The Express
The Express
Réžia:
Gary FlederScenár:
Charles LeavittKamera:
Kramer MorgenthauHudba:
Mark IshamHrajú:
Dennis Quaid, Clancy Brown, Rob Brown, Omar Benson Miller, Nelsan Ellis, Darrin Dewitt Henson, Charles S. Dutton, Justin Martin, Nicole Beharie (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Dráma založená na živote futbalového hrdinu Ernieho Davisa, prvého Afroameričana, ktorý získal Heismanovu Trofej. (Tolf)
Videá (2)
Recenzie (122)
Skutočný príbeh ako stvorený na sfilmovanie. Mne osobne sa veľmi páčila začiatočná scéna, kde mladý Earnie uteká pred "belochmi" po koľajniciach a popritom to všetko vyzerá, akoby bežal po hracom ihrisku a vyhýbal sa protihráčom. Dennis Quaid ako trenér družstva amerického futbalu mi prišiel ako vytrhnutý z reality, jeho rola mu veľmi sadla. Mne osobne sa vždy páčia filmi podľa skut. udalosti, a toto nieje výnimka. Totiž v každom jednom filme sa skrýva čosi, čo nám pripomína, že sa také niečo môže ozaj stať aj nám. A tým nemyslím stať sa populárnym černošským futbalistom, ale to, že aj mladých známych ľudí dokáže porazit jedno - a to je zdravie. 4**** a 80,832% ()
Väčšina športových drám pôsobí ako jednohubky, pozriete si ich a po týždni, dvoch človek ani nevie že niečo také aj niekedy vôbec videl. Ja však takéto filmy milujem a ak náhodou ide o skutočný príbeh, neviem povedať nie! The Express je komplexný snímok, každý si nájde niečo čo sa mu páči či už je to skvelý futbal(ktorý je tu však len v pozadí), keďže je film umiestnený do šesťdesiatych rokov nesmie chýbať rasová neznášanlivosť, ďalej tu máme veľmi dojemnú drámu a občas padne aj nejaký ten vtip. Herci zahrali presvedčivo, s takým dobrým scenárom to určite nebolo ťažké, režisér si tiež zaslúži pochvalu a takisto jedna ide aj za hudbu. ()
Športových drám natočených podľa skutočnosti nikdy nie je dosť a tak v tomto ohľade nevidím absolútne žiaden problém. Problém ale následne nastáva, ak je snímok otrepanou kopírkou, čo sa však našťastie tentokrát nekonalo. Film bol viac než len znesiteľný a to hlavne vďaka rasovému kontextu, ktorého poňatie sa mi naozaj páčilo. A síce americký futbal ako taký moc nemusím, dokonca nemám ani len najmenšiu šajnu o pravidlách tejto u nás nie moc populárnej hry, tentokrát mi to absolútne neprekážalo. Sympatický film s množstvom emócií (avšak nepôsobí to prehnane) a viacerými silnými scénami (najmä v Texase), kde človek proste hlavnému hrdinovi musí fandiť. Má to niečo do seba. 4/5 ()
Jojo, těžké časy rasismu v 50. a 60. letech v Americe, které omezovaly spoustu talentovaných černochů v tom, aby se někam dostali. Ne jinak tomu bylo také v případě Ernieho Davise. Ernie Davis je mladý Afroameričan vyrůstající v Pensylvánii se svým strýcem Willem Davisem Jr. na konci 40. let 20. století. Davis žije se svou širší rodinou, včetně svého dědečka Willieho 'Pops' Davise, který ho vede a vzdělává. Davisova matka Marie Davis se nakonec vrací do jejich bydliště, aby informovala rodinu, že se znovu provdala a nyní si může dovolit vychovávat Ernieho ve svém vlastním domě v Elmiře v New Yorku. Zde Ernie zažije svůj první incident s bílými dětmi. Sbírá totiž s kamarádem láhve na kolejích v území, kde mají černí zákaz vstupu. Jeho kamarád naskočí na vlak a ujede, zatímco Ernie se rozběhne a celé obrovské přesile uteče a dokonce se mu povede zachránit také ty lahve. Po přesídlení do Elmiry se Davis zapíše do Fotbalové ligy pro dorost a na hřišti vyniká jako běžec. O několik let později hlavní trenér fotbalové univerzity Syracuse, Ben Schwartzwalder, hledá nového běžce, aby našel náhradu