화려한 휴가
May 18
Réžia:
Ji-hoon KimHudba:
Seong-hyeon KimRecenzie (21)
Velice slušně rozehrané drama, které ze začátku vypadalo spíše jako nahlédnutí do všedního života obyčejného města s nenaplněnou romantickou linkou, postupně se měnící ve válečné drama s předem jasným výsledkem.... I na korejské poměry mi přišlo, že emoce jsou lehce přehrávané a i závěrečná pasáž filmu příliš citově vydírá, ale jako celek film funguje dobře a tento kus korejských dějin je vysoce nadprůměrnou filmovou "zábavou"... A místy je to i neskutečně vtipné.... Až na to vraždění... ()
May 18, jeden z nejúspěšnějších korejských filmů všech dob, bude asi vzbuzovat rozporuplné reakce. U mě je tomu také tak. Vzhledem k tématu je patetický, ale nijak přehnaně, místy opravdu velkolepý a dostatečně akční. Co se mu podle mě už ne tak dobře daří jsou chvíle a postavy, které by měly děj odlehčit. Vtipy jsou místy ujeté a dost na hraně vkusu. May 18 není špatný film, není ani hloupý, na několika momentech mě opravdu chytnul za srdce nebo uchvátil nějakou scénou, ale jako celek zůstává pouze nadprůměrný, nevyvážený film. ()
Na konci každého roku v Jižní Koreji tradičně vychází na DVD nějaká ta filmová pecka. Rok 2007 není výjimkou. May 18 je po D-War druhým komerčně a divácky nejúspěšnějším korejským filmem tohoto roku. Pojednává o ožehavém momentu korejské historie, kdy se v roce 1980 při studentských bouřích v městě Kwangdžu výsadkáři surově pustili nejen do demonstrujících studentů, ale i do jinak nečinných civilistů, což bylo rozbuškou pro pozdější ozbrojené střety civilistů a armády. Tragédii, která podle oficiálních zdrojů stála život přes 200 lidí. Necelé 3 tisíce bylo zraněných a tisíc pohřešovaných (info ve filmu)... Prvních 20 minut to nevypadá, že máme tu čest s korejským trhákem. Jakmile však z řetězu utržení vojáci vytáhnou v ulicích pendreky, film vcelku nabyde očekávaných kvalit a ty si udrží až do konce. Jen si mohl odpustit teatrální dvojku chlápků, kteří mají zřejmě suplovat odlehčení okolního dusna, zbytečnou závěrečnou scénu, a několik dalších pochybných momentů.... Co se týče dramatické roviny snímku, tak tady víceméně nemám nic proti, jak po stránce formální, hereckých výkonů (Ahn Sung-kee opět dokazuje, že je pro role vůdců jako stvořený), působivosti... May 18 se nevyhne obvyklému patosu - na to je však fanoušek korejského filmu stejně zvyklý. Nezakrývá, že jde přes zvolenou látku v prvé řadě o mainstreamovou podívanou. Napodruhé snímek mé nadšení trochu zchladil a musím jít po úvaze s hodnocením o dva body dolů. Přece jen je film - jak říká Sysel - na míru šitý korejskému sebezpytování a patriotismu. 7/10 ()
Nacionalistická limonáda, která přebublala svým prvoplánovým cílem sama sebe. Moje hodnocení se nijak netýká samotných událostí, ale opět se dotýká toho, co už jsem tvrdil jinde - nepouštějte korejce k filmům podle skutečných událostí! Jen vícero pěkných scén zachraňuje tenhle film, ve kterém jsou 2 přidané komické postavičky, doktoři s prázdným výrazem v očích, mizející komanda v radnicích, zranění lidé nahlas vřískající do vysílaček, zatímco se skrývají před bezcitnými démonickými vojáky. Samozřejmě se tak nějak čeká, že v tomhle filmu budou hrdinové i umírat, ale vskutku... V některých případech už debiln... méně uvěřitelněji nemohli. Od začátku do konce se navíc všechno přidržuje osvědčené hlavní podlinie z Taegukgi, což by nevadilo, kdyby se ale těchto bodů využilo jinak než na zdůraznění "bezmezné bratrské lásky" vedoucí k přinejmenším nepravděpodobným akcím. Shrnuto podtrženo, nejsem korejec a tedy nejsem cílové publikum. A tenhle film míří jen na ty, kteří korejci jsou a chtějí si povzbudit svého ublíženého ducha. ()
Korejská produkce mi je po té americké asi nejbližší, díky řadě zkušených tvůrců. May 18 je však přesně tím snímkem, který mi tolik nesedl. Hlavní problém jsem měl s tím, že jsem filmu nevěřil nic, co se odehrálo a celou dobu jsem nevěděl, jestli se jedná o smrtelně vážnou rekonstrukci něčeho co se možná stalo, nebo se jedná o akční béčko ve stylu kultovního "Red dawn". Každopádně jsem se celé dvě hodiny nudil. ()
Galéria (26)
Zaujímavosti (3)
- Hudbu k filmu nahrál Český filharmonický orchestr. (Akumulátor)
- V roce 1980 se v jihokorejské metropoli Kwandžu, v dnešním šestém nejlidnatějším městě Jihokorejského státu, ležícím v provincii Jižní Čolla, odehrál historicky nejbrutálnější střet demonstrantů s policejními složkami v dějinách celého státu. Incident, vyvolaný překvapivě brutálním zásahem policejních jednotek na demonstrující univerzitní žáky, kteří se rozhodli veřejně ohradit vůči nově zvolenému pátému prezidentovi země Doo-hwan Jeon (두환전). Na demonstranty bylo stříleno ostrými náboji, bili biti, mrzačeni a ve spoustě případů zabiti. Následná vlna občanského povstání, do níž se zapojilo obrovské množství občanů, si v období od 18. do 27. května připsala nad šest stovek obětí. Přesný počet není dokonce ani dnes přesně znám. Historici se stále ještě nedokázali názorově sjednotit, co přesně stálo za tak brutálním jednáním tehdejší vlády, v jejímž čele stál Doo-hwan Jeon. Jak se ale předpokládá, celá akce byla jen jednou velkou zástěrkou pro nově zvoleného prezidenta země, Doo-hwan Jeon, který tak chtěl odvrátit pozornost od nařízeného vojenského převratu předchozí vlády. Nechvalně proklamovaný Do-hwan Jeon, později také pátý prezident Jihokorejské republiky, byl u moci dohromady devět let, od doku 1979 až do roku 1988. Za svoji roli v celém tomto masakru byl v roce 1966 odsouzen k trestu smrti. Později byl však omilostněn tehdejším jihokorejským prezidentem Young-sam Kim. V roce 2011 byl organizací UNESCO celý incident zapsán do tzv. Rejstříku světových pamětihodností. (Conspi)
Reklama