10 dní před katastrofou

Opět jednou zajímavý a dosti nekonvenční evropský film - formou i obsahem... Politický thriller? Rodinné drama? Společensko-historická fikce? . . . Každopádně tvůrci zjevně věděli, co a jak chtějí natočit a to se jim i d.m.s.n. velmi(!) podařilo. Film má skvěle vybudovanou civilně autentickou atmosféru - právě díky té >možnáněkomupřipadající< nudě, která v sobě ovšem nese až dokumentarizující vývoj děje, přičemž ovšem napětí (i mezi sourozenci a jejich průvodkyní! ;-) by se místy dalo až krájet a finále s ač očekávanou pointou je prostě (až >akčně< ) brilantní... J.T. navíc v roli psychopatického nájemného vraha (recitujícího při zabíjení Williama Blakea ;-) je svým chladnokrevně bezcitným výrazem >bez mrknutí oka< neuvěřitelně působivý, takhle si lze představit skutečného postmoderně nehollywoodského zabijáka... ;-) . . . Nu ano, žádný velkofilm, leč přesto dílko s atmosférou nepopsatelně lepší, než všelijací ti hw agenti bez minulostí a jiné mýty... Tohle je prostě film, který i díky svému do reálných historických událostí zasazenému ději a provokativnímu nadhození některých souvislostí vás nenechá v klidu a bez následného zamyšlení! Tedy - jak koho zase, že... - - - - - (Poprvé viděno 30.3.2009 na dvd, komentář zde jako druhý - 30.3.2009) (30.03.2009)

Zasněný a něžně romantický špionážní prequel k naprosto (?) nečekaným hrůzám 11. září 2001. Juliette Binoche, ta nádherně mlsná stará želva, si ho ukradla celý pro sebe. Jenže co s tím, pro mě při prvním zhlédnutí filmu opravdu nestravitelným, poetickým psychopatem Williamem Poundem? Co by. Necháme ho jeho doktorovi a básním a pošleme mu číšníka. Dýňovou polévku s mátou a víno ročník 98. A co s vámi, lidi, které film neoslovil nebo dokonce zklamal? Jen takový nápad. Sundejte si brýle... možná uvidíte film i náš svět očima Irene. Zamlženě, ale svým způsobem jasněji. (16.10.2019)

Tenhle film se vymyká. Občas je plnou vahou na psychologii a výtvarnu; nechává prostor domýšlet souvislosti - podle mne spojení 11.9. mu uškodilo. Souvislostmi mám na mysli žití zúčastněných. Každopádně není určen českému, slovenskému, evropskému, světovému či jinému statistickému ignorantovi, protože by si udělal uzel na hlavě, vlastně ani to ne. Je zlenivělý osobní i kulturní nepamětí a na druhé straně servisem příběhové průhlednosti archetypů postav film a jejich samotných happy konců. Za výmyky 66%. (22.02.2011)

Ano, atmosféra, civilní pojetí, ruchy, kamera, to vše je velmi zajímavé. To, že není použita hudba je už horší, protože tohle není home video a některé scény by hudba filmově podpořila. Horší je to s příběhem a vztahy. Ty jsou přepálené až do neúnosna a mezi ústřední cestovatelskou trojkou to prostě nefunguje ani náhodou. Příběh, který postupně rozplétáme, nemá kromě samotné pointy žádná postupná odhalování, takže divák ostrouhá mrkvičku a napětí se skutečně nekoná. Ani vnitřně, ani vnějškově. Nakonec to vypadá jako cestovatelský bedekr s pár autentickými záběry z měst, s pár herci na place, kteří nemají moc co dát. (05.04.2011)

Tenhle film se tváří jako něco mezi dramatem a thrillerem, ale nechybí ani romantika a občas to vypadá skoro jako parodie (genderově převrácená scéna, kde zatímco muž vaří večeři, ženy si čistí zbraně). Bez brýlí skoro slepá špiónka v podání Juliette Binoche i psychopatický zabiják recitující básně v podání Johna Turturra jsou při vší úctě k dotyčným hercům vrcholné castingové omyly. Cokoli z té romantické linie mezi Sarou Forestier a Tomem Rileyem mi přišlo lépe napsané, zahrané i natočené. Slabota. (16.11.2009)