Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Romantickou pohádku Ptačí král napsala autorka P. Slancová volně na motivy anonymního arabského příběhu. Vzdáleně připomene i pohádky z literárního odkazu Boženy Němcové, nejen svým dějem, ale i myšlenkovým vyzněním a konečným vítězstvím dobra nad silami zla. Mocný sultán (O. Vetchý) si vybere za ženu dobrotivou a jemnou dívku (K. Špráchalová), ale její dvě zlé a nepřející sestry jí štěstí závidí. Jejich intriky způsobí, že se sultán se svými vlastními dětmi, dvojčaty, setká až po dlouhých dvaceti letech s pomocí „ptačího krále"… (Česká televize)

(viac)

Recenzie (20)

Eradin 

všetky recenzie používateľa

Spíše než TV film bych to navzal TV tragédií. Herecké výkony naprosto zoufalé, herci mě spíše odpuzovali od obrazovky, jediní, kteří to tam drželi, byli vousáči Vetchý a Rösner. Příběh sestavený jako vykradačka starých dobrých pohádek, ale tak neumětelsky zakomponovaných do příběhu, že to v nejlepším případě vyvolá úsměv na tváři. Duchové vyhrožují a slibují tak uboze, až to vypadá, že to musejí dělat z donucení a ne z vlastní přirozenosti. Závěr byl opravdu geniální, i když to tvůrci asi ani nezamýšleli. Hlavní postavy ke konci naprosto ztrácejí vlastní myšlení, ptají se krále ptáků i na naprosté kraviny a chyběla snad jen otázka: "Králi ptáků, co myslíš, potřebuji na záchod?" Ale zlatý hřeb večera, sultánova hostina ve tvaru pánského přirození, se už prostě rozdejchat nedal. ()

Mi Nü-Chai 

všetky recenzie používateľa

Bylo nebylo, v zemi s jedním palácem, dvěma domy, jednou ulicí a řekou suchého ledu žily tři nepříliš bystré sestry. a rokovaly s kým by nejraději vstoupily do svazku manželského. Nastojte, sultán, jehož jmenovala třetí ze sester, náhodou procházel pod oknem a rozhodl se jim přání splnit (což bylo, vzhledem k jeho homovýrazu, trochu udivující). I byly tři svatby, které nám raději neukázali, 9 měsíců uplynulo, sultán vyrazil za hradby vraždit indiány a jeho manželka mezitím stihla v mdblobách porodit. Sestry jí však záviděly společenský vzestup a rozhodly se vyměnit dvojčata za štěňata a mimina poslat po vodě - což se tradičně nevyplatilo a dvojčata objevil zmatený pár ("přines pokrývky!" - "ale my žádné nemáme, neměli jsme přece děti") předdůchodového věku a posléze vyrostla v ošklivé mladé lidi s mentální retardací, náhradní rodiče už neuvidíme (a tak možno spekulovat, zdaly je kukačky nesnědly). Jejich rodnou matku otec sultán mezitím, aniž by se sebeméně pozastavil, jakýže to byl tenkrát večírek, když vrhla štěňata, na naléhání nepřejících sester vyhnal a ta bloumala krajem. Fsktčnost tedy pravděpodobně pouze po palácové zahradě velikosti 4x2 metry. I přišla jednou mladá princezna Palisáda s vlečkou z pole domů a potkala tam svou zatím ještě netušenou matku. Po výměně lesbických komplimentů ("Jsi krásná dívka, připomínáš mi muže, kterého jsem kdysi milovala...") a mnohoslibných pohledů, začala ta starší té mladší popisovat krásy ptačího krále, nadchla ji pro jeho vlastnictví a prchla. Princ Pervers, bratr, homokláda a nosič rugbyových vycpávek v jednom tedy zastihl po návratu z lovu sestru v roztoužení, na což zaregoval jako každý správný bratr a vyrazil hledat ptačího krále, když jej tedy sestřička tak potřebuje. A jelikož se vydával do strašlivých nebezpečenství, nechal doma jedinou zbraň, tupý lovecký srp a vyrazil po cestě, která vedla celý 50 metrů od chalupy až ke stromu, pod kterým seděl sultán maskovaný za důchodce vietnamského původu. Po nezbytných odrazovacích řečech se na Perverse pořádně vlhce podíval a doznal, že vypadá, jak žena, kterou kdysi miloval. Pervers bohužel neobratně skrytou nabídku oslyší a dožaduje se rady, kterak se ku král ptáků dostati. I pronese sultán neuvěřitelnou řeč a tupý hoch srdnatě vyrazí po té jediné rovné cestě, která nejspíš vede z chatrče až do hor. Tam ovšem neodolá démonickému hlasu strýčka Skrblíka, otočí se a zkamení v ukázkovou falickou skulpturu. Doma se změna jeho skupenství projeví zreznutím srpu, i nemešká Palisáda a vybíhá za ním, aby též potkala zmateného starce a nechala se odeslat k démonům, hoře a ptákovi. Děvče je však v odolávání hlasům úspěšnější (nebo jen ztratila klíč od pásu cudnosti) a tak po zdolání celých tří metrů polystyrenu popatří na klec s vypelichaným opeřencem, který kromě jiného zvládne odkamenět připitomělého bratra a slavnému návratu sourozenců nic nebrání. Sláva ptáka se šíří krajem (vzhledem k jeho rozlehlosti to nedá příliš práce) a tak se o něm doslechne i k vládě se vrátivší sultán, jehož asi již omrzel poustevnický život a zatoužil po pohodlí svého luxusního dvoupokojového paláce a rozhodne se vyrazit podívat se na takykrále. Tím prosťáčky uvede ve zmatek, avšak troll-pták vychytrale poradí pohoštění, jakým radno uctíti sultána a celý film vrcholí sultánovým comming-outem při práci s atrapou penisu (s náplní!). Následné nalezení matky (překvapivě v rodném domě), likvidace sester, závěrečná výzva k incestu a vyhnání nebohého pernatce jsou již jen jemné (s)tahy štětce, jež dokreslují precisní psychoanalytické podobenství k dokonalosti, z níž by dojetím plakal i papá Freud. Takový materiál se dnes už nevyrábí! () (menej) (viac)

