Réžia:
František FilipKamera:
Ilja BojanovskýHudba:
Bedřich SmetanaHrajú:
Peter Dvorský, Gabriela Beňačková, Marie Mrázová, Jindřich Jindrák, Jaroslav Horáček, Jana Jonášová, Alfred Hampel, Karel Hanuš, Richard NovákObsahy(1)
30. května roku 1866, tedy přesně před 140 lety, došlo k události, o které nikdo jistě tehdy nepředpokládal, jak významné - k premiéře druhé opery (po Braniboři v Čechách) tehdy "průměrného" pražského skladatele Bedřicha Smetany (1824 v Litomyšli - 1884 v Praze) Prodaná nevěsta na libreto problémového konfidenta Rakousko - Uherské monarchie Karla Sabiny. Představení dirigoval v Prozatímním divadle sám Bedřich Smetana, který sem pak 15. září téhož roku nastoupil jako kapelník, v roce 1872 byl jmenován uměleckým ředitelem české opery, na kteroužto funkci musel pro postupující hluchotu v říjnu roku 1874 rezignovat. V době premiéry Prodané nevěsty Prozatímní divadlo byla scéna 4 roky stará - stavba začala v květnu 1862 a 18. listopadu téhož roku bylo divadlo pro 1000 diváků zprovozněno. Zajímavé též je, že posledním představením v Prozatímním divadle bylo 110. provedení právě Prodané nevěsty 14. dubna 1883 a příštího dne pak začalo být Prozatímní divadlo vezdíváno do nové budovy Národního divadla otevřeného pak (po tragickém požáru v roce 1881) 18. listopadu 1883. Premiérovaná Prodaná nevěsta roku 1866 byla ovšem značně jinou operou ve srovnání s dneškem. Na rozdíl od dnešních třech jednání, ta původní měla jednání pouze dvě s dvaceti hudebními čísly spojených mluvenou prózou. Ze slavných hudebních čísel tehdy scházel např. sbor "To pivečko...", Polka, Furiant, Skočná komediantů nebo Mařenčin zpěv "Ten lásky sen". Teprve při třicátém provedení Prodané nevěsty 25. září 1870 se objevila definitivní dnes známá verze. A historie tomu pak chtěla, že právě Prodaná nevěsta se stala nejpopulárnější českou operou, která vlastně víceméně jako jediná se prosadila i na mezinárodní scéně, byť tam často v určitých zjednodušujících méně poetických pojetích. Kmenové dílo české opery pochopitelně lákalo filmové i televizní tvůrce a v archívech je nyní několik obrazových záznamů. Dnes vysílaná verze vznikla v televizním studiu v roce 1981 v režii Františka Filipa s hlavními protagonisty Gabrielou Beňačkovou v roli Mařenky a Peterem Dvorským v roli Jeníka - tehdy na vrcholu svých uměleckých sil. Nahrávku s Českou filharmonií dirigoval Zdeněk Košler. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (15)
Opera do obýváku nepatří, a už vůbec ne televizní. Navíc v době vzniku mono. Dnes z kvalitního CD či DVD, to je jiné kafe. Tahle Prodanka byla příšerná, Dvorský jako obtloustlý Jeník a Beňačková kyprá Mařenka. Dvorský ještě neměl hlas dokonale vyzpívaný a Jeník s přízvukem - děkuji, nechci. Ještě že už jej nezpíval Žídek. ()
"Dobrá věc se podařilo, věrná láska zvítězila." Mám dnes za sebou návštěvu nové echt moderní inscenace Prodané nevěsty (s inscenační poetikou ala panelák :-() v pražském Národním divadle, tak jsem si musel vylepšit nápadu a aspoň v rychlosti si znovu připomenout tuhle echt klasickou televizní inscenaci téhle kultovní Smetanovy opery. Inscenace, která je možná místy přeci jen dosti "sladká" (viz roztomilé dětmi olizující hned v úvodní sborové scéně sladké perníčky), přesto tahle inscenační poetika člověka zahřeje u srdce. ()
Klasika. Pro mnohé se tato v jisté době periodicky opakující se inscenace reprezentuje statičnost předrevolučního televizního programu. Pro mě tato inscenace a jiné (zejména hudební) představují ty kvalitní věci, která smetla komerčnost i nekomerčních televizí. František Filip má většinou zkušenou ruku, cit pro hudbu a výbornou práci s herci. Zde hodnotím, že hrají/zpívají operáci a vše funguje. Jako dítě jsem to milovala a chtěla bych to znovu o svátcích v televizi. ()
Tak jsem si říkal, že si splním kulturní povinnost a alespoň jednou se podívám na divadelní provedení operní "Prodanky" když už vím jistě, že do divadla na ni nepůjdu. S operou mám zásadní problém ten, že pěvcům většinou stejně vůbec nerozumím co zpívají. Tím pádem se prakticky neposouvám v ději s aktéry. Jedno se ale musí Smetanovi nechat. Zde spojil klasickou českou vášeň a zálibu - hospodu, a přidal k nim pár tradičních lidových pohledů. K tomu přimíchal vcelku zajímavý příběh, minimálně svou pointou, a přiblížil jak to kdysi chodilo na vsi s handlováním nevěst. Řada popěvků je známa i těm, kteří operu nikdy neviděli. Písně „Znám jednu dívku..." či Proč bychom se netěšili jsou vlastně tehdejšími a současnými operními stálicemi mezi hity. V tomto záznamu pak nutno vyzvednout pěvce, ale mě by se asi líbil každý, kdo umí zvednout hlas, neboť já trpím absolutním hudebním hluchem. Ale Peter Dvorský zkrátka patří ke slovenské špičce. ()
Prodanku jsem byl nucen shlédnout v různých verzích a v různých dekoracích minimálně 120 krát a nikdy mne neomrzela. Tato inscenace je skvělá, protože paní Beňačková-Čápová je prostě TOP.A přízvuk Dvorského????Panebože, vy zapšklí čecháčci, co mají říkat v La Scale, nebo v Met´s, kde je obsazení čistě mezinárodní a nikomu to nevadí, protože důležitá je především hudba. ()
Galéria (4)
Fotka © Česká televize / Miroslav Pospíšil
Reklama