Hlas smrti 2

Poněkud odvarové pokračování příjemného horůrku s Michaelem Keatonem, který na konci jedničky zemřel. Ke škodě druhého pokračování. Dvojka mění hlavního představitele, režiséra a nenavazuje na svého předchůdce, vyjma prvku zrnících televizorů, který tady už ani zajímavě nefunguje. Ani v jednom ohledu se však nestává důstojným nástupcem, neboť režisér Patrick Lussier používá citelně béčkové režijní postupy filmů určených rovnou na dvd, které vydává za víc, než ve skutečnosti jsou a stejné předpoklady v tom negativním slova smyslu plní i představitel hlavní role Nathan Fillion, který je jen nevýrazným stínem Michaela Keatona. Volné pokračování postrádá nejen atmosféru a určitou sevřenost jedničky, ale ani se o něco takového nepokusí, a když ano, tak to už není ono. Po většinou nesmyslný a zmatený děj dokáže otrávit už jen svým neinvenčním a nezáživným pojetím. Námět muže, který po klinické smrti poznává přítomnost smrti u jednotlivých osob, je námět, který nestál za promrhání a pro dobrého režiséra skýtal nejednu možnost, jak diváka přikovat před obrazovku, ale Lussier se trápil víc než hlavní hrdina a film zazdil. Je s podivem, že s takovým zajímavým tématem nepřišel sled dynamických událostí nebo něco strašidelného, ale místo toho se dostavily jen jakési chaotické a nezajímavé výjevy, jejichž zprostředkovatelem se hlavní hrdina stal. Na filmu se mně líbil snad jen vizuál, který na film s hvězdami nižší svítivosti ostudu neudělal, ale ostatní citelně zaostávalo. Film plynul vláčně, nevzrušivě a ještě v prostředku jsem mu stále dával možnost na zlepšení, ale byly to plané naděje. Lussier & Fillion nebyla dobrá volba. Film v ničem nepřekvapí, občas u nějaké scény to bylo rozjeté dobře, ale vzápětí opět jen matný dojem, což v globálu vytvořilo divácky nesympatické pokračování, na které si za pár dnů nevzpomenete. Asi klinická smrt pro celý filmový štáb. Za občasné vzdálené záblesky kvality se film neporoučel do odpadu, ale jinak docela zbytečnost, která jedničce kazí renomé. 40% (03.07.2014)

Náběh na 4* se jednoznačně konal, ale nebýt předvídatelnosti příběhu a hlavně konce, možná by na ně i došlo. Pár neskutečně lekavých scén, při kterých jsem opravdu málem vyletěl z kůže, byli pro mě po docela chabém prvním díle velké překvapení. Celý nápad se světlem, kterým svítí lidé, co zemřou je velmi zajímavý a chybí mu jen kousek k vrcholu promyšlenosti. Bohužel od prvního okamžiku, prvního světla u člověka, je vám jasné jak film skončí. Což je velká chyba, protože není nic horšího než průhledný horor, který vás nepřekvapí. Lekací scény jsem pochválil, ale je hodně cítit, že jsou do filmu poměrně vnuceně vloženy, příběhu neprospívají a "jen" vás vyděsí. Pokud bude trojka moc si neumím představit o čem bude. (08.07.2007)

Spoilery. S jedničkou to má společné jen ty zrnící televize, ale tím to hasne. Vlastně ani nevím, proč tam byly. Snad jen proto, aby tvůrci mohli navázat alespoň titulem. Jenže tady jde hlavně o to, že chlapík prodělá posmrtnou zkušenost s tunelem a po návratu do života se mu dostane tušitelského daru a tak když uvidí někoho se zářící aurou, znamená to, že dotyčný zemře. A v hlavním hrdinovi se rozvine mesianistický komplex a začne dotyčné zachraňovat. Jenže jak už víme z Nezvratného osudu, Smrt má svůj plán a nenechá si do něj kecat. Jedná se o celkem koukatelné béčko s několika povedenými momenty, poněkud trapnějším koncem a nepříliš charismatickým hlavním představitelem. Mohlo být líp, ale i hůř. 50% (09.01.2014)

Bohužel jen dvě hvězdy. Jedna za Nathana Filliona a druhá za Katee Sackhoff. Oba jsou mí oblíbenci a Nathana považuji za vůbec nejsympatičtějšího seriálového herce (Firefly, Castle). Ve White Noise 2 jsou ale všichni svazováni nepovedeným scénářem a dějovou linií, která je přinejlepším průměrná. S kvalitnějším zázemím by pro Nathana a Katee nebyl problém utáhnout celý film. Škoda, že to v tomto případě nevyšlo. (06.11.2009)

Velké překvapení vůči prvnímu dílu. Říká se, že pokračování bývají většinou horší, ale v tomto případě to není zdaleka pravda. Děj je vyvážený, efekty výborné a atmosféra by se dala krájet jak je hustá. A scény, kdy se z ničeho nic objeví duchové jsou opravdu famózní. Z těch jsem kolikrát ulítával, páč sem se lekl a to se mě u hororu/thrrileru stane opravdu jen zřídka. (09.06.2008)