Majonaka no Jadži-san Kita-san

Příběh dvou teplých japonských venkovanů, z nichž jeden se snaží přestat brát barbituráty a střílet si heroin. Strašná ujeťárna. Takže 100%. Na scény kde se zpívá tu bude mít málokdo... (22.08.2010)

Myslím, že humor lze naplno ocenit jen tehdy, zná-li divák alespoň trošku klasické příběhy Yajiho a Kity (ve filmové podobě především studio Toei, často v podání Hashiza Okawy a Azumy Chiyonosukeho). Jde o skutečně extrémní parodii, humor kombinuje psychedelii a léčbu šokem, vizuální stránka je cítit po amfetaminech a místy i halucinogenech. Hudební motivy jsou podobně přímočaré, ani v nejmenším však psychedelické a ač stojí hudebně víceméně za houby (toto slovní spojení je příznačné;), jsou zpravidla celkem vtipné a dobře doplňují úchylnou atmosféru. (22.02.2011)