Táto krajina nie je pre starých

Když si Hitchcock ve svém legendárním Psychu svého času dovolil nechat hlavní hrdinku v jedné třetině filmu zemřít a zaplnit prostor dalšími postavami, považovalo se to ve filmové branži bezmála za revoluci. Coenové jdou ještě dál a hrají si se scénářem, jdou proti všem konvencím a očekáváním žánrového fanouška. Filmový scénář má v pojetí tradičního filmového mainstreamu své zákonitosti a je vypracován bezmála k dokonalosti. Ví se, kdy má přijít na scénu první mrtvola a kolik zvratů v ději má přijít, aby se udržela divákova pozornost. Coenovci se svému divákovi vysmívají a ve chvílích, kdy má přijít gradace děje, na něj udělají dlouhý nos. Filmu chybí z pohledu žánrového fanouška jakýkoli konec. Nejen ten tzv. "volný", kdy se hrdina rozhoduje, co dělat, a nechává se na fantazii diváka, jak to dopadne. Tři čtvrtiny snímku Coenovci připravují diváka na finální souboj dvou hlavních nesmlouvavě tvrdých postav - a ten je tragikomickým způsobem zmařen. Na plátno přivádí postavy, jejichž vývoj je v přímém protikladu k očekáváním diváka (Tommy Lee Jones nebo Woody Harrelson), nechávají zbytečně umřít ty, se kterými divák cítí. V tomhle ohledu jsou originální a možná i to byl jeden z důvodů, proč se akademici rozhodli tak, jak oskarové klání dopadlo. Na druhé straně film je nesmírně poutavý svou strukturou a řadou chytrých detailů a jednotlivých scén, jenže scénář je nedotažený a některé postavy jednoduše nedůvěryhodné. Coeni se nikdy nebáli zobrazit násilí a smrt, jenže tady to trochu přepískli. Místo standardních tří mrtvol se jich tam kupí pěkná hromada a člověk má spíš pocit, že sleduje Tarantina. Jak říkal už Stalin, jeden mrtvý je tragédie, milión pak nutná statistika. Hlavním hrdinou je masový vrah, který jakoby unikl z nějakého komiksu, a opět bych ho věřil spíš Tarantinovi. Do reálného života nepatří. V tom souboji s drogovým kartelem by mimochodem neměl žádnou šanci. S plynovou bombou v ruce je příliš nápadný a dělá příliš mnoho chyb. Aby se mohl film opravdu zhodnotit, bylo by dobré znát literární předlohu Cormaka McCarthyho z roku 2005, a to se mi zatím nepovedlo. Tenhle film je silný v detailech a jednotlivých scénách, ale s jeho přijetím jako celkem mám docela problémy. Celkový dojem: 80 %. (12.03.2008)

Som nadšený! Takéto poctivé filmárske remeslo v tej najrýdzejšej forme som nevidel už strašne dlho. Pri mnohých scénach som si hovoril: "Tak túto situáciu som už videl v mnohých filmoch, ale NIKTO ju NIKDY nenatočil PRÁVE TAKTO." Línia s Bardemom a Brolinom napínavá na dosranie, línia s Jonesom presiaknutá post-westernovou nostalgiou, ktorá ma absolútne dostala a hoci možno nebola z príbehového hľadiska ktovieako prínosná, spätne vo mne doznieva možno silnejšie než tie jatky. Nie som coenovský fanatik, dokonca aj niektoré ich slávne filmy mnou bez stopy prešumeli (Millerova križovatka), ale toto si Oscara za réžiu i za scenár rozhodne zaslúžilo stokrát viac než čokoľvek, čo som z tohtoročných nominovaných filmov zatiaľ videl... Samozrejme Bardem je GENIÁLNY, ale aj Brolin a Jones odviedli kus solídnej hereckej práce. (04.03.2008)

