Z Argentiny do Mexika

I latinskoamerická část první expedice Zikmunda s Hanzelkou nabízí zajímavé postřehy zaznamenané doby a tehdejšího životního stylu i rozdílného stavu. Jde i o autentický záznam atmosféry a směřování doby komunistického budování a angažování. Zaostříme-li na vše z nadhledu, ochutnáme chvilky proklamovaného osvětářství. Po sociologické stránce je pohled zaměřen především na nejchudší vrstvu, vyzdvihovanou v baladickém rozpoložení. I to je skutečnější tvář života, více než pamětihodnosti a sportovní výkony. Život v syrových barvách vyprahlých pamp, nepřízně přírodních pohrom, chudoba hornické koloniální zašlosti, přírodní bezelstná prostota, zahalená vášeň chudinských čtvrtí, adrenalinové živobytí je tepem nejsvětějším. Podmanivé Rio, spekulující Sao Paulo, umouněné Potosí, královské štíty nekonečné korálové šňůry jménem Andy, nejrozlehlejší vodopády majestátnosti, seschlé životy ozdob lovců lebek, ničivá síla zemětřesení, schovávající se království banánů, guatemalské motocykly, slavná historie Mexika před civilizovaným objevením a chladnokrevná aristokratičnost býčích her, to vše jsou spalující touhy života. Pestrobarevná mozaika postřehů je komplexnějším pohledem na svět kolem nás. Film Z Argentiny do Mexika nabízí mnoho ingrediencí, zajímavosti a dobové reálie v ladnosti i jedinečnosti. Liška opět svým osobitě otevřeným přístupem zachytil genia loci zobrazovaných míst a situací. Život v boji proti strázním, život v odlišnostech i extrémech, život v touze a očekávání. Zajímavá a podnětná záležitost, i sladká vzpomínka. (20.03.2018)

Škoda, že jsem neměl možnost vidět tento dokument v nějaké lepší kvalitě (existuje-li vůbec). I po letech se však jedná o přínosný počin, který divákům ukazuje kraje, do nichž se tehdy mohl dostat málokdo a i dnes se tam celá řada lidí nepodívá. V současnosti už má navíc počin Zikmunda a Hanzelky punc historičnosti, neboť svět se v mnohém za ta léta výrazně změnil. (05.03.2019)

První část filmu inženýrů Hanzelky a Zikmunda o Africe — „Afrika I", zachycující cestu z Marseille na Kilimandžaro, stejně tak jako část druhá, nazvaná „Afrika II", vypravující o jejich putování od rovníku ke Stolové hoře. patři k nejzajímavějším filmovým dokumentům, které u nás byly v poslední době uváděny. Do našich kin přichází nyní třetí závěrečná část jejich filmového cestopisu, nazvaná „Z Argentiny do Mexika". Jižní a Střední Amerika je nám zde představována taková, jaká skutečně je, bez masky, bez okrašlování. Stojí-li v městech krásné, moderní, přepychové paláce, jezdí-li zde nejmodernější automobily, jsou zde také chatrče chudiny a jejich bída. Jsou zde vylíčeny zvyky a mravy obyvatelstva všech republik, kudy vedla cesta našich cestovatelů, stejně tak jako krásy přírody. Politické, hospodářské, sociální, a kulturní poměry jsou divákům předkládány v nejpřesvědčujícím dokladu — v obraze filmového dokumentu. O tom všem, co jsme slyšeli v rozhlasových relacích, co jsme četli v jejich třídílném reportážním vyprávění, o tom se nyní dovídáme v nejpřesvědčující reportáži, v reportáži filmové. Stejně tak jako v předcházejících filmech Hanzelky a Zikmunda, v „Africe I" a v „Africe II", tak i v jejich třetím a tím i závěrečném filmu „Z Argentiny do Mexika" je nám předkládáno velmi závažné dokumentární dílo, které si získá čestné místo v naší kinematografii. Filmový přehled 40/1954 (02.06.2009)

Cesty Zikmunda a Hanzelky jsou legendarni. Ve sve dobe musel tento dokument vzbudit obrovsky zajem. Dnes ma clovek moznost videt zabery, ktere uz nema sanci na vlastni oci videt. Reportaz z vypravy k lovcum lebek je fantasticka, stejne tak videt 60 let stare zabery Ria ci Sao Paula, ktere potesi oko kazdeho obdivovatele cestovani, architektury a kultury. Snad skoda, ze dokument prezentuje jen jednotliva mista na trase (vzhledem k delce cesty a stopazi filmu velmi skromne) a ne vlastni cestu techto dvou borcu a Tatry. Mam nutkani hodit batoh na zada a rict sbohem:-)! (26.06.2012)

Afrika je Afrika. Ze začátku dokumentu to byla opravdu celkem nuda. S postupem času to celé přeci jen nabíralo na klasických obrátkách. Třeba takové několika týdenní zavítání mezi lovce lebek mělo spoustu do sebe. Je to celkem příjemné, vrátit se alespoň mírně v čase do dob, které člověk nezažil a pokud není zrovna majitelem stroje času, tak už ani nezažije. Viděl bych to na lepší 3 kousky. (03.01.2016)