Ober

Eeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee..... Tak jsem dospal, ale nedopsal. (Kdo neviděl, nepochopí.) Co mi tenhle holandský číšník na svém podnosu ke stolu přinesl? Z větší části náramnou zábavu v duchu hravé filmové postmoderny, skutečně nejen experimentální, ale i velice duchaplnou a vtipnou. Prvních 15 minut, již od první chvíle chycen poťouchlým absurdním humorem, jsem zvídavě čekal, co se vše začne dít, a dalších 15 minut jsem se již naplno hlasitě smál nad konverzací číšníka s neotřele hnidopišskou trojicí zákazníků, nad často vypjatou diskuzí mezi postavou a autorem... a nepochyboval jsem z mé strany o plné palbě. Uprostřed filmu (přestože tu dojde mj. na jednu z vrcholných scén, výše i neúplně citovanou :o) se však skvělé chody začly střídat s poněkud vlažnějším pokrmem. Akčnější scény, byť vesměs založeny na prostých rvačkách, to ještě oživily, ale v poslední třetině už zůstává zdařilých nápadů stále méně, dojde nejen na nevtipnou scénu otravně nekonečného čekání na zabalení luku a šípu, ale i na pasáže, kde zůstává hlavní hrdina schválně znuděný. Divák tak nejdříve otravně čeká a posléze se rovněž nudí s ním, ale pro mě s tímhle celý film spadl do slepé uličky a ten nihilistický závěr pro komedii nevhodný tomu nasadil korunu. Až se mi chtělo říct, že si raději ze spřízněné tvorby zůstanu u Muže z Acapulca a hlavně našeho legendárního Těžkého života dobrodruha, ale to by mě nesměl zase Ober místy tolik nadchnout. Alex van Warmerdam exceluje nejen jako autorský režisér ve vybraných nápadech, ale současně jako herec se zvláštně přirozenou tlumenou komikou, jíž celý ten absurdní styl úspěšně podtrhuje. Přesto to víc než za silné 3* zatím ode mě nebude. [70%] (21.08.2023)

Už mi je mi to trochu trapné trestat Alexe van Warmerdama samými pětkami, ale s pohledem na jeho kreativní post-surrealismus, který všechny jeho filmy charakterizuje, nemohu jinak. A jak bych mohl i v tomto případě? Vždyť všichni máme nějaké problémy (samozřejmě nezasloužené, způsobené někým/něčím jiným). Přestože nás nikdo nevydírá, nevnucuje jednu ženskou a neodpírá jinou, ani nás nemlátí do obličeje jako Egara (stejně to vše představuje jen symbol strádání), zlořečíme hned Osudu, Bohu, Marťanům, Duchům z Atlantidy, Karmě, Uspořádání společnosti, Špatnému spaní či vyměšování atd. A nakonec, jak nám jasně a vtipně, ukazuje pan Warmerdam, za to může nějaký třetitřídní pisálek někde odvedle, se kterým se (žel Bohu) nedá rozumně dohodnout. Edgar (na rozdíl od nás) to ví (a také ví, že nemá cenu "to probírat" s partnerem, který je na tom stejně), a také u něj intervenuje, ale co naplat, když si takový scénárista postaví hlavu.... A když těch nářků má dost, napíše prostě KONEC. (25.11.2019)

Tematizace procesu tvorby, vyprávění o něm a prolínání vyprávěcích rovin není v umění nic nového. Ve výtvarném umění vzpomeňme na Eschera, v literatuře například na Součkovou. Z filmů mě napadá jen ve stejném roce natočená hrůza Horší už to nebude, která se s tématem vypořádala ještě hůře a ke všemu americky. Takže za (ne)tradiční formu body navíc dát nemohu. A příběh? Gradace absurdit a nepříjemností a narůstající svévole „scénaristy“ spějí plynule k nevyhnutelnému konci. Po prvním (a nejspíš i posledním) zhlédnutí: prázdná /místy vtipná/ hříčka, slabé 3*. (Povedené scény už zmínil duddek.) (30.01.2011)

Třetí setkání s režisérem Warmerdamem, kde si zahrál i hlavní roli číšníka a musím říct, že opět luxusní a originální podívaná. Ta kombinace vyprávění příběhu je úžasná, humorná a taky bizarní. Hudba opět excelentní, stejně jako ostatní zahrané role. Miluju tyhle jiný a podivný filmy, který míchají surrealismus a humor v takové kombinaci, že tohle skloubit a natočit je umění. Klobouk dolů pane Wardermene! (02.03.2015)

***možný spoiler*** Vrcholy filmu, jehož postavy si pravidelně chodí stěžovat na osud svému tvůrci do bytu, jsou jednoznačně "eeeeeeeeeeeeeeee" a (bez jakéhokoliv varování) předlouhé balení šípů a luku nešikovnou rádobystařenkou. :) Domníval jsem se, že si to japonský "host" vyřídí přímo se spisovatelem, když se nabídl vyřešit Edgarovy problémy, leč nedočkal jsem se. (Jenom mi vrtá hlavou, nakolik to naléhavé volání "Stella! Stella!" naráží na Tramvaj do stanice Touha.) (04.04.2010)