Dievča ako ja

S každým dalším filmem Agnieszky Holland se bojím, že Úplné zatmění bylo buď její režijní nebo moje divácké osvícení, což má za následek, že jsem na její věci pořád zvědavá, ale reprízu Total Eclipse oddaluju, co kdyby ... Holka jako já je, bohužel, jen stín. Na tohle téma si dejte spíš Transameriku - je odlehčenější, ale zavrtá se. (22.08.2008)

Mě se tohle téma dotýká, takže nejsem úplně objektivní. Proto ta čtvrtá hvězda, která by tam jinak asi úplně nepatřila. Je za to, že je to film o tom, jak je absurdní nenávidět lidi jen proto, že jsou nedovoleným způsobem "nenormální", což ještě pořád je celkem žhavé a ne úplně dostatečně a hlouběji diskutované téma. Divák v takových filmech, i když jsou atraktivnější a dramatičtější než tento (a v tomto filmu asi obzvlášť) kdovíjakou hloubku moc nenajde, ale může je brát jako dvířka, skrze která projde do jiného světa. A může ten svět potom sám osobně poznávat a zkoumat, procítit ho a přemýšlet o něm. Mě vždycky u těch filmů napadne, jak je absurdní, že na někoho "jiného" (třeba ženu v mužském těle) se společnost dívá s odporem a páchá na něm násilí a jiné "jiné" (třeba slepé, nebo chromé) zahrnuje péčí a starostlivostí. Trapné, velmi trapné. Já jen doufám, že tyhle filmy můžou lidi trochu změnit, alespoň o centimetr pootočit jejich pohled, rozšířit jejich omezené obzory a taky že lidem, jichž se to bezprostředně týká, můžou naznačit, že přetvářka, podvody a lži (zde k nim Gwen v podstatě nutí celou rodinu) jsou hodně špatná volba a zařídí se jinak, férově. I když je to těžké, já vím. A v některých zemích skoro nemožné.----Co se filmu jako takového týče, je to zkrátka Agnieszka - trochu suché, střízlivé pojaté, s dokumentárním nádechem, syrová realita, která není vždycky kdovíjak hollywoodsky pohledná a zábavná. Gwen je podaná taky tak - obyčejně, uvěřitelně, nepřehrává, nepózuje. Mercedes Ruehl je taktéž výborná, také dědeček, který rád šije:) Hudba velmi ukázněná a příhodná, i když místama snad až moc smířlivá a konejšivá. Dala bych tedy lepší průměr, ale jak jsem řekla, ta hvězda navíc je za přidanou - doufejme výchovnou - hodnotu :) (01.03.2014)

Transwoman variácia na Boys Don't Cry, ale po každej stránke v horšom prevedení. Najväčší problém tohto filmu je, že sa snaží obsiahnuť príliš veľký časový úsek. Venuje sa hlavnej postave ešte od jej detských čias a spolu s krátkou stopážou, tým pádom nie je dostatok času na poriadne prekleslenie všetkých vzťahov a situácií. Veľa času sa ešte vyplytvá na vysvetľovanie rôznych stereotypov a klišé ohľadom trasgender menšiny. Takže sa neustále v deji skáče dopredu až príliš rýchlo a na nejaké emócie nie je čas. Čo je škoda, lebo herecké obsadenie je vydarené a fakt sa snažia. Ako niekoľkodielna miniséria by to fungovalo oveľa lepšie. V tomto prevedení film nič nové v tejto tématike neprináša a príbeh sám o sebe nestrhne. 5/10. (08.09.2020)

Oproti Soldier's Girl nebo některému filmu od Almodóvara poněkud ploché. Za nešťastné považuji především vyzrazení konce příběhu hned ze začátku. Ono to možná funguje u Colomba, ale u tohoto filmu to ke gradaci děje moc neslouží. Z mého pohledu film končí před nejzajímavější událostí příběhu, tedy když se Sylvia Guerrero rozhodla stát advokátkou transsexuálů. Mercedes Ruehl má ovšem pořád ohromné charisma a hlavně její civilní výkon pomáhá uvěřitelnosti a naléhavosti filmu. Nadprůměrné televizní drama, které kdyby bylo o trochu lepší, mohlo být nezapomenutelné. (02.05.2012)

----- "Kromě tohoto byl úplně normální.“ … "Normální kluk ?“ ... "Normální dívka.“ ----- Od první minuty budete vědět, jak skončila dívka, která si říkala Gwen … a měla tu smůlu, že se narodila v nesprávném těle. Dostanete možnost nahlédnout do jejího života - a zároveň sledovat soudní proces s jejími vrahy. Je to příběh plný emocí - vyprávěný s citem ... a s pochopením, s jakým se za svého krátkého života Gwen až tak často nesetkávala. Závěrečná řeč její matky v soudní síni mě odrovnala - o to víc, že snímek vznikl na základě skutečných událostí. (06.01.2011)