Obsahy(1)
Pohádka o králi, který své starosti a problémy neřeší, ale utíká před nimi do snů a vidin. Za své sny vymění vše, co má. Zámek, korunu i štěstí své jediné dcery. Včas ale zasáhne chudý chasník Martin, který ví, že snít je sice krásné, ale mnohem cennější je schopnost sny uskutečňovat. (Česká televize)
Recenzie (16)
Na poli televizních studiových pohádek neobyčejný počin. Ne že by pohádka byla nějakou úžasnou filmovou zábavou, to ne, je to spíše pohádka pro dospělé diváky. Ale neobyčejně by se hodila jako terapie drogově závislých nebo aspoň jako prevence před drogami. Je tu krásně ukázána závislost krále s princeznou na snech, které jim přináší hra krále snů Radovana Lukavského. A také co všechno jsou pro to ochotni udělat, co obětovat a jak se změní nejen jejich chování, ale také vizuální vzhled jejich obličeje. Prostě paráda pro všechny, kteří chtějí vidět, co může způsobit a jak působí droga. Asi to nebylo primárním cílem této pohádky, ale povedlo se to neskutečně parádně. Jinak jde o průměrnou studiovou, ničím zvláštním pohádku s neotřelou tématikou. ()
Kdo se někdy neutápí ve snech? A dokonce jsou lidé, kteří sny žijí a díky tomu nevnímají příliš realitu. Ovšem pohádka je rozdělená na dvě dějové osy. Nejprve král snů Martina a jeho milou přemlouvá, aby u něj nastoupili, přičemž praktická žena se zlákat nechá, zatímco nepraktický muž mizí na dlouho někam, aniž by divák zjistil kam. Většinou to bývá naopak. Muž zlákaný vidinou relativně snadného a rychlého velkého výdělku jde, zatímco racionálně uvažující žena se obává. V této pohádce je to ale naopak. Ženě dokonce příliš nevadí, že neví, kde svého milého má a co s ním je. Podstatně dlouhou dobu se o něj vůbec nezajímá. Druhá dějová rovina nám nabízí krále s princeznou, kteří se opájí ve snech a postupně vypadají jako v drogovém rauši. Martinova milá ví, že je něco špatně, ale neudělá nic. To až Martin zasáhne. Možná bych i čekal, že přijede odmítnutý princ a pomůže, ale ten až s křížkem po funuse. Opravdu divná pohádka. ()
Československá televizní pohádka o králi Drahoslavovi a jeho dceři, kteří se nechali ovládat sladkými sny a iluzemi a ztráceli tak postupně kontakt s realitou. Příjemné snění o bohatství a štěstí jim bylo za jistý poplatek zprostředkováno hrou na kouzelné housle Králem snů v podání mistra R. Lukavského, jenž své oběti zdánlivě medovými slovy stále více uvrhoval do závislosti na své hře. Krále, jenž kvůli dalšímu a dalšímu poslechu zázračné hudby rozprodal celé království, ztvárnil R. Brzobohatý a jeho neméně nerozumnou dceru M. Kobrová. Pohádka je určená spíše starším divákům, neboť důsledně a velmi působivě varuje před závislostí na čemkoli, co přespříliš odvádí lidskou mysl od skutečnosti, nabízí lákavé pozlátko a krátkodobý pocit štěstí, přičemž po ochabnutí slastných pocitů nastává pouze prázdno, duševní trýzeň a pocit zmaru. Pomocnici vychytralého Krále snů využívajícího lidské slabosti pro své obohacení ztvárnila herecky zajímavá M. Gasparovičová, jejího milého Martina, jenž nakonec ukončí nebezpečnou snovou hru M. Hanuš a v roli vysněného Zlatého prince se objevil M. Vašut. Netradičně a nevesele pojatá pohádka Věry Jordánové mě svou až nedětsky vážnou tematikou zaujala, lepší hodnocení však z důvodu nepřesvědčivého závěru nebylo uděleno. ()
Docela drsná pohádka. Je, když se nad ní člověk zamyslí, spíše pro dospělé než děti. V hlavní roli jsou závislost, iluze, vydírání, mamon a nedospělost. Docela vážné a smutné téma. " Je dobré žít pro nějaký sen, ale není dobré žít ve snech." Mého oblíbeného Miroslava Hanuše jsem nepoznala, až díky titulkům. 😉 ()
Jako jestli to bylo varování pro děti, aby nebraly drogy, ale naopak žily reálný život, pak asi fajn. Ale pokud to není protidrogová agitka, je to divné. On třeba ten hodný princ, když se vrátí a vidí proměnu princezny, se stejně pořád chová jak nadřazený kretén, a být princeznou, vyhodím ho ze dveří za tak blbé kecy. Oč vlastně šlo králi snů, jsem nepochopil - člověk by čekal, že zlato mu bude k ničemu, když je pohádková bytost konta v bance nemaje. A že sny bude přinášet lidem zdarma, jak se to děje třeba v anglosaských pohádkách, kde pán snů rozhazuje zlatavý písek, aby se vám dobře spalo, a jde mu hlavně o vaše dobro - ne že budete ignorovat realitu. Nejlíp se koukalo na Gasparovičovou, Kobrové ani pořádná vrstva mejkapu nepomohla. A vlastně je mi moc líto všech zúčastněných herců, protože ta nejistota, co hrají a kam celá ta šaškárna vede, je na nich znát. A nejvíce asi na Lukavském a Brzobohatém, i když ten alespoň předvede nejlepší scénu celé pohádky (Na co máte, králi, tedy ten vejíř? - Je tu vedro.). Podle mne zmatený děj, směřování postav i poselství. Ale asi je to fakt spíše protidrogová agitka. ()
Reklama