Med a čtyřlístek

Med a čtyřlístek mám po víc než 10 letech znovu zkouknutý, uplynula dlouhá doba a já si chtěl tuto svou TOP sérii nejen zopakovat, ale finálně se utvrdit ve svém názoru na ní. První série, nebudu chodit okolo horké kaše, je čistou poznávačkou postav - pomalá, místy nudná a téměř nikam se po celou dobu neposouvá. Každý díl se zbytečně vrtá v několika dějových linkách, oplývá trochu trapnějším humorem a upřímně jsem nechápal, jak se mi to kdy mohlo tolik líbit. Druhá série je přesným opakem - řeší příběhy postav, nepřeskakuje od jednoho k druhému, je mnohem vážnější a zkrátka jí nemám co vytknout. Byl jsem dojatý, napjatý a naprosto unešený. K první i druhé sérii jsem se vyjádřil ve vlastních komentářích, zde to tedy shrnu tak, že nakonec uděluju díky pomalému rozjezdu jen 4*, ale nic se nemění na tom, že jde o moje nejoblíbenější anime vůbec, jehož postavy a příběhy mi přirostly k srdci jako nic předtím a ani potom. P. S.: Animaxový český dabing je u této série super, bylo vidět, že do něj herci dali srdce a místy si to opravdu užívali! (12.12.2021)

Velmi krásné anime (nejen co se výborné animace týká). Žádná nekonečná soap-opera, ale reálné vyprávění o každodenních radostech i bolestech pěti studentů, jejich známých, přátel a lásek, to vše v příjemném prostředí umělecké školy. Silnou stránkou je detailní propracování a charakterizace postav (především Takemoto), jejich pocity a také jednoduše znějící, přesto však hluboké myšlenky. Aspoň mi teda přišly hluboké. Ale aby si někdo nemyslel, že je to moc velké drama, tak jsem se hodněkrát zasmála. I hudba je hezká a příjemně podkresluje situace. Jsem ráda, že vzniklo pokračování, ale nutno přiznat, že mi tento původní částečně otevřený konec vyhovoval, takže by další série vůbec vznikat nemusela. Tím by si ale tvůrci proti sobě určitě poštvali celou řadu nadšených fanoušků. (22.05.2008)

Naozaj som tomu chcel dat sancu a dopozerat to az do konca ale lutujem. Vydrzal som presne 12 dielov a aj to bolo mucenie. V prvom rade je to neskutocne nevyrovnany serial kde velmi svetle momenty striedaju velmi tmave, v tomto pripade, na smrt nudiace. Bohuzial tych nudnych je tu 70 percent. Serial sa moc krcovito a moc napadne snazi psychologicky a hlavne emocionalne doslova tlacit na divaka ale robi to tak nemotornym a otravnym sposobom ze vysledkom nie je nic ine ako velka NUDA. Jedinym pozitivom celeho serialu bola vyborna kresba ked sa jednalo o zmenu nalady niektorej postavy/kto videl vie o com hovorim/ Bohuzial serial akoby nevedel ktorou cestou sa vydat a tak sa mota po vsetkych moznych zanroch pricom ich strieda tak rychlo ze clovek sa nestaci ani spamatavat Chvilami je to celkom vtipna komedia, tieto casti su jednoznacne najlepsie ale nanestastie ich je velmi malo, chvilami je to psychologia,drama a podobne. A samotny dej serial v ziadnom pripade neutiahne pretoze prakticky to ziadny dej ani nema. A pozerat sa tych 12 dielov na 5 studentov ktori v jednom kuse riesia aspon pre mna tragicky nudne pitomosti, tak dakujem to si naozaj neprosim. Od prveho dielu po ten 12 sty a pre mna definitivne posledny sa dej serialu,ak to teda tak mozem nazvat, nepohol ani o milimeter. V jednom kuse jedna drevena buda, v jednom kuse tych istych 5 ksichtov a v jednom kuse to ich nekonecne nariekanie ze nemaju co jest a podobne. Ako hovorim u ineho serialu by som to vzdal ovela skor ale tu som to skusal znova a znova s tym ze sa to uz konecne rozbehne. Nakoniec mi ale dosla trpezlivest. Chcel by som sa na zaver dodat ze vyslovene nedoporucujem fanusikom niecoho takeho ako Death Note, FMA, Elfen Lied, Wolf s Rain, alebo napriklad Mushi-Shi kde je takisto cely serial prakticky bez jedinej akcnej alebo inej adrenalin dvihajucej sceny a aj tak patri k tomu najlepsiemu z anime co som mal moznost vidiet. Naopak kto si pochutnal na pre mna podobnej hluposti typu Haibane Renmei bude zrejme ocarany aj tymto. Hold kazdemu vyhovuje nieco ine. (23.02.2010)

Obyčejný život několika studentů a jejich přátel. Možná obyčejné... Ale kouzlo seriálu spočívá v celkové stylizaci právě těchto příhod, kdy se tváře a postavy mění podle toho, v jakém rozpoložení se nachází, co právě prožívají. Vtipné momenty doplňují další animované vsuvky (šipky, komentáře, bubliny), takže situace dostávají ještě další rozměr. Co mi ale na seriálu přišlo nejúžasnější - naprosto plynulé přechody od dojemných scén k situační komice (např. Morita provokuje s melodií v telefonu). Nakonec si ale trochu rýpnu. Většina hrdinů je svým způsobem zábavná, ale chováním trochu dětinská (evidentně záměr). Je škoda, že zde sice řeší problémy s dospíváním, ale podle jejich chování to vypadá, jakoby ani dospět nechtěli. Ono je to pak pohodlnější, protože se nemusí potýkat s dalšími závazky a zodpovědností. Ale to je jen drobná výtka, protože tahle infantilnost mě hodně štvala vlastně jen u Hagumi, kde to bylo až patologické. Mým oblíbencem se stal Morita a jeho výkřik "Belive in my pure love!" s nůžkami v ruce mě bude pronásledovat ještě dlouho... (02.08.2008)

Na Hachimitsu to Clover se mi asi nejvíc líbí, jak pracuje s postavami - kromě perfektního psychologického profilu se průběžně po celou dobu seriálu vyvíjí, z většiny interakcemi a částečně introspekcí a interním monologem. Tomu napomáhá i humor, kterého je tu spoustu, ale nijak celkově neubírá zbytku na vážnosti ani není v konfliktu - v jádru jde stále o charakterové drama s prvky slice of life. Grafická stránka a animace je také na velmi vysoké úrovni (už od openingu), ale co je ještě lepší, je soundtrack - samotná hudba je výborná, a sladění se zbytkem funguje stoprocentně. Hachimitsu to Clover je prostě propracovaný a promyšlený ve všech stránkách a právem jeden z nejlepších anime seriálů vůbec (a jedním z hlavních důvodů, proč je Kenichi Kasai jedním z mých oblíbených řežisérů) - skoro čisté 10/10. (08.12.2016)