Hodinářova svatební cesta korálovým mořem

Rozhodně. Jak napsal D.Moore, toto je nádherně český odnož klasického humoru ala Monty Python. I když o tom asi Tomáš Svoboda neměl ani tušení, kouzlo nechtěného, a přitom kvalitního, je na tomto filmu to nejlepší. Vše odstartuje trikový mistr a jeho cvičené maso a poté zastaví se to až v závěrečných titulcích. Celkově to lze nazvat dalším druhem absurdna v československé kinematografii. Čistě humorná a muzikální forma. Laďka přetéká sexappealem a Luděk úplně normálním herectvím, což je oproti jeho známějším filmům určitě výjimka. Možná je v tom trošku vidět ta režisérova přehnanost, která se naplno projevila v dalším jeho snímku. Skvělý obraz experimentálního humoru o jedné svatbě a harmoniu. A když tu máme i nápovědu s režisérskými sklony a tři mužské sudičky, no...to by bylo, aby se to nepovedlo. Závěrečný Laďčin song - Láska je mocný čaroděj - je skutečně originální a ona bez diskuze k sežrání. (25.01.2012)

"Láska bez nábytku je jako pták bez křídel." "Chce, abych udal skladatele." Při úvodních titulkách poznáte už po třech vteřinách, že autorem doprovodné etudky je Švankmajer. Do toho zní muzika jak z nějaké komedie Marie Poledňákové, takže máte pocit, že Hapka buď něco nepochopil, nebo mu něco neřekli. Ve skutečnosti toto bizarní a nefunkční spojení dobře ilustruje rozporuplnou kvalitu celého díla, které je jinak po mnoha stránkách cennou kuriozitou. Hlavní vadou této "hudební komedie" je právě to, že je hudební. I když zpívající Laďka Kozderková je s řeznickou sekerou kromobyčejně sexy, dramatické podkresy ze Smetany a jiných klasiků super a ten popíkový pseudokrysař Felix Slováček snažící se na kůlech pod Karlovým mostem přivábit "jachtu" ze dvora do řeky konec konců taky není k zahození. I některá ta "camea" soudobých populárních zpěváků (Urbánková, Pilarová etc. etc., dokonce i Mišík a mihne se i legendární Ivo Pešák) by zde měla své místo. Estrádní vsuvky ale celý film doslova ničí, strašlivá a nekonečná sekvence skupiny Plavci na kolotoči posílá do kopru jeho úvodní část a estrádní závěr (při němž úplně mizí Luděk Sobota aka Ctirad) pohřbívá celý film. Teprve po vyškrtání těchto sraček (aniž by nutně muselo být na hudební element rezignováno - koneckonců "věc", o niž trojici demiurgů jde, možná opravdu nemůže končit jinak než muzikálem) bychom se mohli bavit o tom, jestli je předvedená dada absurditka nějak zdařilá čili nic. Ze začátku budí rozpaky téměř všechno: Film prakticky nemá začátek, slovními hříčkami a kulturními asociacemi hýří doslova za každou cenu, z tria dramatických demiurgů Svojtka - Vyskočil ml. - Augusta se tato posice dá obecně věřit asi jen Svojtkovi. Na ostatní dva je třeba si v tom teprve zvyknout, ale nutno jim přiznat, že to stojí za to. Výborným protihráčem je šedá eminence "tvorby" - nápověda Lasica (a možná přijde i Satinský). Luděk Sobota jako Ctirad úplně v pohodě, přestože je to tak trochu variace na jeho kultovního Koudelku. Z epizodních postav je famózní úřednice Květy Fialové. Ve dvojí roli (ovšem beze slov) se zde naposledy objevuje přední novovlnařský neherec Jan Vostřčil, přičemž je milé, že v posledním svém výstupu si zadiriguje, čímž se symbolicky vrací na (a před!) začátek své podivuhodné filmové kariéry - a možná mu tak autoři chtěli vyjádřit poctu. Ve filmu je mimo jiné vypuštěna a znovu napuštěna Vltava a sehrán ragbyový zápas družiček s živým seletem místo šišky. Vesměs důkazy, že to autoři s tím teatrálním (sic) tvořením skutečnosti myslí vážně. Harmoniová honička je vrcholný zážitek. Přesto, že film v celku i ve svých jednotlivých momentech působí dojmem, že umělecké záměry tvůrců dosti převyšují jejich talent, dal bych s radostí čtyři hvězdy. Nebýt Plavců a finální estrády. (03.03.2019)

Pořád jsem si říkala, že mi ta hudba připomíná Krakonoše a lyžníky a pak jsem si v úvodních titulkách přečetla, že ji má na svědomí Petr Hapka. Tedy ten samý skladatel jako u Lyžníků. Laďce Kozderkové to jako řeznici moc slušelo. Ovšem, producírovat se po Staromáku se sekerou v ruce ja na svěrací kazajku. On vlastně celý tenhle film je na svěrací kazajku. Je bláznivý, spíchnutý horkou jehlou v křeči. Rádoby vtipné hlášky a scénky vyšly úplně naprázdno. (11.01.2011)

Nedivím se zařazení tohoto kousku do programu ´Festivalu otrlého diváka´. Čeští Monty Python? Ale houby! Postnormalizační fraška, s humorem na úrovni tehdejších TV estrád. Chce to být tak hrozně nespoutané, tak hrozně crazy a dada, až je to jenom směšné a úmorné. A Felix Slováček vám k tomu krásně zafouká. __ PS: Bylo mi líto talentované Laďky Kozderkové a toho malého baculatého selátka. (27.06.2017)

Pozoruhodné, že i v roce 1979 mohla vzniknout v Československu pěkná hudební komedie s prvky grotesky. Tvůrci toho navrstvili opravdu hodně, což se asi největší slabinou. Ale jinak má film hodně zajímavých míst. Mihne se tu celá plejáda českých zpěváků a hudebníků. Kamera je vycizelovaná, jednotlivé záběry dávají smysl, střih je svižný a podtrhuje absurdní situace i symbolické záměry. Nápad s postupně vznikajícím scénářem je nosný, dovuluje vrátit se v ději a dal vzniknout výborné nápovědě i třem pánům v černém na pozdaí. Luďka Soboty bylo tak akorát, u Laděnky Kozderkové bych si klidně i přidala, hlavně u zpěvu. Hvězdné obsazení vedlejších rolí se vyplatilo, navadí, že se někteří jen mihnout. Pěknou roličku dirigenta si střihnul ve svém posledním filmu i Jan Vostrčil. Zatímco 80. léta patřila estrádám, dnešní doba si od nich dostatečně odpočinula, další absurditou tedy je, že v dnešní době je právě estrádní vystoupení zajímavým zpestřením. Bavila jsem se výborně. (25.02.2019)