za Jima Browna, který promuje a dokončuje svou celoamerickou seniorskou sezónu. Schwartzwalder je ohromen Davisem poté, co zhlédl záběry, jak Davis hraje za Elmira Free Academy a povede se mu dostat jeho tým na státní šampionát. Schwartzwalder přesvědčí Browna, aby ho doprovázel na náborovou návštěvu za Davisem a jeho rodinou v naději, že ho naláká, aby se zavázal hraní za Syrakusy. Po jejich návštěvě se Davis rozhodne zapsat do Syrakus a na ostatní školy se vykašle. Takže to vypadá, že Ernieho čeká v Syrakusech pořádná kariéra. Na začátku školní fotbalové sezóny 1959 Davis okamžitě exceluje ve hře za univerzitní tým, čímž dovede Syrakusy k vítězstvím nad několika vysokoškolskými fotbalovými týmy. Poté, co Syrakusy porazí UCLA a zakončí základní sezónu bez porážky, se tým rozhodne hrát s 2. Texas Longhorns v Cotton Bowl Classic. Před zápasem dostávají univerzitní úředníci dopisy, ve kterých je jim vyhrožováno, že na Davise zaútočí, pokud bude hrát, ale Schwartzwalder i Davis hrozbám vzdorují. Prostě ten negr nesmí nastoupit! Během hry 1. ledna 1960 se Davis odvážně pokouší dovést svůj tým k vítězství, ale brzdí ho zraněná noha a rasově zaujatí rozhodčí. Nehledě na nepřátelsky naladěné publikum, které mu nadává do negrů. Ernie se i přes bolest nohy a odpor publika vrací do hry, aby svému týmu vyhrál šampionát. Ke konci hry Davis skoruje rozhodující touchdown, čímž zajistí svému týmu vedení. Zápas končí vítězstvím Syrakus a jejich prvním národním šampionátem. Po hře se pro oba týmy koná banket, ale když se Davis ani další dva černošští spoluhráči nesmí zúčastnit, zbytek syrakusského týmu s ním na projev solidarity odchází. V roce 196 Davis i přesto, že je černoch, vyhraje Heisman Trophy. Stane se profesionálním atletem v NFL a podepíše kontrakt s Cleveland Browns. Bohužel, rasismus není to jediné, co Ernieho trápí - často mu teče krev z nosu, což znepokojuje zejména jeho přítelkyni, a ukáže se, že trpí leukémií. Díky tomu nemůže ve své kariéře pokračovat, zato však najde za sebe náhradu v podobě mladého Floyda Littla. Velice smutný konec krátkého života tohoto sportovce, který si během kondolence získal sympatie prezidenta Kennedyho nejen jako sportovec, ale také jako občan. Já díky tomuto filmu trochu lépe pochopil pravidla tohoto brutálního a kontaktního sportu se spoustou čar, podivným míčem a nesrozumitelnými pravidly. () (menej) (viac)
Jedná se o (v určitých ohledech) přeslazený a historicky nepřesný životopisný film o ohromném talentu amerického fotbalu Ernestu Davisovi, který v době otevřené nenávisti proti afro-američanům dokázal získat Heismanovu(?) trofej pro nejužitečnějšího hráče univerzitního fotbalu. U nás americký fotbal téměř nikdo nezná a já nejsem výjimkou, přesto se ve filmu ukáže několik dalších legendárních jmen fotbalu - Jim Brown, Floyd Little nebo trenér Ben Schwartzwalder(?). Z hlediska historických nepřesností je zápas v Západní Virginii (Mountaineers) úplně vymyšlený a žádné takové projevy rasismu tam údajně neprobíhali (ve filmu ho na zemi mlátí hráči, lidi po nich řvou, hází bordel atd), naopak nejtěžší zápas (ze sportovního hlediska) byl proti rivalům z Pennu, což ve filmu zfoukli nějakým rychlým záběrem a jasnou výhrou o 30 bodů (což ve skutečnosti bylo o 2 body). Naopak to v Texasu se mi to zdálo reálné, akorát scéna po zápase, jak v rámci solidarity šli do černošskýho baru ... tak takhle to vážně nebylo :)) Je škoda, že Ernest Davis zemřel na leukémii v tak mladém věku, protože určitě mohl přepsat dějiny ještě dál.. Po opakovaném shlédnutí měním rating ze 4* na 5*. ()
Reklama