Čierna krv

Neokoukaný herci v čele se skvělým D. Day-Lewisem v chladném a syrovém příběhu podle Uptona Sinclaira. Za zmínku rozhodně stojí hudba. Především ta použitá. Když na mě během filmu vybafla optimistická třetí věta z Brahmsova houslového koncertu, nevěřil jsem. Musím ale uznat, že sedla jak p....l na hrnec. Pro mě jasná volba. Za pět. (24.07.2009)

(1001) Dveře vnímání otevřené hudebním doprovodem mi ukázaly mnohem zajímavější krajiny než film samotný. I když musím uznat, že působení jednotlivých složek od sebe občas není úplně jednoduché oddělit. Day-Lewis není ten typ herce, jehož styl herectví by mě oslovoval. Respektive můj názor na něj balancuje mezi "Je mi to celkem jedno" a "Asi mě nějak rozčiluje". Jeho postava je muž, který se nezastaví před ničím - tuto filosofii nechápu a představa takových individuí pobíhajících mezi námi mě celkem děsí. Paul Dano je potom jiný příběh. Jeho přítomnost ve mně vždy vyvolává zvědavost, co se asi chystá vyplynout na světlo. Jeho psychotický fanatik je zručně zahraný a rozhodnutí konfrontovat ho s Day-Lewisovou děsivostí mi přijde zároveň celkem chytré a ne zase až tak chytré, protože DLL ho silně přebuřuje, zvlášť v pozdějších stádiích života (kde na tom nejvíc záleží). Ale nakonec mě film vyprovokoval dost na to, abych si odnesla prozření: Neužiji si filmy, kde herci hrají ze všech sil tím stylem, za který Akademie ráda uděluje Oscary. Lebedím si ve více stoických, vnitřně orientovaných výkonech. Jsem ráda, že jsem si to díky Andersonovi mohla uvědomit. Ale samozřejmě ke všemu existují výjimky. (21.07.2009)

Jakkoliv byl film dobře řemeslně zvládnutý, jakkoliv DD Lewis hraje na božské úrovni, přesto mě příběh muže, jenž se zřejmě v dětství nakazil zmrdovinou a došel si k bohatství po zádech jiných, přesto mě nevmáčkl do křesla a nedonutil k záplavě obdivných vzdechů. Tyhle lidi, co jdou za svým bez jakýchkoliv skrupulí a přes mrtvoly totiž bytostně nesnáším. (21.07.2015)

Boh nie je povera. Daniel Day-Lewis je Boh. Fascinujúce dvaapolhodinové herecké sólo v najnehollywoodskejšom americkom filme za posledných... všetkých čias? :-) Nemilosrdná dekonštrukcia mýtu o americkom sne a absolútny kontrast ku coenovskému vzdychaniu za starými časmi. Staré časy podľa Andersona stáli úplne za hovno, pretože sa topili v krvi a mastnom čiernom blate a boli plné citovo vyprahnutých odľudov, podvodníkov a fanatických (samozrejme falošných) prorokov. Epos roka. Ženám vstup zakázaný. (05.05.2008)

Občas je těžké rozlišit, kdy Day-Lewisovi jenom zašustil knír a kdy skutečně něco řekl, během dlouhých scén se toho v zásadě příliš neděje, poslech úmyslně nelibozvučného soundtracku doprovázel můj skřípot zubů a absurdní finále bylo jako zákeřná rána těžkým tupým předmětem přes zátylek. Až na krev není filmem hezkým, příjemným, snadno stravitelným, Až na krev je filmem skvělým. Rozvětvenější doporučení vám momentálně nejsem s to nabídnout. 90% Zajímavé komentáře: Adrian, Marius, Aiax, Jordan, uzzi, Axident (02.04.2008)