Vlci

Jedna z nejlepších televizních inscenací, natočena na motivy hry R. Rollanda. V celém příběhu jde o zvažování dobra a zla nebo spíš zla a menšího zla. Zachovat se čestně a spravedlivě nebo podle zájmu republiky? Dva muži znají pravdu, ale jen jeden se odváží jít proti všem, aby zabránil bezpráví. Jenže vlast je ohrožena a skutečný viník může přinést rozhodující vítězství. Skvělý příběh podpořen famózními výkony naší herecké elity, pánové Němec, Ptáčník, Postránecký, Prachař a další ukazují, co je to HERECTVÍ. P. S. Příběh je vlastně takovou zmenšeninou procesu s generálem de Custinem, jehož jméno na začátku příběhu také padne. I on byl původem šlechtic, i on bojoval věrně za revoluci (právě on Mohuč předtím na Prušácích dobyl) a i on byl přesto obviněn ze zrady a roku 1793 popraven. Teulierova postava je pravděpodobně inspirována Jeanem Baptistou Meusnierem, který byl rovněž původně matematikem, jenž v revoluci vstoupil do armády a při obléhání Mohuče byl raněn a na toto zranění zemřel dne 13. června 1793, měsíc předtím, než Mohuč znovu padla do pruských a rakouských rukou. (18.09.2006)

Velmi povedená televizní inscenace s dokonalým obsazením herců, kteří zde podávají excelentní výkony. Tohle naši filmaři uměli...natočit komorní drama a stejně přesvedčit diváky, že za okny zuří válka a šikují se davy vojáku jako např.(Dialog s doprovodem děl ). Nejvíce se mi líbil Verrat v podání Václava Postráneckoho. (01.09.2016)

Československá televizní inscenace natočená podle předlohy R. Rollanda odehrávající se v roce 1793, tedy v době vrcholící francouzské revoluce, kdy je republikánská armáda obklíčena v Mohuči. Mezi francouzskými vojenskými veliteli nevládne jednota, zejména mezi sebou nemohou snést hraběte D´Oyrona (J. Ptáčník), jehož aristokratický původ je jim proti mysli. Uznávaný a oblíbený vojenský stratég Verrat (V. Postránecký) se rozhodne nepohodlného kolegy zbavit, zatají důkazy o nepravosti kompromitujícího dopisu od znepřátelené pruské strany adresovaného hraběti a ten je odsouzen za zradu republiky k smrti. Tento nespravedlivý rozsudek neunikne pozornosti charakternímu, intelektuálnímu a morálně imponujícímu důstojníkovi Teulierovi v podání tradičně skvělého F. Němce. Když získá důkazy o D´Oyronově nevině, naléhá na přítomné důstojníky, aby popravu zrušili či aspoň posunuli do doby, než se vše řádně prošetří. Ve strhujícím dramatickém závěru dochází ke konfliktu mezi ním a Verratem, obviněným ze zatajení závažných důkazů, hájícího se starostí a péčí o vlast a právě vybojovaným vítězstvím. Ač neměl Teulier D´Oyrona také příliš v lásce, v rámci spravedlnosti a morální čistoty obětuje svoji pověst a dokonce i život, neboť jeho charakterní jednání není mezi ostatními přízemními důstojníky podpořeno a sám je povolán před soud. V dalších rolích této povedené inscenace se objevil I. Prachař jako zástupce revolučního parlamentu Quesnela a v rolích méně významných vojenských velitelů se ukázali radikální P. Kostka, M. Vašut, S. Skopal a J. Havel. Název jednoho z řady nadmíru povedených televizních historických inscenací režiséra a scénaristy P. Háši poukazuje na repliku odsouzeného a nakonec i popraveného šlechtice D´Oyrona, který použil, v jeho tísnivé situaci smutně pravdivý výrok Tita Maccia Plauta Homo homini lupus (Člověk člověku je vlkem). (01.08.2018)

Homo homini lupus. Rollandova hra, přestože zasazená do konkrétního historického rámce, se zamýšlí v obecném slova smyslu nad spravedlností, která, jak už to tak bývá, zůstává slepá navzdory přesvědčivým okolnostem. Zásluhu na tom, že se tento dramatický konflikt stává strhující podívanou i po více jak třiceti letech, které od natočení této komorní televizní inscenace již uplynuly, mají herečtí představitelé hlavních postav – Ilja Prachař, Václav Postránecký a skvělý František Němec v roli francouzského důstojníka, bývalého akademika, který usiluje o spravedlnost, přestože ví, že mu tím vzniknou jen nevýhody. (16.06.2021)

Tři hlavní role tří excelentních herců... Ilja Prachař jako ztělesnění morálního dilematu, František Němec morálky samotné, Václav Postránecký pak velkohubosti a strojeného ublíženectví. Zajímavý námět poskytuje prostor k silným, byť dobovou pompézností logicky překořeněným dialogům ústřední trojice, ale přesvědčivé jsou i party vedlejší, ať už jde o ztvárnění obhroublého dělnicky-revolučního fanatismu v podání Marka Vašuta a Svatopluka Skopala, křivého oportunismu Petra Kostky i překvapivě solidního výstupu Jiřího Ptáčníka jako šlechtického vyvrhele. Film byl vysílán jako uctění památky Ilji Prachaře v den jeho smrti. Důstojná volba. 90% (29.06.2017)