Valkoinen kaupunki
Frozen City
Réžia:
Aku LouhimiesKamera:
Rauno RonkainenHrajú:
Janne Virtanen, Susanna Mikkonen, Aada Hämes, Santeri Nuutinen, Viivi Hämes, Jari Pehkonen, Jarmo Keskevaari, Jukka Holm, Eric le Roux, Juha Veijonen (viac)Obsahy(1)
Někdy se zdá, jako by severští režiséři měli patent na to, jak partnerské rozepře bezohledně zobrazovat jako něco, čím skutečně jsou: jako přehořké boje o život, které jsou rozdmýchávány jak zbytky vzájemného citu, tak iracionální touhou toho druhého co nejvíce zranit. Mrazivé město je syrovou kronikou jedné takové bitvy bez vítěze, odehrávající se v ledem sevřených Helsinkách. Když se Velimu-Mattimu rozpadne manželství s Hannou, odstěhuje se do bytu na předměstí. Smůla se mu však stále lepí na paty – přijde o místo taxikáře a soud mu zakáže kontakt s jeho třemi dětmi. Když pak na dveře jeho nového bytu začne den co den bušit bláznivý soused, který si stěžuje, že Veliho-Mattiho okna bez záclon hyzdí celý panelák, je zřejmé, že nahromaděné zoufalství a zášť jednoho dne způsobí něco strašného. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (12)
Jakykoliv inteligentni odkaz na Taxikare vzdy potesi. Nejvetsim kladem filmu je velmi dobra moznost divaka identifikovat se s hlavni postavou, coz je zasluha dvou osob - herce v hlavni roli a rezisera. S taxikarem prozivame jeho nahromadeny hnev, frustraci a nespravedlnosti, ktere se mu deji. Az se divime, ze vse dokazal snaset tak dlouho. Priklanim se k nazoru, ze konec je uz trochu natazeny, avsak utvrzuje v tom, ze takova postava zeny-mrchy se na platne jen tak nevidi. ()
Ocenění: MFF Karlovy Vary - Křišťálový glóbus (v soutěži), cena FIPRESCI, Label Europa Cinemas, cena Don Quijote (čestné uznání) Ghent International Film Festival - režie Jussi Awards - herec (J. Virtanen), herečka (S. Anteroinen), režie, střih, scénář Tiburon International Film Festival - herec (J. Virtanen) Scénář: Mikko Kouki, Paavo Westerberg. Kamera - Rauno Ronkainen. Hrají - Janne Virtanen jako Velimatti Lehtonen, Susanna Mikkonen jako Hanna, Aada Hämes jako Aada, Santeri Nuutinen jako Santtu nebo Viivi Hämes jako Viivi. ()
Severská variace na Taxikáře. Hlavní hrdina Veli má život v troskách. Manželka s dětmi ho opouští, přijde o práci taxikáře, a pořád ho obtěžuje soused – nelíbí se mu Veliho závěsy v oknech. To nemůže dopadnout jinak než tragicky, a film k tomu (trochu pomalejším tempem) dospívá. Jenže ve chvíli, kdy k něčemu opravdu dojde, a člověk by čekal titulky, je nám naservírována ještě dobrá půlhodina, ve které se dozvíme stará známá fakta (manželka je mrcha, Veli je velmi opuštěný). Film trvá 90 minut, kdyby byl tak o půl hodiny kratší, byl by býval mnohem zábavnější. I tak mu nelze upřít syrovou, odtažitou a chladnou atmosféru, jakou se vyznačují právě severská města. A New york. ()
Zjišťuji, že jsem ještě chvíli po skončení hodně, ale opravdu hodně rozhozená a schází mně dostatek slov k vyjádření pocitů, které mám z příběhu..... kde jsem měla na konci slzy v očích a nějak to nešlo zastavit..... kde jsem se ztotožnila s Veliho-Mattim v jedné drsné situaci, spojené se správcem domu, kde bydlel..... kde jsem nechápala, proč to všechno vůbec muselo dojít tak daleko...... a kde přemýšlím o tom, jestli jeden uživatel nemá náhodou pravdu, co se týká zimního období ve Finsku a s tím spojených vztahů mezi lidmi k sobě navzájem. Mrazivé a studené je nejen město, ale i fakt, že vše vyznělo až příliš skutečně. ()
Nevím nakolik objektivně, ale jsem po dlouhé době filmař, který má odvahu vyprávět JEDEN příběh (a ne desítky dalších "malých", jen aby se proboha něco dělo). První dvě třetiny byli téměř antickou tragédií, která jasně směřuje k jediné možné katastrofě. A kdyby končil před "ranní kocovinou", křičím radostí nad návratem starých forem :-) ()
Reklama