Krásne sny

Skvelý Martin Freeman, ktorý do Ameriky vnáša trochu britského ducha a nádherná Penelope. Námet je skvelý, avšak....tu musím s pozitívami skončiť. Lucidné snívanie je mi téma blízka, ale námet sa mi zdal byť nevyužitý, respektíve, s určitými zmenami by film fungoval oveľa lepšie a romantickejšie. Takto je to len veľmi priemerná záležitosť, hoci so skvelým obsadením. (31.12.2010)

Divně ujetý pohled až vhled do přicházející či nastávající nebo míjející krize čtyřicátníka (nejspíš). Na můj vkus však filmařsky neinvenční, dějově cyklicky se opakující. Jediné světlé stránky téhle podivnosti byly: nechutný pragmatik Simona Pegga a ubrečený chudinka Martina Freemana. Celkově velmi velmi unylé až nezáživné. 50%. (18.11.2007)

Je veľká škoda, že Paltrow ako režisér nemá v sebe hravosť, originalitu a údernosť ako napr. Gondry alebo Aronofsky. Paltrow ako scenárista tak isto postráda ľahkosť a cit pre pointu. Tak zaujímavý námet by si zaslúžil silnejšiu persónu, ktorá by sa ho uchopila a mohla sa "vyblbnúť". Takto je tento snímok príliš civilným, pozvoľne plynúcim až nudným s občasnými svetlými zábleskami..Márne čakáte na nejaký silnejší a zapamätania hodný moment, pričom nakoniec tým najsilnejším zážitkom bola pre mňa jedna parádna ľakačka:) Good Night mi príde ako nedotiahnutý film a nazachránia to ani veľmi dobrý herci! (30.01.2008)

Krásne sny som pozeral hlboko v noci na nočnej službe, napriek tomu som pri nich nezaspal a nemal tak krásne sny. Pomerne tuctová vzťahová romantická dráma, ktorá nie je ničím špeciálnym výnimočná. Freeman je tu na rozdiel od svojich neskorších úloh ešte pomerne nevýrazný, ale možno jeho súčasná popularita prijme mnohých divákov, aby si pozreli aj jeho staršie diela, o ktoré nebol nijako výnimočný záujem a ktoré zapadli prachom. Ako napríklad Krásne sny. (10.01.2013)

K prosté historce musí režisér přidat vypravěčská kouzla. Jednak v Británii často používanou hru na dokument, v jejímž rámci se lidé zpovídají, jednak přestupy z nanicovatých dní do barvitého nočního snění. Hezké sny plynou příjemně, ale nikoli úchvatně. Daly by se nazvat Vratnými lahvemi pro střední věk, nemají však jejich lehkost, rytmus a bravuru všech řemesel. Jen v jednom se rekové Martina Freemana a Zdeňka Svěráka plně vyrovnají: v pošetilosti věčně pokušitelských mužských snů, v nichž je stejný díl smíchu jako stesku. (19.05.2020)