Maigret
Maigret a kněžna
Maigret et la princesse
Scenár:
Pierre Granier-DeferreKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Laurent PetitgirardHrajú:
Bruno Cremer, Guillaume Gallienne, Jean-Paul Bonnaire, Pierre Diot, Colette Renard, Micheline BoudetObsahy(2)
Maigret vyšetruje smrť starého grófa de Saint-Hilaire, ktorého jeho dlhoročná gazdiná Jacotte našla zastreleného v pracovni. Maigret sa včas dozvedá, že elegantný donchuan Saint-Hilaire, bývalý diplomat, mal síce v živote nepreberné množstvo žien, miloval ale len jedinú, kňažnú Wissembergovú. Bola to jeho láska z mladosti, ktorá si však na naliehanie rodičov vzala bohatšieho a rodovo vyššie postaveného muža - knieža, Huberta Wissemberga. Záhadnou zhodou okolností knieža pred nedávnom zomrel po páde z koňa. Gróf a knažná Wissembergová si celý život dopisovali, napriek tomu, že bývali takmer vedľa seba. Za to, že knieža súhlasil s tým, že ich manželstvo nebude nikdy naplnené, sľúbila kňažná, že sa s grófom už nikdy nestretne. Kňažná ale musela porodiť manželovi syna, aby bol zachovaný starý rod. Gróf de Saint-Hilaire svoju lásku už nikdy nevyhľadal a uspokojil sa len s milostnou korešpondenciou . Týmto spôsobom naplnila platonická láska celý život oboch osamelých ľudí. Až teraz sa naskytla skutočná nádej, že spolu konečne budú môcť žiť. Medzi ľuďmi, ktorí sa okolo grófa vyskytovali, pátra Maigret márne po motíve podivnej vraždy. (RTVS)
(viac)Recenzie (5)
Maigret tentokrát řeší vraždu muže, který prožil velkou platonickou lásku. Z tohoto dílu čpí spíše smutek, než romantika. ()
Začíná to vypadat, že tyhle novější verze Maigreta jsou co do kvality nakonec lepší než ty z minulého století, zatím se to potvrzuje. O tomhle díle můžu naprosto v klidu říct, že to platí. Bruno Cremer je opět zcela výjimečný a famózní, to snad není potřeba připomínat, a také všechno ostatní, co má správný Maigret mít, bylo opět dodáno. Poctivá a krásně natočená detektivka se zajímavou zápletkou. 85%. ()
Příběh, který dával divákovi možnost najít řešení dříve, než je prozradí Maigret. Nicméně, hlavní půvab tohoto dílu pro mne spočíval v obsazení jednotlivých rolí. Hospodyně byla hospodyní, kněžna se chová jako kněžna, abbe byl abbe. Tohle se nestává příliš často, a možná jde jen o subjektivní vnímání. ()
Maigretovky s Cremerem natočené v druhé půli devadesátých let a po roce 2000 postrádají, marná sláva, kouzlo Simenonových románů, to napětí mezi všednodenností a tajemstvím, nad nímž stojí vnímavý kriminalista s úžasným postřehem a šarmem, ten neklid utvářející neopakovatelnou atmosféru. Cremer sice hraje skvěle, ale naneštěstí je často obklopen zcela anachronickými herci a prostředím, po nichž dojem doby, v níž se příběhy odehrávají, jen tak ledabyle stéká. To, co se podařilo u prvních (deseti dvaceti) filmů této série, u těch pozdějších desítek povětšinou chybí. Maigret a kněžna je toho smutným dokladem. ()
Děje detektivek s Maigretem plynou vždy pomalu jako med, příběh se zvolna rozplétá, až nakonec Maigret dovede vyšetřování k celkem překvapivému rozuzlení. Toto schéma zůstalo zachováno, ale příběh byl tentokrát poněkud méně propracovaný a zamotaný, což obecně Maigretovkám nesvědčí. ()
Reklama