Obsahy(1)
Richard Hardy (Jack Dean), tvrdo pracujúci burzový maklér, šetrí každý cent na svoju veľkú investíciu. Snaží sa zarobiť peniaze pre svoju nezodpovednú a rozšafnú manželku Edith (Fannie Ward). Tá použije 10.000 USD z charity na burzovú špekuláciu, no o všetko príde. Situáciu využije Hishuru Tori / Haka Arakau (Sessue Hayakawa), priekupník so slonovinou - ponúkne Edith peniaze za spoločnú noc... (matriosa)
(viac)Recenzie (9)
Až na ten přecukrovaný happy end v závěrečných dvou minutách se jedná o vynikající, napínavé a pochmurné drama, dědečka gangsterek, soudních dramat, thrillerů a noirovek. Jednoduché dějové schéma: Zrádná a marnivá žena, její věrný a starostlivý muž a ďábelský, majetnický asiat, hra o deset tisíc dolarů, čest a svobodu. Vyniká především hra světla a stínu (úvodní scéna, stínohry za plentou). A ačkoli nevím, zda hudba z mé verze je originální, tak lepší si nedovedu do tohoto filmu představit. ()
„Východ je Východ, Západ je Západ a nikdy si nepomohou porozumět.“ Což se dá volně přeložit jako: „Dejte si pozor na ta majetnická, lstivá, násilnická a nadržená šikmoočka, ze kterých nekouká nic dobrého!“ No, nebýt toho dost primitivního rasismu zaměřeného vůči asiatům, konkrétně Japoncům (po Pearl Harboru si na tohle pozapomenuté dílko nějaký ten Američan se zadostiučiněním možná i vzpomněl), který i díky pokrytectví zúčastněných vygraduje na konci snímku (kam zmizela ta úcta lidí z Long Islandu?), The Cheat by nebyl zase tak moc špatným filmem. No, i když to bych vlastně kecal…krom té coury, která by si zasloužila mnohem víc než jen „značku na památku“, tak nějak nemůžu překousnout tu řekněme „výdrž“ 1 z postav, pak nenápadný a ničím nerušený únik po „Zamkni a jdi pryč“ (ehm?!), dále benevolentního bachaře (nezdvořák, jednou k nim šmírácky nakoukl!), a jak už jsem naznačil, vlastně celý soudní proces a z něho vyplývající opravdu odporný závěr (a ani se nedopouštím spoileru, když konstatuju, že pan Hardy to teda opravdu „vyhrál“). Na tomhle filmu mě ještě překvapilo na svou dobu vcelku syrové násilí proti ženě, škoda jen, že bylo použito tak samoúčelně, aby byly v závěru divákovy sympatie definitivně na té správné straně. S přivřenýma očima dávám ještě 2*. ()
NFR 1993 ()
Tomu říkám FILM let desátých. Skvělá herecká podání, přímočarý příběh, odpovídající stopáž, prostě pan Cecil v plné formě již před skoro-stoletím! ()
Cecil B. DeMille. Druhý rok v branži a už taký majstrštyk. Koho mi to připomíná, Davide? Film se chválí hlavně pro novátorské použití umělého svícení pro zvýšení dramatického efektu. Výborná režie se pozná ale i podle toho jak na sebe film strhne pozornost a vše působí přehledně a jasně. Výborný byl také démonický Sessue Hayakawa ve svém úsporném projevu, který tak kontrastoval ke všem ostatním. Xenofobní film jako svědectví doby. ()
Zaujímavosti (11)
- Na základě prostestu japonské asociace bylo hlavní postavě Sessue Hayakawovi změněno jméno a státní příslušnost. Ve verzi z roku 1918 se jmenoval Haka Arakau a byl to občan Burmy, v původní verzi to byl Japonec Hishuru Tori. (Mr.Ocek)
- Film odráža zmeny v štúdiovom štýle nakoľko v roku, v ktorom bolo dielo realizované, sa ustupovalo od využitia štúdií s presklenými strechami kvôli kombinácii denného a umelého svetla a nahradzovali ich štúdiá iba s umelým osvetlením. (Biopler)
- Camille Erlanger napsal v roce 1921 operu "La Forfaiture", která byla inspirována tímto filmem, a ta se tak stala první operou, jež vznikla na základě filmu. (Mr.Ocek)
Reklama