Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jak chudý mládenec skrze svou chytrost a šikovnost nakonec ke štěstí přišel. Televizní film na motivy pohádek B. Němcové... V chudé chalupě žije mnoho dětí, z nichž nejstarší je Ondra (M. Kavalčík). Chalupa už všechny neuživí, proto otec pošle syna do světa, aby se vyučil nějakému řemeslu. Ondra se na své pouti setkává se stařečkem, kterému nabídne poslední buchtu. Tajemný stařík mu poradí, kudy se má vydat na cestu a také chlapce něčím obdaruje. Na cestě pak Ondra potkává mnoho lidí a při každém takovém setkání prokazuje svou chytrost. Když doputuje až do města, prohlíží si krámky a přemýšlí, kterému řemeslu by se mohl vyučit. Vybere si zlatníka. Je přijat a dokonce je tak zručný, že mu mistr dovolí zhotovit šperky pro princeznu, do které se Ondra zamiluje. Princezna (J. Tabrea) je němá, ale i s tím si chytrý Ondra určitě poradí. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (30)

Jezinka.Jezinka 

všetky recenzie používateľa

"Chlapče, dneska se v naší chudé domácnosti nepeklo jen tak, dnes se peklo, abychom tě vypakovali z domova. A najdi si poctivé řemeslo!" (jakékoliv řemeslo je poctivé, ne?) A Ondra šel a po cestě za buchtu k rozumu přišel a pak už ho čekala jenom samá pozitiva a sociální jistoty. Přechytračil kde koho (přechytračit neznamená podvést), všichni se radovali, jak je chytrý a milý, vyučil se zlatníkem .... a potomci Ondry a princezny jsou nepochybně po obou rodičích tmavoocí s tmavými kudrnatými vlasy. ()

pytlik... 

všetky recenzie používateľa

Kavalčík by měl svoji kariéru orientovat poněkud jiným směrem ve svém příštím životě (který doufám proběhne ve zcela jiné časové epoše než ten můj). K herectví vlohy nemá, zato dokáže perfektně odhadnout lidi (kouzelného dědu pohostí, nekouzelnou paní sprostě ošulí) a taky je parádně ošulit (viz předchozí závorka). Takže Kavalčíku, nemarni svůj talent a šup šup, nafasovat hrnce a dělat prima akce pro důchodce! ()

Reklama

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

"Budeme mít dobrého krále..." Vcelku milá pohádka s příjemnou hudbou o tom, jak hezky chasník k rozumu za buchtu pro pohádkového dědečka přišel, přechytračil kdo koho a ve výsledku získal krásnou princeznu. Klasika od Boženy Němcové je zárukou minimálně průměrně koukatelné pohádky na nedělní odpoledne. ()

Schlierkamp 

všetky recenzie používateľa

Česká pohádka podle motivů B. Němcové o chudém chasníkovi Ondrovi, který díky svému důvtipu vrátil princezně řeč a pojal ji za manželku. Do hlavní role byl vybrán M. Kavalčík, který se zde herecky projevil poněkud nesměle až zakřiknutě, uvážíme-li, jak v pozdějších letech zdivočil a jaký drzý pacholek a tvůrce pokleslé zábavy se z něho stal. Pokud se nepletu, od této pohádky už pan Kavalčík žádnou hlavní roli nedostal. V první části můžeme sledovat, jak Ondra svou chytrostí vytrestal hloupé sedláky a teprve poté přišel do města a vyučil se zlatníkem. Díky mimořádné zručnosti se brzy stal zlatnickým mistrem a vypracoval unikátní šperky pro princeznu (J. Kulhánková). Když zjistil, že jeho milovaná princezna ztratila dar řeči, ihned se vypravil ji vyléčit. K dosažení svého cíle se musel vypořádat s intrikami dvořenína V. Postráneckého a poté již nic nebránilo jeho štěstí. V dalších rolích se jako zlatnický mistr ukázal F. Řehák a král L. Tokoš. Pohádka Z. Havlíčka natáčená ve Štramberku je milá, v první polovině dokonce i zábavná, ale celkově není v ničem výjimečná. Domnívám se proto, že průměrné hodnocení je odpovídající. ()

otík 

všetky recenzie používateľa

Sice dialogově slabší, ale náladou a především vyzněním velmi, opravdu velmi příjemná pohádka, situována do interiérů bruntálského zámku a rožnovských exteriérů. Také obsazení Postráneckého se povedlo, zlatník Ondra ani princezna nejsou nijak výrazní, to ale nemůže pokazit nedělně příjemný pocit z této pěkně provedené pohádky. Hudba: Pavel Helebrand ()

Galéria (1)

Zaujímavosti (1)

  • Pohádka se natáčela na zámku Raduň u Opavy. Záběry z interiérů zámku pak byly natáčeny na zámku v Bruntále, stejně jako závěrečná scéna na arkádách. Exteriéry městečka byly natáčeny ve Štramberku, sídlo krále pak byla zřícenina Štramberku, doplněná digitálně o část hradu Křivoklát. (Kacius)

Reklama

Reklama