Perníková chaloupka

Světlem i stínem vypravuje MUDr. K. Driml:
Chaloupečka perníková,
tentokráte z brusu nová.
Je v ní kouzlo dětských bájí,
ač i život se v ní tají.
Mařenka a Jeníček
měli mlsný jazýček.
Po chaloupce perníkové,
kdesi v říši pohádkové,
stále touží ve snění.
Náhle vře se promění:
Ježibaba na koštěti
nese vzduchem obě děti.
Přes hory a přes pralesy
až tam k sobě
do hor kdesi -
do chaloupky z perníku,
kde je zavře v kufru.
Od Ďábla chce vyzvěděti,
jak by měla krmit děti,
aby byly baculaté.
Čert jí radí. Však to znáte,
radí samou čertovinu,
pro tu mlsnou drobotinu.
Děti zemřely by hlady.
A když nepomohly rady
rohatých těch pekelníků,
spěchá baba k poustevníku,
který zná, co dětem svědčí
a v čem skryto nebezpečí.
Děti tloustnou, babka jásá,
ale v síle též je spása.
Silný - ten se jen tak nedá.
A když babka nůž již hledá,
chtíc je upéct v rendlíku -
šups s babici do kurníku,
ať tam sama vyhladoví.
K mamince a k tatínkovi
pospíchají děti zpět.
Však vám budou vyprávět
v pohádce, co uviděly
- ovšem -jenom přijdete-li
do bio se podívat,
až se to tam bude hrát. (oficiálny text distribútora)