Réžia:
Ivan BalaďaScenár:
Lubor DohnalKamera:
Juraj ŠajmovičHudba:
Štěpán KoníčekHrajú:
Zlatomír Vacek, Antonín Horák, Vladimír Merta, Elena Zvaríková-Pappová, Zora Rozsypalová, Eva Řepíková, Vlastimila Vlková, Zuzana Fišárková, Hana Slivková (viac)Obsahy(1)
Toto ponuré, černobíle natočené podobenství, inspirované Čechovovou povídkou Pavilón č. 6, nesměl režisér Ivan Balaďa dokončit - teprve po pádu komunismu, s více než dvacetiletým odstupem, se film dostal na plátna kin, bohužel se zanedbatelným ohlasem. Vlastně až nyní si můžeme plně vychutnat příběh stárnoucího, stále vyčerpanějšího lékaře z léčebny do duševně choré, jenž nezadržitelně klesá na úroveň svých pacientů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (31)
Mám moc rád Vladimíra Mertu, jak po umělecké stránce, tak i té lidské. Ale ani on, v jedné z hlavních rolí, nezachránil tento film v mých očích od pocitu zcela promarněné šance a zklamání. Jakoby experimentálně pojatý kus, v němž občas zazní monotónním hlasem z jeho aktérů zajímavé myšlenky, které se ale ve všeobjímajícím filmařském chaosu bez ladu a skladu bezpečně ztrácejí. Netuším, jaký filmařský proud reprezentuje Ivan Balaďa a po tomhle filmu to snad ani vědět nechci. Čechov musel v hrobě rotovat jak vrtule v mixéru. ()
Je tu zajímavé výtvarné řešení, výrazně poetická kamera i dobrá hudba. Pro mne zcela neznámý Zlatomír Vacek předvádí naprosto bezchybný soustředěný herecký výkon. Ale na tři hvězdičky se mi to zdálo zbytečně roztažené. Ostatní postavy už nejsou herci, ale jen dobře obsazené typy. Pro role bláznů to stačí, snad jen Merta měl zároveň působit jako duševně chorý i inteligentně a na to už jeho herecký talent nestačil. Celkem spíš zklamání. ()
Cechovova poviedka transformovana do podobenstva "sialenej" izolovanej spolocnosti, do ktorej prichadza lekar. Chce liecit, no napokon sa sam podlieha, straca rozum a stava sucastou sialenstva. Podobnestvo, ktore akoby chcelo chytat niektore nuansy stylu raneho celovecerneho Jakubiska, ale mozno viac Havettu v ich chaose a cirkusovosti. Akoby vsak celemu tomu chybala ista ruka, ktora by presne vedela a presne viedla. Bonusom je, ze "dokoncovacka" v 1990 nevtiahla do filmu VPN. ()
Apokalyptické podobenství o špínou zaneseném světě, kde lidé žijou bez špetky naděje na záchranu, kde přemýšlivý tvorové vystupující z řady postupně chřadnou a upadají a šílenství se zdá býti jedinou možnou odpovědí a únikem před všudypřítomnou hnilobou a rozpadem všech hodnot. Poslední soud by byl vysvobozením, avšak už nezůstal nikdo, kdo by nebyl svržen do plamenů pekelných... Čistá deprese... ()
Ač se jedná o český film, vše, co se na plátně děje, působí velmi rusky - herci, i celkové pojetí námětu a prostředí. Filozofické dialogy a monology střídají scény nevázaného, bláznivého veselí, které jsou plné křiku a dalších neidetifikovatelných citoslovcí. Ruští klasici jdou zpracovat mnohem lépe, jak ukázal Petr Zelenka v Karamzových. ()
Galéria (2)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (5)
- Kromě herců byli denně z Prahy na natáčení filmu dopravováni komparzisti, kterými byli například přestárlí důchodci, fyzicky postižení nebo opilci z pražských hospod. (raininface)
- Natočen koncem 60let, dokončeno až roku 1990, film je inspirován povídkou A.P.Čechova "Pavilón č.6". (M.B)
- Snímek byl ještě před dokončením označen za protisocialistický, výroba byla zastavena a veškerý natočený materiál uložen pod zámek. Do konečného tvaru ho tak tvůrci mohli dovést až v roce 1990, kdy se v listopadu také dočkal distribuční premiéry. (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama