Obsluhoval som anglického kráľa

Jan Dítě jako zakrslý Forrest Gump českého pohostinství - jen digitální pírko nahradily digitální poštovní známky, bankovky a Hitler.. Slabý Barnev, který jako by se sem zatoulal ze špatné grotesky, povrchnost, zkratkovitost a absentující poetické kouzlo nevykoupené ani velkým množstvím obnažených bradavek - i když vymodlený, tak nejslabší Menzelův Hrabal. Omlouvám se, ale už budu muset končit. U dveří mi zvoní drobný stařík v brejličkách a v ruce drží proutek.. (14.12.2009)

U stánku mi museli úlisně podstrčit jiné DVD, protože jsme na něm nenašel pamětihodný průser dělající ostudu poprávu velebenému režisérovi, nýbrž velice dobrý, v kontextu české polistopadové kinematografie snad i výborný, film, jemuž z mně neznámého důvodu jedni nemůžou odpustit odchýlenost od předlohy (nečetl jsem) a druzí jsou nakvašení tím, jak je v něm určitá "politická a morální přizbpůsobivost" prezentována jako jako kladná vlastnost. Kladná minimálně v tom, že člověku přináší šanci žít dál i ve chvílích, kdy jsou hrdě vztyčené hlavy nemilosrdně stínány. ____________ I když se vám takový postoj k životu bytostně příčí, pořád tu zůstává prostor pro uznalé pokývání hlavou, jak důsledně a účině je mu přizpůsobené vyprávění i styl. Příjde mi proto jako projev naprostého nepochopení, když je pak Barnevovi jeho nenapodobitelná jednovýrazovost metána do obličeje jako kardinální nedostatek a pláče se nad "nedramatičností dramatických scén".____________Na kritické poznámky k výpravě a kaměře hledím, jako by k nám přicházely z jiné planety a rezolutně nesouhlasím s údajnou uslintaností nahých scén. Jediný aspekt filmu, kde bych jeho haničům přikývl, jsou velmi nepovedé - leč zcela nepodstatné - digitální efekty. (22.04.2009)

po shlednuti cele metraze tohoto dilka jsem shledal zajimavou / zapamatovanihodnou JEDINOU (!) scenu, a to kdy hlavni hrdina jakozto hlavni poskok na place "pluje" po parketach, obletujic zakazniky. Za to prvni hvezda. A druha za onen krasny ksichtik te bloncky z prvni tretiny, jejiz jmeno si nepamatuji? A jaktoze si ho dovoluji nepamatovat? Protoze jsem se tak priserne nudil!! Opravdu zklamani s velkym Z. (12.12.2009)

Že Jiří Menzel v současné formě na Hrabalův originál nestačí, to bych pochopil a akceptoval. To, že ze strhujícího přerodu prázdné nádoby jménem Dítě, která jako nomen omen naivně proplouvá bouřemi dějin, v poustevnického filozofa ezopovského ražení uhnětl jakousi pofidérní zkazku o švejkovsky nablblém pijákovi plzeňského bych snad také zkousl. Kdyby však byl "Obsluhoval jsem anglického krále" film poetický, vtipný, soudržný. Jenže on není. Soudržný vyprávějící subjekt Hrabalova románu nahradil mizerný Barnev a marně zachraňující Kaiser, z divokého chrlení barvitých historek zbylo torzovité a křečovité pásmo groteskních výjevů, která Menzel seká bez zájmu, nápadu a poetiky. Film běží po většinu času na volnoběh a z letargie mě probral jen Martin Huba, Milan Lasica, několik pěkných momentů Oldřicha Kaisera a vyvedený úvod. Z výborných historek knižních vznikla filmová drť, která bez ladu a skladu kombinuje provplánovost, melancholii a politickou korektnost. Předlohu pozměňuje decentně, jen málokdy ale ku prospěchu věci. Z filmové verze bych měl asi jako člověk neznalý knihy pocit zmatečné prázdnoty, jako člověk, který předlohu obdivuje mám téměř bolení na duši. Bohužel, Menzel už jenom dosluhuje, pryč jsou léta 80. Škoda, že jeho důchod postihl zrovna jeden z nejlepších textů Bohumila Hrabala. (12.01.2007)

Jiří Menzel jezdil tak dlouho ostře sledovaným vlakem až se mu jeho talent začal dírou v kapse u kalhot vytrácet. Když poté zastavil ve stanici Hrabalova, napadlo ho, že Obsluhoval jsem anglického krále by mohl být dobrý film. Na stejném nástupišti ho napadlo natočit i ostatní snímky, které našli předlohu v Hrabalově díle. Rychle začal psát scénář, ale už se mu vytratilo příliš talentu, aby to byl skvělý kousek. Poté cestou do studia další trošku ze svého talentu a tak natočil snímek pochybné kvality, který je v půlce cesty ke kvalitě předchozích snímků. Je těžké popsat co je na něm přesně špatně, ale možná by stačilo skoro všechno. Oldřich Kaiser je dobrý herec a ve filmu mě příjemně překvapil. Na druhou stranu nemusím filmy, které jsou vyprávěné, a u kterých známe plus mínus konec. Hned se vytrácí překvapení nad závěrem a snímek nemá potřebný náboj. Sledování "epizod"o to,m kam zavedla chuť po penězích číšníka jménem Dítě je plné zvláštního pocitu. Chvílemi jsou scény poetické a krásné jako by je sám Hrabal natočil, ale jiné jsou vrcholem obyčejnosti a nudnosti. Pro mě bylo nejdůležitější si uvědomit, že Dítě vlastně není vůbec kladný hrdina a dá se říci slovy, majitele Hotelu Paříž, že je "špatným Čechem". Dítě svým stárnutím nejen, že mění své životní cíle, ale také se mění jeho povaha, která přechází ze sobectví a hamužnictví k obyčejnému stáří plné radosti z maličkostí a konce všech jeho tužeb okolo peněz. Dítě je povětšinou snímku přesto všechno trochu nepříjemnou postavou, která se tváří maximálně nevinně, ale opak je pravdou. Přes výborného Kaisera se dá říct, že OAK je průměrný český film, který zapadne a ztratí se stejně rychle jako pan Menzel zase nastoupí na svůj vlak a odjede do dalšího nádraží. (21.09.2007)