Krásný čas

TV/// Obsazení 6/10 Děj 2/10 Hudba 3/10 Prostředí 4/10/// +kvalitní herci -hodně mě to nudilo, přivádělo mě to do deprese/// Rozhodně to nebyl krásný čas strávený u tohoto filmu. Herecký ansábl se tu poskládal na výbornou, ale film je hrozný. Slabé dvě, nejraději bych dal ale jen jednu./// Celkem 33%/// (02.01.2010)

Naivita Sedláčkové pokračuje. Tento filmeček je sice blíž předchozímu dílu Můj otec a ostatní muži, ale ty příhody a návaznosti na předchozí události jsou vysloveně k smíchu. Roden hrající šlechtice je taky kapitola sama pro sebe. A kdeže se vlastně vzala ta profi odbornice na Francii, když jsme minule opouštěli děvčátko, které teprve získalo azyl 17. listopadu 1989? Ani raději nebudu řešit nelogiku rozbití vztahu s kamarádkou, která ještě za studií a v Paříži tvořila pevný bod v Renatině životě a posléze stačilo, aby se nepohodly v otázce chlapů a pohádky byl konec navždy. (02.05.2020)

Režijně mnohem sevřenější než Můj otec a ostatní muži. Sedláčková jakoby znovu nabyla dočasně ztracené režisérské zručnosti, předvádí několik moc pěkných nápadů a rozhodně nenudí. Co však (zvlášť v posledních minutách) nudí velice je scénář – sice se nesnaží řešit žádná velká témata, ale ty malé milostné hry a hříčky působí již tak omšele a nenápaditě, že vám asi brzy dojde, kam bude příběh směřovat – rozhodně ne do nějak závratných výšin. Také jsem úplně nepochopil, co se událo od Renatina návratu na konci Mého otce – proč se teď vracela, jakoby poprvé a kdy se celý film vlastně odehrával? V roce 1994? V roce 1999? V současnosti? Opět skvělí jsou herci – zvlášť Táňa Vilhelmová a ve své malé roličce také Ivan Trojan, jen do role českého šlechtice mi moc neseděl „humpolácký“ Roden (sorry, Karle). 75% (20.11.2006)

Tvorba Andrey Sedláčkové mi vždycky byla sympatická, v Krásném Čase ale bohužel sklouzla do příšerného českotelevizního průměru, kde se postavy místo dialogů jen neustále hádají, hlavní hrdinka si to hned s každým rozdá a byznysmen Mrkvička chodí pořád ve stejné kravatě. Je to škoda, protože námět - jakási autorčina psychoanalýza, vyrovnávání se smíšenými pocity po návratu z emigrace - rozhodně má velký potenciál. Zřejmě až moc a autorka jako by nevěděla, jakým směrem se vydat. Takže nakousne chartisty, předsudky vůči emigrantům, průvodní jevy transformace ekonomiky v 90. letech, porovnávání se s úspěšnějšími souputníky, porozchodovou obsesi, to, jaké dokážou ženy být potvory atd. atd. Sedláčková si většinu těchto jevů necucá z prstu, a tím víc zamrzí banálnost a povrchnost výsledku (je možné, že jí do scénáře kecali geniální dramaturgové ČT, nechci jí křivdit). Přítomnost Mrkvičky, výborná Vránová ani odhalený hrudník Vilhelmové už to bohužel nezachránily. (12.10.2014)

...aneb jak to dopadá, když se film podobá skutečnému životu. Žádná velká bžunda. Nicméně o hodnověrnosti a uvěřitelnosti nemá smysl polemizovat - takhle to prostě může fungovat - ani černá, ani bílá - hodně odstínů šedé, jen sem tam nějaká pastelová - jde jen o to, jak rychle ztratí jas. Tenhle díl se mi líbil moc. Nebýt typických neduhů filmu točenýho pro televizi (mluvím zejména o kameře), hodnotil bych i lépe. (14.02.2018)