Natočeno nádherným, nezaměnitelným způsobem... ()
Reklama