Déjà Vu

Déjà Vu mě velmi mile překvapilo. Zpočátku jsem byl dokonce naprosto nadšený jeho nápadem a propracovaností. V polovině však scénář uhne příliš hollywoodsky mainstreamovým směrem (přičemž jeho logika mizí) a mé nadšení opadá. V otázce cestování časem totiž upřednostňuji pohled "Whatever happened, happened" před "You can change everything". Přesto tento film pokládám za velmi dobře odevedenou práci, na kterou se vyplatí podívat. (29.08.2010)

A to mi to zpočátku připadalo jako běžný krimithriller ze současnosti (synopsi jsem předem nečetl). Když se ale na scéně objevilo super-mega-hyper-hitech futuristické sledovací zařízení "Sněhurka", došlo mi, že se dívám na sci-fi. Tony Scott natočil svůj nejzábavnější film za poslední roky, ne tak nudný jako Muž v ohni, ani tak epileptický jako Domino. Příjemně strávený večer. A to mi to zpočátku připadalo jako běžný krimithriller ze současnosti (synopsi jsem předem nečetl). Když se ale na scéně objevilo super-mega-hyper-hitech futuristické sledovací zařízení "Sněhurka", došlo mi, že se dívám na sci-fi. Tony Scott natočil svůj nejzábavnější film za poslední roky, ne tak nudný jako Muž v ohni, ani tak epileptický jako Domino. Příjemně strávený večer. (19.12.2006)

Do detailu promyšlené nebo záměrně blbé v povrchně popcornovém stylu spjatém s bruckheimerovskými kamerovými objezdy? Skutečnost, že to nedokáži jednoznačně odlišit mě tentokrát v pozoruhodně pozitivním smyslu dráždí mnohem více než čisté filtry a cool Washington v hledáčku Scottovy kamery. Plusy za hudební podkres ve stylu Bourneovských honiček. (70%) (03.01.2007)

Neskutečně poutavě natočená pecka, ve slušivém scifi hávu, který neruší ani pochopitelně značně kostrbatá zápletka týkající se cestování v čase. Tony Scott ubral epileptického střihu, zbrzdil nervní kameru a opět je na co se dívat. Po vizuálně skvělém, ale dějově naprosto nezáživně zpracovaném Dominu nám technický mág přináší napínavý příběh, který řekne mnohem více širšímu diváckému spektru. I přesto, že je méně akční, tak je zdaleka více napínavější a dynamičtější a především je zde mnohem více emocí (například i prostoduché pohledy do očí). Nevyhneme se sice pár mouchám a již zmiňovaným dějovým berličkám a zásekům, ale tomu se vyvarovat nešlo. Rovněž motiv vraha je tak nějak neslaný nemastný. To však nic nemění na tom, že Scott je v současné době po audiovizuální stránce absolutní jednička a pokud mu zdatně sekunduje scénárista, zpravidla se jedná o interesantní filmový přírůstek. (03.01.2008)

Kdysi jsem měl pocit, že sleduji na dobré frekvenci vysílající kriminální thriller, v němž si zničehonic Timecop Denzel začne hrát na pre-crime agenta z Minority Report. Aby zachránil svou Kate ze sprchy, musí spoře oděný Leopold Washington nasednout do DeLoreanu americké vlády (co zatím nepropustil ani křečka v noční košili) a podoben tvrdému Terminátorovi, jenž ví, co bude next, zneškodnit teroristu usilujícího o tajemnou záři nad New Orleans. To vše v pro autora typickém zoomovaném stylu návratu do filmové budoucnosti. A pak jsem viděl Scottův film a zažil Deja Vu.. (03.05.2010)