Réžia:
Zdeněk KubečekScenár:
Josef EismannKamera:
Eduard LandischHrajú:
Viktor Preiss, Karel Houska, Slávka Budínová, Jiřina Šejbalová, Jiří Pleskot, Hana Maciuchová, Josef Abrhám, Václav Švorc, Gabriela Osvaldová, Jan Přeučil, Josef Mixa, Otto Budín, Jan Cmíral st. (viac)Obsahy(1)
Televizní hra na motivy románu K. M. Čapka-Choda. Autor čerpal z prostředí žižkovské periferie a pražské výtvarné bohémy na počátku minulého století. Jeho hrdina, sochař Vilém Rozkoč, prožívá složitý vývoj. V konfrontaci s měšťáckou rodinou se na čas odcizuje svému poslání..... (oficiálny text distribútora)
Recenzie (15)
Nevěděl jsem, že K.M. Čapek Chod takovou povídku vůbec napsal, natož abych ji četl. To, co z ní však vytvořila v sedmdesátých letech televize, je skvost. Zápletky jsou neotřelé, střídá se napětí s humorem a vážnými okamžiky, ale hlavně: je to skutečný koncert staré herecké gardy, když byla mladá. ()
Maupassantův Miláček počesku. Vzestup a pád Viléma Rozkoče, žižkovského kumštýře, který se z nikoho stane někým, poukazuje v několika dramatických explozích na vrtkavost štěstí i pomíjivost přízně mocných a bohatých. Prostřednictvím vynikajících hereckých výkonů, z nichž nelze nejmenovat alespoň Viktora Preisse, Slávku Budínovou, Hanu Maciuchovou, Jiřinu Šejbalovou a Karla Housku, neprávem opomíjeného představitele výrazných epizodních postav, se jedná o luxusní podívanou. Kdo míří vysoko, padá nízko. ()
Ryze normalizační adaptaci pozdního románu Karla Matěje Čapka-Choda, papírovou a bezkrevnou, tříští již umělecky nezvládnuté proteovství titulního hrdiny. V introspektivním vyprávění, které mohlo odkrýt sochařovu pravou osobnost, si Preiss jen poslušně nasazuje masky: z žižkovského frajera romanticky založeným umělcem, měšťákem, osudově milujícím tu či onu atd., prostě dle autorovy svévole. Zdatně mu přitom asistují další postavy, které si se sebou také nevědí příliš rady, a pozdně habsburské Čechy se tak proměňují v jednu těžkou horečku, s níž si ta Rozkočova nezadá. Ach, příliš oškrabaná paleta. ()
Pozoruhodná záležitost je to zejména díky hereckému ansámblu, Viktor Preiss mě lusknutím prstů přesvědčil, že je rozervaný umělec, talentovaný sochař a žižkovský frajer. Slávka Budínová v roli matky s dokonalým plánem pro sebe i svou dceru fantastická, Hanička Maciuchová tentokrát úplně mimo můj záběr, ve smyslu vůbec jsem její postavě nerozuměla, každopádně okouzlující labilka.. No a musím zmínit Jiřinu Šejbalovou v roli tety, byla parádní a Josefa Abrháma, ten mě teda rozsekal, od smíchu k slzám.. ()
Velice působivý snímek, kde hlavní hrdina sochař Vilém Rozkoč svádí marný boj o svou lásku, ve kterém ztrácí svou sochařskou genialitu. Pan Viktor Preiss tímto snímkem vstoupil mezi naše herecké velikány. ()
"Víte co mu říká? Říká mi furiante!" ()
Příběh je syrový jak jen může být, hrdina je zcela neuchopitelný, Viktor Preiss mu dává punc nezapomenutelnosti. Novinář (Jiří Pleskot), jenž jako průvodce prochází příběhem, sám několikrát přiznává, že se v Rozkočovi zase zmýlil, neboť Rozkoč se opravdu řídí zcela jinými přírodními zákony. Skvělé, nadčasové dílo, bušící na bránu dalších dimenzí, bohužel zřejmě zcela zapomenuté. Perfektní stran všech zúčastněných herců. Hana Maciuchová předvádí opět výkon potvrzující její místo v mých oblíbených herečkách. Nejlepší hysterka na planetě...90% ()
Divadelne pojata inscenace romanu ktery neznam. Vytecne obsazeni, krasna Maciuchova, mlada Osvaldova. Videt rozhodne lze, zda doporucit nevim...vadila mi jakasi zmatenost, nebo mozna zdlouhavost v nejednom momentu... 3+ ()
