O Kanafáskovi

Má uspávací peřina již několik desetiletí spolehlivě funguje v kteroukoliv denní či noční dobu a nic na tom nehodlám měnit. Když se totiž občas s dětmi mrknu na tuhle neposednou peřinu zvanou Kanafásek, tak si tiše mumlám cosi o pitomém večerníčku a následně usínám nudou. Z toho soudím, že Kanafásek svou úlohu splnil, ale mne tedy pobavit nedokázal. (13.11.2014)

Ano, vypadá to hrozně (druhá - nebo možná třetí - řada z roku 2011 vypadá stejně, tudíž "drží výtvarný styl"), ale to je "bohužel" asi tak všechno, co se dá večeníčku o Kanafáskovi vytknout. Schématický úvod se zákeřně chytlavou písničkou kupodivu vždy následuje originální příběh, ve kterém se děje přesně takový druh fantazijních nepřístojností, aby to diváka neuráželo a odpovídalo tomu, že je to večerníček o tom, jak nad uspáváním dětí bdí skřítkové, z nichž jeden je titulní duchna, a je mezi ostatními pěkný "renegát";) První pohled je dost odrazující, ale stačí tomu dát šanci. Hudba Petra Ostrouchova je víc než příjemně živá, a díky dění na obrazovce se vám může podařit zapomenout i na to, do jakých končin se během let odebrala mysl Jaroslava Duška, což už je něco:) 70% (14.06.2016)

Nevím jak, nevím proč, ale Kanafásek se pro mě stal jakýmsi symbolem nových Večerníčků, u kterých se vymýšlejí nápady odnikud a ani nejsou dotažené do konce. Nápad s uspávací peřinou je vlastně docela hezký, ale ty příběhy mě (většinou) moc nenadchly. Provedení taky nic moc a bohužel mě neoslnil ani jinak většinou největší klad seriálů, a sice hlas člověka, který je namlouval (omlouvám se pane Dušku). Suma sumárům, pro mě je Kanafásek večerníček, který se zasekl na půl cesty. (03.12.2013)

Kresba mi zprvu neseděla, ani Duškův hlas mi nepřišel večerníčkový, ale po několika dílech jsem si zvyknul. Musím ocenit i ten fakt, ze mladší dvoulet synáček sleduje Kanafáska bez vyrušování, nenudí ho, což u nových večerníčkových příběhů není pravidlem. A odkazy na Bratry v triku a Fíka jsou milé. (09.02.2010)

"Na Snovízu na hradě, bydlí skřítků habaděj,/ uspávači malí, na cestu se balí, tam kde děti dováděj./ Peřiny hned vystřelí, do zlobivých postelí,/ když po dětech drapnou, tak jim pusy sklapnou, /usnou i když nechtěly. /Když spí děti v postelích, skřítkové jsou veselí, / má to jeden háček, rošťák Kanafásek, / zase dneska rozbalí." Nápadité vyprávění, ve kterém Duškův hlas zůstává lehce v pozadí, o to víc vystupují dobrodružství Jonáše a uspávací peřiny Kanafáska. V navazujících dílech tvůrci vhodně využili i nové akttéry - Jonášova bratra a kočku. A hravost je patrná i na titulcích (např. Kanafáskovo ťukání na obrazovku). Scénář: Galina Miklínová, hudba: Petr Ostrouchov.------------- Scénář ke 3. řadě: Pavel Šrut. (03.02.2010)