Zabitie Jesseho Jamesa zbabelcom Robertom Fordom

K westernu to má docela daleko. Atmosféra se pohybuje spíš někde mezi anglickou detektivkou a procházkou v KRNAPu. Když jsem shledala, že má oblíbená scéna z Fullerova I shot Jesse James (Jesseho koupel) je tu jen lehce naznačena, těšila jsem se, kdyže tedy tentokrát nastane ta velká chvíle. Ale bylo to čekání dlouhé a marné. Předání koltu proběhne tak, že by si ho člověk pomalu nevšiml. Sama vražda je na tom jen nepatrně lépe. Spíš než o silných momentech a žánrových kreacích je tento film o umění dlouhých záběrů a výborné hudbě (a Nick Cave je ve své miniaturní roli snad z celého filmu nejstylovější). (hodnocení zatím spíš 3 a půl) (21.03.2008)

Po skončení filmu u mě převládaly mrazivé, melancholické pocity. Bylo mi i trochu úzko. Působí to na člověka opravdu hodně, i když stopáž je přepálená a chvílema je to i nuda. Celé je to dělané skoro až formou jakéhosi dokumentu a pocity a nutkání jednotlivých postav film rozebírá opravdu do detailu. Obrazy odehrávající se v exteriérech jsou krásné, ale vidíte, že postavy tu přírodní nádheru nevnímají a jen si krejí záda. Brad Pitt rozdává nekonečnou porci charismatu a tu roli si fakt zasloužil. Casey Affleck mi byl hrozně protivnej. Toho Forda zahrál dobře, ale hned od začátku byl ztělesněním antipatie, hrozně protivnej. Mrazivou a pomalou atmosféru dokresluje minimalistická hudba. Říkám, ten film je dobrý, ale už se na něj nikdy nepodívám. (16.04.2008)

Již z charakteru názvu tohoto neobvyklého westernu je patrná aluze k hagiografii, ale zároveň i k jarmareční písni (která je prezentována přímo ve filmu v neodolatelném podání Nicka Cavea). Akt zrady přenesený z mýtického světa do westernového rámce. Střet dvou tak rozdílných rastrů - unaveného zralého muže světské slávy a mladíka, který po světské slávě touží. Souboj člověka-legendy a člověka s ambicemi stát se legendou. Variace prototypů Ábela a Kaina. Umělecká dekonstrukce mýtu. Artové přesahy (především příjezd vlaku temným lesem charakterizovaný jen světlem a závěr snímku). Pomalu plynoucí hluboký film s nádhernou minimalistickou hudbou Nicka Cavea & Warrena Ellise. Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem. Podobné filmy: 3:10 Vlak do Yumy, Nesmiřitelní, Až na krev (01.03.2010)

Tak ještě jednou. Nemám rád westerny. Nic proti nim, ale téměř všechny (i když jich nebylo mnoho), co jsem viděl, mě hrozivým způsobem nudili. Než se někdo ozve - Ano, vím, že se nejedná o typický western. A právě proto jsem dal tomuto filmu šanci a poměrně jsem se i těšil. A můj zážitek z filmu je mnohem horší, než bych kdy čekal. Zabití Jesseho Jamese je nuda. To už tuší snad každý, kdo jen letmo proletěl zdejší komentáře. Ale na takovou nudu člověka jen tak něco nepřipraví. On to totiž asi má být velký umělecký film. Jenže problém je v tom, že i zdejší "vychytávky" se mi ani v nejmenším nelíbili a v celém filmu mě spíš iritovaly. Jako například všudypřítomný starý vypravěč, který je často spíš takovou berličkou, aby divákovi došly souvislosti v ději. A ony ty fakta jsou poměrně zajímavá, takže jsem měl sto chutí tomu pánovi říct, ať přestane předčítat tu knížku a dá ji sem, abych si ji moh v klidu přečíst. A ne koukat na ten úporný děj, kde jsou úplně všichni počurinkaný z velkýho pološílenýho Jesse Jamese, který ale v podstatě nic nedělá, jen těží ze svý legendy, kterou ale Pittovi nikdo ani přes snahu vypravěče stejně nesežere. Což není vina herců, ti hrají seč můžou, ale nemají v podstatě co. Díkybohu aspoň za Caseyho Afflecka, který tak vehementně bojuje se svými nudnými replikami, že se mu občas podaří vyhrát a film je na pár vteřin zábavný. Celkově nejlepší z filmu je asi pasáž, kde je Jesse James po smrti a vidíme trochu psychicky vyzrálejšího Roberta Forda, jak se potýká se svým osudem. Ale to je tak 8 minut z celkových 160. Suma sumárum námět mi příjde velmi zajímavý, zpracování mi příjde tragický. (2/10) (21.06.2008)

Strhující charakterové drama nebo artistní předehra k vraždě, uchylující se k dnes už zoufale klišovitým časosběrným záběrům zamračených nebes? Něco z obojího – ovšem už jenom ze shovívavosti nad tím, že film jak umělecky, tak zéjmena komerčně zaspal dobu, si zaslouží spíš obdiv než odpis. Dost možná platí, že co se dnes jeví jako artový, výběrový film, by před nějakými čtyřiceti lety mohl být v Americe mainstream a před dvaceti lety nikoliv nemožný kandidát na Oscara z kategorie NESMIŘITELNÝCH… (10.04.2008)