Tak trochu na "dělnickou" strunu brnkající drama už by se dnes určitě tolčilo jinak a se značně jiným scénářem. ()
Tak na tuto TV inscenaci mám zvláštní vzpomínku. Byl jsem chvíli přítomen jejímu natáčení! V uvedeném roce jsme byli ve 4.ročníku střední školy na exkurzi v Praze a jedním z navštívených "podniků" byla i Československá televize na Kavčích horách. A v jednom z ateliérů se tehdy Vilém Rozkoč točil. My procházeli kolem ve chvíli, kdy byla jakási pauza nebo co a tak jsme si mohli prohlédnou kulisy a výpravu a viděli jsme i některé protagonisty. Vím, že jsem pak na uvedení v TV dlouho čekal, asi tam byl někdo nepohodlný a šla až po čase. A nějak moc mne nezaujala. Tak na dvě hvězdy. A jednu přidávám za tu vzpomínku z mládí. ()
Příběh, jehož zvraty jsou rychlé, senzační a psychologicky mimo realitu, úplně stejně jako v dnešních hloupých telenovelách. Asi se měl Karel Matěj Čapek-Chod narodit o nějakých osmdesát roků později a byl by v balíku. Řemeslně sice poctivě udělanou, avšak dějově křečovitou inscenaci zachránili špičkoví herci. Právě oni všechny ty za pačesy přitažené scény zahráli s takovou vervou, že jsem jim jako divák aspoň pro tu chvíli věřila. Takže děj i ideu určitě rychle zapomenu, leč mladého, vzpurného kumštýře Viktora Preisse, kvičící hysterku Hanu Maciuchovou, manipulátorského hada Jana Přeučila, ocelovou lady Slávku Budínovou a další pitoreskní figury si budu pamatovat hodně dlouho. ()
Tenhle typ dramatu a navíc z této historické doby jde zcela mimo mě a určitě bych nechtěl číst předlohu, neskutečně by mě nudila. Herecký výkon mladého Viktora Preisse jako žižkovského floutka v rozmazlené vyšší společnosti je však něco, co za to stojí. A ani další postavičky, se kterými přichází do styku, jsouce přehlídkou bizardnosti, nekulhají daleko za ním. Zejména si povšimněte dokonalého třasořitky Josefa Abraháma. Dílo je to ale bohužel veskrze studiové a televizní, takže milovníci líbivých efektů budou rozhodně zklamáni. Natož příznivci akce, ač Vilém Rozkoč se umí rozčertit, když na něj po nezřízeném štěstí začne doléhat realita. Kamera měla ojediněle nádech originality, ve výsledku však lépe než průměrem zhodnotit nemohu. Pro mě byly tahákem pouze herecké výkony. ()
Pozoruhodná adaptace oživující dílo pozapomenutého klasika. Perfektní zpracování, a ti herci! ()
Bohémsky rozdrásanej žižkováckej štramák a kumštýř, jeho prďácká tetinka lichvářka (pardon, paní zastavárnice), měšťácká rodinka velkokameníka s vychytralou matinkou a fajnovou dcérkou, trochu slizkej pisálek vod novin, šosáckej účetní a ouřada, sralbotka lajtnant s tikem (skvělej vedlejšák Josefa Abrháma - že by trošku parodie na krásnýho dragouna?) a samozřejmě jedno naivní zlatíčko, co jednou postálo modelem. Nechybí ani řádně začouzenej lokál se starejma štamgastama a otcovsky chápajícím, ale také (v případě potřeby) kárajícím vrchním, a to vše v odéru nečekaných zvratů, vypjatých emocí versus chladného kalkulu, nervní atmosféry plné intrik a propletenců různých zájmů různých aktérů, které se postupně odhalují a vzájemně ruší plány dosud spřádané a dlouho připravované. Rozervanost versus konvence, vášeň versus morálka in natura televizní inscenace. Snaha vměstnat mnohé z literární předlohy do hodinky a půl působila trochu kontraproduktivně, ale i tak vcelku povedená záležitost. ()
Knihu jsem nečetla, tak nemám srovnání (K. M. Čapek-Chod je mi krajně nesympatický jako autor), ale inscenace je to perfektní. Člověk je trochu zmatený, než si urovná, o co vůbec jde, ale herecké výkony nezklamaly, všeříkající gesta a nic navíc, já se skvěle bavila. ()