Věci

Pro mě ohromné překvapení. Náhodou jsem si pustil blok FAMU dokumentů na ČT2 a mezi nimi VĚCI. Hodně originální a zajímavý dokument, někdo má potřebu shraňovat věci, které jemu nemusí být ani blízké, někdo s klidným svědovým vyhazuje svoje fotoalba. "Vždyť se na to stejně nedivám a nikdo jiný taky." (11.12.2008)

No ano, VĚCI staré jsou často krásné a s kouzlem nechtěného i jako materie s novým významem můžou být svým způsobem ve své nové roli i >originální< - a nemusí to být jen cenné starožitnosti! Vím to z vlastní zkušenosti a znám i osobně jednoho >profesionálního< zarputilého (;-) živnostníka vetešníka. Tož tak... Ale že by byl nějak >krásný< tenhle film, tak to teda není.. :-/ . . . Takže ty dvě hvězdičky jen s notnou dávkou >věcného< přístupu a tolerance, snad tedy jedna z nich i za tu originalitu námětu, bohužel však už ne za jeho zpracování... - - - P.S. A pozdravení Effendimu! ;o))) - - - - - (poprvé viděno 12.12.2008 na ČT2, komentář k věci zde jako druhý - 12.12.2008) (12.12.2008)

"Hodně jsem toho vyházela, ale prázdné krabice jsem nechala, kdybychom je někdy potřebovali." Tuhle filosofii miluju. (01.01.2009)

Autorka si vybrala opravdu nosné téma a i v krátké stopáži odkrývá několik jeho rovin. Především proti sobě staví dvě diametrálně odlišná pojetí - paní, která vyhozené věci vrací do oběhu vs. paní, která je bez sebemenší výčitky vyhazuje. Je opravdu zarážející, co všechno jsou lidé schopni bezmyšlenkovitě vyhodit pouze proto, že je to "staré". Nevidí historickou hodnotu, nedokáží se zamyslet nad minulostí jednotlivých předmětů. Nepokouší se je předat dále, i když jsou často plně funkční, rovnou je vyhazují... Spontánně se mi na konci filmu začala v hlavě přehrávat sloka známé písně: Neopouštěj staré věci pro nové; I když barva šediví a prýská; Byly kdysi lesklé, byly chromové; A teď se jim na smetišti stýská. (12.01.2009)