Avatar

James Cameron překonal absolutno. Šel jsem na Avatar s tím, že mě čeká něco neuvěřitelnýho, ale že už po pár minutách si moje brada vyzkouší bungee jumping na podlahu a puse se otevře, jak kdyby očekávala přílet Airbusu A380, to jsem vážně nečekal. Těžko hledat slova na něco, co si žádná lidská fantazie nedovede ani představit. Připadalo mě to, jako kdyby se James Cameron rozhodl konkurovat sexu a přívádět lidi k hromadným orgasmům. Jak jinak si vysvětlit tu vizuální nádheru planety Pandora, umocněnou ještě 3D zážitkem v kině Imax neumím vysvětlit. Hlavní myšlenka příběhu je taky síla. To vlastně není ani příběh, spíš slzy nad osudem naší planety pohlcené v nekonečné lidské pýše. Pro výše zmíněné je jasný, že zde herci hrajou až třetí housle, ale je třeba dodat, že to jsou velmi dobře naladěné housle, navíc, v podobě postavy Trudy Chacon, která perfeketně sedla k Michelle Rodriguez zde byla uspokojena i má slabost pro ostrý holky. A tak zatímco James Cameron přímo před mýma očima přepisoval dějiny kinematografie, tak já s každou přibývající minutou přál jediné, aby Avatar nikdy neskončil. P.S Prosil bych zoufalce co Avataru dávají odpad, ať ho klidně dávájí, ale ať hodnotí film a ne uživatele co mají jiný názor. Totéž platí i pro zoufalce co dávají Avatru pět hvězd a mají chorobnou touhu hodnotit uživatelé s opačným pohledem na film. Absence respektu k názoru druhých je u některých zdejších nedodělků naprosto zoufalá. (20.12.2009)

Neuvěřitelně dokonalé, nej(ne)skutečnější kino zážitek v mém životě. Dílo které maže hranice mezi plátnem a divákem, dílo které dává nahlédnout do jiného světa. Až je člověk nucen chtít uvěřit, že Pandora skutečně existuje. Čekal jsem od Avatara strašně moc, před projekcí jsem byl v podstatě smířen s tím, že taková obrovská očekávání nemůžou být naplněná... ale výsledek je ještě překonal. Tohle jsem si prostě představit nedokázal ani v nejbujnější fantazii, protože doposavad na filmovém plátně nebyla ustanovena měřítka, podle nichž bych něco takového očekávat mohl. Příběh možná není geniální, ale JE nádherný, v nejlepším slova smyslu klasický a o nic horší, než v jiných blockbusterech. A popravdě řečeno, sledovat poprvé v tomto provedení příběh ve spletitém stylu například Strange Days bych asi ani nedokázal. Až bude srovnatelných filmů natočeno víc, tak Avatar nejspíš nebude tím mým nejoblíbenějším (v důsledku osobních žánrových preferencí), ale navždy bude TÍM PRVNÍM. Druhá projekce nutná, kino nutné, 3D projekce nutná! Cameron byl králem světa, nyní je galaktickým imperátorem, příště už bude mít políčeno minimálně na boha. A po tomhle zážitku jsem si téměř jistý, že se mu to povede. PS: Lidé, kteří na to půjdou s pózérskými předsudky ("pohádka o modrejch opicích mě na prdel neposadí"), si materiálu ke kritice určitě najdou dost. A já jim to z celého srdce přeju. O zážitek připravují jen a jen sebe. PS2: Z druhé projekce mám minimálně stejný zážitek. Husí kůže v posledních 60 minutách skoro neslezla. (19.12.2009)

S odstupem času a po uklidnění všech vln, které se s tímhle fenoménem rozvířili, můžu konečně napsat pár slov. Upřímně je mi u mé sedací partie celá hysterie kolem průlomového filmu. Nevidím nic, co by doslova válcovalo ostatní filmy, je to snímek jako každý jiný, jen více barevnější. Co si budeme povídat, nebýt toho krásného nápadu s 3D, kde by Avatar byl? Nic ovšem nemění na tom, že právě to 3D odvedlo největší práci. Ano, pocit oproštění se od kino sedaček a opravdu se „procházet“ tou krásnou Pandorou, proletět se na drakovi a zdřít se s Avatarem, je zážitek, který se jen tak nezažije, ale je spousta skvělých filmů, který podobný zážitek utvoří svým příběhem, který Avatar zas tak úžasný nemá. Na někoho to nefunguje, na jiné ano, škatulkuju se mezi ně. Za ten pocit děkuji, ale co teď pane Camerone? (10.08.2010)

Vizualne prenadherne, jedinecne, velkolepe, pribehovo bezpohlavne, medzi riadkami ekologicky velavravne, ale zaroven pokrytecke... Ten, kto sa tesil ako male dieta, 3, 4 viac rokov, ten je nadseny, ja, ktora som len niekde ignorantsky pred pol rokom ci rokom zapocula nieco o velkom Cameronovom navrate som isla do kina s ocakavaniami dokonalosti. To sa mi splnilo len v jednom jedinom ohlade. V absolutne dychberucej animacii. Ale bohuzial nic mi nevrati hodinu a pol prisernej nudy v prvej polovici filmu, ktora ma absolutne odzbrojila a nebola som schopna s nou nijako bojovat. Celu "tragediu" zachranila druha polovica, kedy sa zacalo tlacit na emocionalnu pilu, no ved uznajte, komu by nebolo luto nadhernych zltych oci zasadenych v tej jagavej modrej tvaricke? Komu by nestali chlpy pri masovom "modleni" sa a vzyvani bohyne vo vzajomnom vlneni sa v rytme podmanivej hudby? Ale niekde sa asi stala chyba, ked som pri konci vydychla a povedala: "Chvalabohu". Je mi to luto, bola radost sa pozerat na to, co som mala na platne, ale rovnako by mohol byt cely film nemy a mala by som z neho to iste. PS: Na 3D uz v zivote nikdy, oci ma bolia ako svina a predpokladam, ze to zamer nebol :) Ale holt, to uz je len moja vina a Cameron za to nemoze. (19.12.2009)