Poslední koncert

Oldřicha Kaisera coby "houslistu" znám zatím jen z pořadu Možná přijde i kouzelník, v této televizní inscenaci si vystřihl postavu "českého Paganina" Josefa Slavíka a vůbec v této roli nebyl špatný. Naopak je to zcela jiný Kaiser, než jakého známe z tehdejší doby (žádné to přehrávané šaškování). Nadprůměrné herecké výkony jsou vůbec tím, co tuhle inscenace charakterizuje (třeba Jan Hrušínský jako Frederik Chopin či Libuška Šafránková v roli jedné ze Slavíkových lásek). Možná trošku víc bych očekával od scény ztvárňující setkání Slavíka právě s Paganinim (Jiří Adamíra). Vždyť právě ten se prý měl o Slavíkovi při vzájemném setkání vyjádřit slovy „Vy jste sám ďábel“. Zde Jiří Adamíra takto entusiasticky nepůsobí. Jinak jsem si po shlédnutí této inscenace zase uvědomil, kolik skvělých umělců opustilo tento svět tak předčasně (kromě samotného Slavíka, který zemřel v 27 letech zde třeba zmíněn i hudební skladatel Franz Schubert - Miroslav Masopust). (31.03.2023)

Dějově dost tendenční a neobjektivní, některé příhody ze Slavíkova života si autor půjčil ze života Paganiniho, a naopak zde předvedené ukázky ze života Paganiniho zas neodpovídaly skutečnosti (např. dojemná rodinná pohoda Niccola a jeho družky Antonie se synkem ve Vídni), přitom ta slavná věta, kterou Paganini prokazatelně na adresu Slavíka pronesl, ve filmu nezazněla: "Když vy hrajete, svět se chvěje." Také to, že si Paganiniho učitelé přehazovali coby žáka jeden druhému a nechtěli ho učit, protože uměl víc než oni, se tu předvedlo jako příhoda Slavíkova. Až na to, že Paganinimu se to stávalo v době, kdy mu bylo 5-7 let. Ale nejsem povolaná uvádět děj tohoto filmu na pravou míru, nestudovala jsem Slavíkův život, jak jistě učinil autor předlohy. Jako celek film nepadá pod úroveň běžných inscenací své doby. (09.02.2021)

Tohle není pro mne. Pana Hrušínského jsem skoro nepoznal a když ano, málem jsem se uchechtal. Neprávem maskéři to udělali dobře. Ale přece jen. Snímek je možná zajímavý jen z hlediska historického, ale jak píši výše, pro mne to není. Ty kecy byly nad mou sílu a také moje chápání. Herci dobří, dávám deset procent, ale nevytáhli to. Příšerný kvikot houslí byl pro mne nesnesitelný. 10 % (24.02.2023)

Solidně zpracovaný TV film, který se snaží postihnout co nejvíc milníků složité cesty významného českého houslisty k mistrovství a ke slávě, která byla bohužel předčasně ukončena přechozenou chřipkou. I tak ale stačil Josef Slavík vejít přinejmenším do našich hudebních dějin, aby si zasloužil i tuto dramatizaci. Snímek působí poněkud didakticky, což byl asi také jeho hlavní účel a nic proti tomu. Jednotlivé úseky jeho života jsou tím pádem ale podány poměrně zkratkovitě a bez hlubšího vnitřního napětí, které se nedá nahradit ani vlasteneckým patosem, jako například při sblížení Slavíka s Chopinem apod. Skvělé herecké obsazení jistě výrazně napomohlo vyznění inscenace, nemohlo však plně překonat určitou plochost scénáře, který nemá sám o sobě větší umělecké ambice a slouží spíš především popularizaci hlavní postavy a jejímu ukotvení v národním povědomí. I to je ale jistě záslužný počin. (16.08.2020)

Skvělá a zajímavá televizní inscenace, která má jasný a rozhodně dobrý cíl, je plná detailů a to včetně toho, když Oldřich Kaiser hraje na housle - opravdu to vypadá, že na ně hraje a netahá mimo playback smyčcem. 🤩👀 Zároveň je to jedna z dalších vážných rolí Oldřicha Kaisera, herce, který byl dle mého názoru celkem neprávem zaškatulkován do herce komických rolí, proto si toho samozřejmě vážíme. Je opět vidět, jak všichni tihle hudební skladatelé, spisovatelé a básníci byli slušný psycho. 💀 Dneska už lidi tehle svět hudebníků moc nezajímá, ale je fajn zjistit, že vůbec někdo takový, jako byl houslista Josef Slavík, existoval, a ještě k tomu v podání Oldřicha Kaisera, neber to prostě. 🙄 Na 70. léta je to mnohem zajímavější televizní inscenace, než bývaly všechny ty běžné a je fajn, že alespoň tohle na ČT3 připomenou. (09.10.2021)