Obsahy(1)
Ke kvalitnímu životu patří nejen teplá voda, ale také možnost pozorovat sýkorky a projít se přírodou. Cestami zanechávali lidé vlastně už od pravěku své stopy v krajině. Krajina byla stále víc protkávána stezkami, pěšinami, polními či lesními cestami, silnicemi... Cesty vedly i skalami, vodou, od jednoho lidského sídla k druhému. Jsou velmi staré cesty, které po staletí nezanikly, a po těch, které jsme už znovu neprošlapali, teď běhá zvěř. Některé cesty se tak vrátily zpátky přírodě. V dokumentu Ljuby Václavové se lze procházet i prodírat starými cestami s geologem a literátem Václavem Cílkem a sdílet hravý, imaginativní pohled s výtvarníkem Františkem Skálou. Cesty v přírodě tu zůstávají stejně jako starobylá města či hrady historickou pamětí a naším současným bohatstvím. Nechtějme chodit svou cestou jenom zběsile rychle. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (15)
Tento krajinný dokument je působivý jak tématem, tak zpracováním. Krásné výhledy do krajiny doprovází příjemná hudba a ještě příjemnější výklad pana Cílka. Určitě bych ale oželel jeho kolegu, který tak nějak neměl k tématu moc co říci a jeho loutkové divadlo jsem už vůbec v souvislosti s cestami nepochopil (na druhou stranu jeho pouť do Benátek by si určitě zasloužila samostatný dokument). 70% ()
nikoli patetické, nýbrž zamyšleníhodné pokoukání a poslouchání ve snad i trochu filosofickém povídání jednoho z předních odborníků na geologii... všechno to máme prostě kolem sebe a stačí se jenom UMĚT rozhlédnout, zastavit, zahledět... dramaturgie čt2 to umí a snad to zvládnou právě i díky podobným pořadům rovněž diváci...80% ()
Dokumentární krátkometrážní snímek Putování starými cestami se dostal do mého zorného pole zejména kvůli Václavu Cílkovi, který nás provázel coby moderátor tímto pozoruhodným dílem. Tohoto pána velice obdivuji, jelikož dokázal zpopularizovat tak nudnou vědu jako je geologie a také zato, že netradičním způsobem přinesl na TV obrazovky nové pořady z řad historie a přírody. Smekám před vámi pane Cílku za váš počin a díky za to, že se jako chodící studna historických informací s námi o své vědomosti podělíte. Putování starými cestami mělo jen 27 minut a se závěrečnými titulky jsem litoval, že pořad nebyl aspoň dvakrát delší. V životě by mne nenapadlo a po smrti už vůbec ne, že by se dal natočit tak zajímavý počin o něčem tak obyčejném jako jsou cesty. Vždyť jich kolem sebe máme tolik, jezdíme a chodíme po nich denně, čímž je bereme jako běžnou součást našeho života. Vůbec by mne nenapadlo, že by i cesty mohly umřít, když po nich lidé přestanou chodit a stejně jako mrtvého člověka si je pak příroda vezme zpět v duchu hesla prach jsi a v prach se obrátíš. V pořadu pana Cílka však nebyla jen ta pesimistická část, ale dozvěděli jsme se z něj také, že se smrtí jedné cesty vznikne o kousek dál nová. Nebyla to ale jediná zajímavost, i v tak krátkém díle bylo spousto interesantních informací, až jsem nevěřil, jak mohou být takové věci poučné a zajímavé. Jediné co mne v pořadu nebavilo, byl pan František Skála a jeho vyprávění. Pan Cílek opět nezklamal a budu se těšit na jeho další díla. Putování starými cestami ode mne získává čtyři cestářské hvězdy ****. ()
„Cesta, to je paměť. Je to památník civilizace.“ Některé cesty u nás existují již pět nebo deset, možná také ale až dvacet pět tisíc let. Jsou to tak vlastně nejstarší funkční stavby. Opět výborný a vskutku myšlenkově podnětný minidokument ze série vytvořené Ljubou Václavovou a Václavem Cílkem. Tentokrát za asistence známého nekonformního českého umělce Františka Skály. ()
Možná trochu roztřesená, ale poměrně hluboká výpověď o tom, co to je vlastně cesta, jak formuje naše životy, a hlavně, jak se na ní odráží naše smýšlení. O mnoha krásných cestách naší krajiny, avšak především o tom, jací byli naši předci a jak se to odrazilo v cestách, které nám zanechali, které bezohledně ničíme. Velmi silné téma, uchopené možná trochu nejistou rukou, ovšem skrývající hodně moudrosti a i smutku nad současnou dobou. ()
Galéria (8)
Fotka © Česká televize
Reklama