Reklama

triatlet 

všetky recenzie používateľa

Poctivá studiová pohádka. Orientální téma, zpracované Pavlou Slancovou, symbolem sourozenecké svornosti a rezavějící dýkou připomene českou klasiku Třetí princ. Výměna dětí za štěňata je vskutku jednoduchá zápletka a až moudrý ptačí král nachytá divícího se sultána při netradičním menu – okurce nadívané perlami. “Výměně dětí za štěňata ses nedivil tak jako okurce nadívané perlami…“ Kulisy, kostýmy a hlavně herecký projev (především Ondry Vetchého) udrží divákovu, nebo aspoň moji, pozornost. ()

dogrose 

všetky recenzie používateľa

Mám několik dotazů: Jak to, že sultán dvacet let stonal doma a současně seděl v prachu u cesty? Jak to, že dceři poskytl špunty do uší a synovi ne? Proč byl ptačí král v kleci? Proč byla ptačí klec na vrcholu skály na nějakém zlatém vajíčku, když pták stejně nemohl lítat, a jak se tam dostala? Proč ptačí král s někým mluvil a s někým ne, když se řeklo, že mluvit může jen s tím, kdo ho zachránil? Proč místo otevření dvířek sejmula dívka vrchní část klece, aby ptáka pustila, ale v následující scéně klec s ptákem nese za vršek? A co na to Jan Tleskač? Nevím, co přesně vede naše tvůrce k tomu točit pohádky neevropské, když je tato cesta dlážděna řadou nezdarů a stále se opakujících chyb (čínské pohádky z brněnského studia, hahaha). Stačí jen trochu uhnout z cesty a z pohádky se stane fraška, což zde je např. v záběru na naservírovanou falickou okurku s rajčaty po stranách, a nezachrání to ani, kdyby byla narvaná skutečnými perlami a nikoli voskovkami z Preciosy i s dírkami. Přitom stejný kánon nalezneme v řadě pohádek evropských, Boženku Němcovou nevyjímajíce. Sourozenci se mi herecky nelíbili, navíc dcera vypadala starší než matka (což jsou herečky i ve skutečnosti), jejich jména působila legračně v kontextu s ostatními nešvary. Ani Vetchý chvílemi neví, jak to má hrát... Atd., atd. Mám respekt k práci Františka Filipa, ale toto rozhodně nebyl můj šálek čaje. Jednu hvězdu dávám za výpravu, rekvizity, kostýmy a samozřejmě loutku, protože klobouk dolů, tahle parta odborníků si ví rady snad v každé pohádce. ()

otík 

všetky recenzie používateľa

Totální kulisovka - což by až zas tak nevadilo. Ale tato pohádka je tak totálně bez tempa a energie, až to snad ani není možné. Obecně mi arabské příběhy s Alláhem nevadí, ale tentokrát to bylo zcela bez humoru, scény s mladými dvojčaty především ve skalách jsou opravdu špatné, spousta dialogů až trapně tupých a umělých. Zpracováním je to spíše z osmdesátých let. Jako poobědová pohádka mnoho radosti nepřinese. ()

Galéria (1)

Zaujímavosti (1)

Reklama

Reklama