Sépia a veľryba

Na tomhle mě nejvíc zaujalo, jak hrůzně to vypadá, když osobnost dětí je silně ovlivněna egem a patáliemi vlastních rodičů. Sépie s velrybou to ukazují opravdu brilantně a možná proto se na tento film dobře dívá; ani v nejmenším rozhodně nenudí. Je vidět, že to není jen blbá a laciná povídačka. Ovšem pokud se zrovna nenacházíte v rozvodovém řízení nebo na pokraji zhroucení partnerského vztahu (nebo těsně po něm), moc vás to nedojme. Mě to nedojalo, a to se tam zrovna nacházím. Takže v tom bych spatřoval to hlavní mínus. Všechno je to takové narychlo. Matka se nasere u tenisu a druhej den už bydlí každý zvlášť. Padlo to tam tak rychle, že jsem ani nestačil pochopit, že o nic jiného už tam v podstatě nepůjde. Takže prostě přes tři nepůjdu, čímž bych však nechtěl říct, že by se mi to nelíbilo. (27.07.2007)

Pocitový, svérázný, nekonvenční, lehce allenovský, skvěle zahraný. Moc mě bavilo, jak film ukazuje dopad rozvodu na děti, ale i vliv obou rodičů na utváření jejich charakterů. V některých aspektech je film na povrchu jakoby až moc doslovný a nechutný (vulgarismy, sperma), a přitom to celé slouží ke křehkém popisu, hemingwayovskému "mezi řádky"... krása. (31.12.2023)

Veľmi dobre spracovaná dráma, ktorej scénar, nominovaný na oskara sa príliš podobá skutočnému životu. Príbeh naozaj zaujímavo vykresľuje ako sa členovia rodiny vyrovnávajú s rozchodom, každý svojim spôsobom. Otec vzťahom so študentkou, mama pokračujúcim promiskuitným životom, starší s bratov hľadaním samého seba a mladší začínajúcim alkoholizmom a svojským skrášľovaním školského prostredia. Toto by mohli púšťať v manželských poradniach ako výstrahu, čo s rodinou dokáže spraviť rozvod.Takže senár dostal oprávnenú nomináciu na oskara, že je dej nudný pre viacerých užívateľov je jasné. Dráma nie sú Avangers, takže pri výbere tohto žánru ťažko môžete očakávať 90 minútové napätie. Výkony hercov, kamera a hudba skvele doplnia komornú, skôr festivalovú atmosféru filmu a ľudí, obľúbujúcich dobré filmy potešia nepochybne viac ako hollywoodské braky súperiace v dosiahnutí väčšieho zisku. 85%... (01.10.2017)

Dobré by bylo vyzdvihnout psychologii postav. Ta zajistila autentičnost a také přesah děje do minulosti, což je snad onen hlubší smysl. Na začátku je zápletka s rozchodem rodičů a pak už děj plyne bez jakýchkoli výrazných zvratů až ke konci, který neobsahuje žádnou zřetelnou pointu. Jde o to, že na začátku to celé vypadá jako manželská krize, která rodiče postihla, ale později v průběhu filmu se ukazuje, že se jedná o vztah manželů, který byl téměř od začátku vadný a který neblaze postihl celou rodinu. To lze vyvodit mimo jiné z mimořádného chování dětí a také třeba z (ne)reakcí rodičů. Nikdo například neřešil, že 12-ti letý kluk popíjí alkoholické nápoje. Ze zpětného pohledu je zřejmé, že příběh je vyprávěn z pohledu dětí a to od chvíle, kdy si poprvé všimly nějakého problému a následně objevují problémy i v minulosti. Jedná se o ztrátu iluzí a snahu o vypořádání se s ní. Snímek je velmi chytrý, ale spíše nenápadně. Nevyjádřenou psychologickou minulost postav lze docela dobře domyslet. (06.08.2011)

Je to civilní, osobní, otevřené a vlastně milé. Jenom jsou všechny čtyři hlavní postavy narušená individua hledající sebe sama v komplikovaném rodinném zmatku, který je obklopuje. Za mě to byli ale sympaťáci a celou dobu mě zajímalo, jak to s nimi dopadne. Celé je to především o silném a uvěřitelném scénáři a několika výborně vypointovaných vtipech. Je to o lidských vztazích, tenisu, masturbaci, velrybách, dětství a taky o tom, že i když jste vaši milovanou píseň nenapsali, ale promlouvá k vašemu srdci opravdu hluboce, tak to o ní vlastně můžete tvrdit. Pohlazení po duši pro ty divnější z nás. (28.08.2016)