Mé rozhodování kolik filmu udělím hvězd ještě není u konce. V tuhle chvíli ještě fakt váhám zda 3* nebo 4*, jenže mám pocit, že ke konečnému rozhodnutí bych nedošel nikdy a tak si to pokusím vypsat, celý to přečíst a na závěr ohodnotit. Tomu se říká super on-line hodnocení a nebo taky pěkná debilita, nevím. Takže atmosféra filmu mě fakt dostala. To se hned tak nevidí, abych si připadal jak v nějakým přímým přenose. Hlavní mišuge, byl výživnej a zavřený dveře zdolával s noblesou anglického gentlamana. Jeho vztah k ostatním lidem byl hodně podobný vztahu slušných občanů ČR ke svým politikům. Líbila se mi jeho klidná povaha. V klidu někam přišel, všechno to pozabíjel a pak zase v klidu odešel. To ten druhej co ho kliďas náhaněl měl nervy úplně v prdeli, jak kdyby měl přijít o panictví nebo co. V každém případě postavy i herecké výkony jsou na pochvalu a jednotlivé scény jsem papal s ohromnou chutí. Bohužel místy zcela nelogické chování hlavních hrdinů dokázalo poměrně slušně degenerovat děj do prázdna. Vypsaní plusů a minusů tohoto filmu nakonec z nerozhodnýho enšpíglíčka udělalo rozhodnýho enšpígla, který vynáší na veřejnost 4 hvězdičky. Ten film si je zaslouží už jen za to, že ho mám stále v hlavě a pořád musím nad něčím z něj přemýšlet. (06.03.2008)

Extatické výkřiky americké kritiky, stvrzené oscarovovou nadílkou, o extrémním násilí jsou spíše bohulibé prosby všech, kteří McCarthyho román četli a zároveň už něco od bratrů dříve viděli. Ten film je dokonalá stvrzenka toho, že autorsky začínají být pomalu ale jistě vyprahlí jak poušť na texasko-mexické hranici. Tahle látka pro ně byla jako stvořená, ale otrocká adaptace ještě dobrý film nedělá a nemít tam ty úžasné herce (po American gangster Josh Brolin opět boduje), ztratila by jejich adaptace absolutně smysl. 70% (vzhledem k očekávání zaokrouhleno dolů). (04.01.2008)

Scénář: Joel Coen, Ethan Coen .. Zajímavé, ale nikoliv jedinečné aneb Coeni jsou stále v nouzi. Jejich dva předešlé komediální filmy - to byla spíše katastrofa, než zábava, ale pak přišlo téma/kniha pro ně jako(by) stvořené. Jenže.. No Country for Old Men na letmý pohled vypadá jak Fargo (geniální film!) v letních kulisách (hlavně "ten kufr peněz") a bohužel s tím, jak se ztratil led a sníh, ztratilo se něco z jejich mrazivého podání, ale také cynického humoru a celkové síly příběhu. Násilí zde je, ale jeho míra a drsnost zobrazení rozhodně nejsou v nějaké vrcholné podobě, kdy část mordů proběhne mimo přímý záběr kamery nebo úplně mimo scénu. Jinak film není téměř vůbec o dialogu, děj je posouván převážně jen obrazem a něco málo rozhovorů moc smysl nedává, stejně jako monolog šerifa Bella, který jakoby nechce přijmout, co se, v pro něj moderní době, děje za špatnosti. Do něj je vlastně zarámován celý děj, jako taková ilustrace a kdyby byl podán třeba jako šerifovo vzpomínání, možná by se daly odpustit některé příběhové nesrovnalosti a zjednodušení (symbolická havárie na konci, žádná reakce okolí po střelbě v motelech, ..). Scénář je tedy slabota (ať si kritika říká co chce), kterou urputně drží naprosto dokonalé herecké obsazení, krásné exteriéry a sice typické (ale až příliš poklidné) stylové tempo vyprávění se zahuštěnou atmosférou, které (nemohu si pomoci) k dokonalosti přeci jen chybí hudba, alespoň místy. Takže, celkově se nic nového pod vyprahlým texasko-mexickým sluncem nekoná! 70%. (08.01.2008)