5 centimetrů za sekundu

Je to výborná animovaná romantická dráma. Má celkom dobrý príbeh o mladíkovi, ktorý sa už na základnej škole zblížil so svojou spolužiačkou a tak spolu vytvorili nerozlučný pár, lenže je nútená sa odsťahovať, no aj tak spolu stále udržujú kontakt a on za ňou nemá problém zájsť aj dlhú cestu vlakom. Ale roky plynú, jeho si obľúbi aj iné dievča, no časom sa ich cesty znovu stretávajú. Spracovanie sa mi páči, ale k úplnému ideálu tomu stále ešte trochu chýba. Jednoznačne hlavný a asi aj jediný výraznejší problém je v dĺžke, pri rozdelení na tri kapitoly, ktoré sa navyše ešte odohrávajú dlhšie časové obdobie po sebe je hodina skutočne málo, kvôli tomu sa tu toho ani moc neudeje a ani nie je čas na lepšie prepojenie. Ale inak sa to vydarilo, celý čas je to skutočne výborné, získalo si ma to od prvej chvíle a bavili ma všetky tri kapitoly, hlavne tou mimoriadne podmanivou atmosférou, poetická stránka je úžasná, je tu plno perfektných silných okamihov a všetko to ukončuje nezabudnuteľná záverečná sekvencia, som veľmi spokojný. Chválim aj jednotlivé postavy, ktoré sú veľmi dobre podané a určite si získali moje sympatie, rovnako aj tie vzťahy medzi nimi sa vydarili, takže romantika je na vysokej úrovni. Po stránke animácie sa o ničom inom, ako úplnom nadšení hovoriť nedá, toto je asi absolútny vrchol, jeden perfektný záber strieda druhý, skutočne nádherná scenéria, prekrásna nočná obloha, zmysel pre detaily, jedna z najpôsobivejších vizuálnych stránok, s kými som sa vôbec stretol. A k tomu aj veľmi pekná hudba a kvalitný strih, obe stránky vyniknú hlavne v záverečnej sekvencii. Tu stačilo málo, skutočne len trochu upraviť scenár a celé to predĺžiť a neváhal by som s plným hodnotením, ale aj takto je 5 Centimeters per second jeden z najlepších animovaných filmov, aké som vôbec videl a viaceré situácie sú jednoducho nezabudnuteľné, hlavne tá záverečná. 83% (26.03.2013)

Milý snímek o nešťastných nenaplněných láskách. Pokud bych měla hodnotit dle jednotlivých epizod, tak nejsilnější pro mě byl druhý příběh: kdy vaše city k druhé/mu nemusí být opětovány (kdo z nás to nezažil?). Jinak hlavní postavou klučina Takaki, který mi silně připomínal emo chlapce, bloudící Japonskem, díky neustálým stěhováním jeho rodičů. S myšlenkou jenom na tu jedinou lásku Akari, která zastínila všechny potenciální kočky v okolí. Proto dávám jen 3 hvězdičky, jelikož mě deprimovala představa,že by člověk z nenaplněné dětské lásky zůstal nadosmrti sám. (31.08.2013)

Až teprve na druhé shlédnutí jsem plně docenil kvalitu tohohle majstrštyku, protože napoprvé mi nedošli uplně všechny dějové souvislosti.Animace je takřka dokonalá, ikdyž trochu statická...3 příběhy (vlastně spíš dva, protože poslední souvisí z prvním) mě moc bavili.Narozdíl od ostatních mě nijak zvlášť neuchvátila závěrečná píseň před titulky, ale právě až ta klavírní, která hrála u závěrečných titulků.96% (29.12.2010)

Jako romantickej film je to fajn, to ne že ne, ale pro mě, skeptickýho cynika, v tom nikde žádnej větší zázrak teda neni (že něco nekončí hepáčem, neznamená samo o sobě ještě vůbec nic). Animace i hudba jsou ale celkem sympatický, i když pro mě už lehce na hraně kýče (ale to je asi holt ta východní kultura) - z mýho naprosto laickýho a japonskym filmem vlastně nepolíbenýho pohledu mně ale jednoznačně víc sedne nenavoněnej styl animací Mijazakiho Mononoke, Zámku v oblacích atd. První "povídka" byla podle mě nejzajímavější a nejhezčí, z toho zpoždění a Takakiho zoufalství jsem měl krásně beznadějnej pocit, druhý dvě už mě ale teda tolik netáhly. Celkově je to ale příjemnej kraťas, jen teda pro mě žádná top záležitost. WTF moments: Možná to zase souvisí s tim divnojaponskem, ale co to jako mělo bejt to na konci tý první povídky, kde se teda Tataki po asi čtyřhodinovym zpoždění konečně za Akari do tý čekárny dostane, aby tam k ní po tý nervydrásající cestě (kdy jsem spíš čekal, že jako správnej Japonec každou chvíli radši spáchá seppuku) skoro až nezúčastněně a s rukama v kapsách přišel a ona(!), která tam na něj celou dobu věrně čekala, se mu tam skoro na kolenou rozbrečela? (12.11.2018)

Veľmi jemné a zároveň hlboké emócie. Prenikajú pod kožu a ako lupienková pílka sa neúprosne prepracúvajú k srdcu i hlave, poihrajú, pošteklia, nabádajú k porovnaniu s vlastnými zážitkami a skúsenosťami s tými, ktorých sme milovali či milujeme. Príbeh je zároveň vyskladaný zo známych ingrediencií romantických filmov Východu, kde je podstatou dlhé odlúčenie, náznaky skryté vo vetre, lístkoch stromov a nebeských úkazoch. Melancholický podtón večného smútku, nezvratné lúčenia, krátkodobé a letmé stretnutia, osudové znaky, schránky, vlaky a listy. Listy stratené a nájdené. Až sa vtíska úvaha, či tento koncept tak trocha nevyplýva z odlišného myslenia a správania sa ázijských pobratimov. Uprednostia kolektív, uposlúchnu zamestnávateľa. A v prospech vykonania nadosobnej povinnosti odchádzajú od súkromných lások za prácou, školou a potom často žialia a zadumane meditujú v skalnej záhradke s horúcou šálkou čaju v rukách aby predumali tento rozpor. Rozpor medzi skupinovým a osobným, kde, zdá sa to osobné stále ťahá za kratší koniec. (20.06.2014)