Čistá barva

Takových filmů už tu bylo, není-li pravda? Filmů o těžkém počátečním vztahu dvou různých lidí, který se ale v určitém okamžiku zlomí a z nich dvou se stávají nejlepší přátelé, protože je spojuje něco víc - v případě Čistě barvy se jedná o stejné vidění světa a láska k umění, což se kupodivu skvěle doplňuje. Vážně to všechno už tu bylo v různých odstínech té jedné a samé barvy a bčas i důvěryhodněji a reálněji vypadající než v případě té "Čisté barvy". Přesto ale film má co nabídnout. Kdyby ale nebylo několika okamžiků a myšlenky, co se táhla na pozadí toho všeho, hodnotil bych o hvězičku míň - tu jednu přidávám, protože více než souhlasím s názorem na moderní umění. (12.01.2010)

Podle mě dobře napsaný, zahraný a natočený film. Poutavým způsobem mě vtáhl do vášně pro umění, malbu, barvy, tvary,...Výborně zahrané a výborně natočené. Žádné dějové veletoče, vypjaté emoce nebo nečekané zvraty, které by měly oživit děj filmu, mě nerušily, protože v tomto filmu prostě nejsou potřeba...Určitě si ho pustím někdy znovu. Mimochodem jsem pár hodin před shlédnutím tohoto filmu zavítal poprvé v životě do Národní galerie a ten kýbl už tam mají přichystaný...skoro...nějaký umělec tam vystavuje kousky zmuchlaného alobalu od čokolády poházené po stole. (07.02.2016)

Přišlo mi, že celý film poukazuje na vytěsňování zapomenutých klasiků z dnešní moderní scény. Zapamatoval jsem si větu z jedné scény: "pokud budu žít za deset let, tak se dočkám kýble chcanek v muzeu moderního umění." Film je pro lidi, kteří mají rádi obrazy. Je to stvárnění posledních let života ruského malíře Seroffa a jeho mladého žáka s velkým talentem. Na začátku příběhu se obě postavy spíše nenávidí, i si možná překážejí. Ale postupem času, při pomalém pronikání do kouzla klasické malby, mezi nima vzniká jakýsi vztah a silné přátelství. (16.04.2010)

Čistá barva je opravdu hezký film, který stojí za to vidět. Asi málokdo tíhne k umění, ale i mě jako neznalci a člověku, který se nezajímá o malířství se film velmi líbil. Zejména jsou pak ve filmu moc pěkné metafory a chvíle k zamyšlení jako např. když Serrof říká Johnovi o mracích na jeho obrázku. Poví mu ať se na ně zahledí a on prozře, že ve skutečnosti jsou barvené a jeho obrazům chybí život - teplé barvy. Dále jsou ve filmu i odkazy na moderní umění, které je tu poněkud trefným způsobem zesměšněno za což jsem docela rád, protože nad dnešním moderním umění zůstavá kolikrát rozum stát. Herecké výkony jsou upřímné a dialogy trefné a vystižné. Konec má rychlý spád, ale film má co říci a má i své kouzlo, bohužel asi nezaujme tolik širokou veřejnost. Pokud stejně jako já budete na film koukat s pochopením a s určitým citem, pak vás okouzlí! (02.01.2010)

Škoda, že někdo, kdo nemá rád malíře nebo filmy, kazí tomuto dílku hodnocení, protože je rozhodně lepší, než by se mohlo podle procentíček zdát. Výtečná kamera mnohde komponuje záběry jako obrazy, herecké výkony jsou přesvědčivé. Možná mohl být příběh méně předvídatelný, ale kdo má rád přívětivý komorní film, rozhodně neudělá chybu, když se na Čistou barvu podívá. (16.08.2009)