Hora jménem Andělská

Takže, jestli jsem dobře pochopil, král Ursina nalezl jako batole. Sám to říká. Když tedy Ursin věděl, odkud je, proč se nevrátil domů? A když to nevěděl, což asi ne, kde přišel k tomu hradu v Čechách? A jak se přeplavili? Prostě nesmysl jako kráva, ale je pravda, že je tato studiovka určena dětem, a ty nad tím bádat nebudou. Nestoudně blbá pohádka, která měla být natočena jako divadlo, a bez toho trapného psa. A navíc mne naštvali v obsazení, Pleštilová jako cikánka, tím to pohnojili dokonale. A pár exteriérových záběrů to nezachránilo. (22.04.2017)

Na začátku mne trochu polekalo, zda nepůjde o dokument, jestli jsem se nespletl, a následně, jestli to nebude nějaký ekologický pořad Chcete mě? o pejscích, ale ani pak, když konečně jezevčík začal vyprávět a pochopil jsem smysl toho, ukázat nám Andělskou horu dnes, nešlo o pohádku. Spíše to připomíná nějakou irskou baladu, jenže na to zde bylo málo mrtvých a málo krve. Celkově mi motivace postav unikaly, proč chtěl Vašut za manželku Postlerovou, a pak ji nechtěl, to také ne zrovna dávalo smysl, okouzlení cikánkami, ou jé, české království v komentáři jako nějaký zapadákov (jako vážně? Karel IV. nebo Jan Lucemburský, Václav II. či Habsburkové byli v Anglii málo známí?), pokus o vraždu přes otrávené víno jako v Císařově pekaři, a nakonec takový konec nekonec. :-( (09.09.2017)

Ještě, že je Marek Vašut dost výrazný herec. Ten svou rolí tento příběh táhne vzhůru. Jinak by tu bylo zbytečné úplně všechno. Žádná šťáva, žádné velké napětí. Na romantický příběh moc příkré a strohé. Zvraty v ději taky nebyly zrovna dvakrát překvapující. Navíc mi to přišlo mnohem delší než je uváděná stopáž. (30.09.2013)

Tak odfláknutou televizní pohádku jsem po revoluci neviděl, třepající se kamera na začátku pohádky, štábního vozu, který se drkotá do Andělské hory, nám alespoň ukazuje vozovku a náves v roce 1993. Jasně ukazuje že režisérka která má malý rozpočet a žádnou vizi se snaží alespoň kopnout svoji uměleckou vizi důstojně do autu. Nužno dodat, že se ji to daří skvěle. Sázka na scénář Jiřího Chalupy, známého ze Studia Kamarád před rokem 1989, se vyplatila. Zbytku pomohlo luxusní obsazení pohádky. Marek Vašut jako náladový Ursi ( medvěd ) je k sežrání i Simona Postlerova jako anglická princezna je skvělá. Repliky a jednotlivé záběry jsou pojaty jako divadelní hra na kterou se ovšem rad podívám. Odpouštím i současné záběry zříceniny na které se dívá ovšem i Ursinus když volá aby, cikány nebo rómy, respektive cikánku-rómku ( abych nikoho neurazil) Máriu procházející zříceninou hradu, přivedli do hradní síně. Znamená že i chudá pohádka může být koukatelná, neboť nechybí pohádkové poučení, veskrze anglické- realistické : “když uvidíte rozlícenou medvědici kterak se sápe na opuštěné dítě, nechte to být, nebo vám jednou až vyroste poblázní dceru a uteče s ní do nějakého zapadákova- Čech.😀 Proto 5 ⭐️ (26.12.2020)

No nepíše se o tom, že by to měla být pohádka, ale film. Film to teda fakt byl, to je pravda. takový krátkometrážní a chudokrevný, bez napětí a katarze, s přehrávajícím, ale krásným Vašutem, nádhernou sošnou Postlerovou, vynikajícím Munzarem, joztomijou Maciuškou a ještě joztomijejším jezevčíkem:) Příběh by snad mohl sloužit jako archetyp situace, kdy nekontrolovaný a nezpracovaný mindrák vede až k smrti, kdyby (pohádkově) nezasáhl do nepohádkového příběhu jezefčík. Takhle to bylo takové....mno prostě divné. Nicméně kdyžř se teď dívám, že tohle spáchala Siomnová, tak tenhle kus výrazně převyšuje její pásovou produkci televizních pohádek, pohádkových a jiných jakoby pohádkových filmečků. Už jenom kvůli těm exteriérům. . (17.01.2018)