Přistání naslepo

Typické televízne klišé, až sa divím, že sa jedná o kinofilm a nie o televízne spracovanie. Väčšina scén sa odohráva v jedinej miestnosti - letovom dispečingu. Máme tu chlapa s problémom z minulosti, s ktorým sa nedokáže ani po rokoch vyrovnať, jedného spočiatku nepriateľského a namysleného kolegu, šéfa, ktorý dáva hrdinovi druhú šancu a záverečný superproblém, s ktorým si poradí kto iný, ak nie hl. hrdina a prekoná tým svoj dávny problém. Kvitujem ale, že tu silou mocou neťahali romantickú linku a že to celé pôsobilo - aspoň pre laika - realistickým dojmom. Ako pocta všetkým letovým dispečerom, ktorý sú tak nejak neprávom v tieni leteckej dopravy, to má tiež svoju váhu. (24.02.2016)

Neznám prostředí v reálu jako Sinclair, ale práci letových dispečerů poměrně podrobně popsal Arthur Halley, a považuju ji za snad nejnáročnější vůbec. Tenhle film ji ukazuje trochu s nadhledem, líbilo se mi vykreslení jednotlivých postav: vše zvládající frajírek, hrdina s bolavou duší, přiliš ambiciózní šéfka, začínající nezkušená novicka - všichni během té náročné noci zmoudří a to se mi líbilo. Kéž by tomu tak bylo vždy i ve skutečnosti... (30.09.2011)

Nejsem expert na danou problematiku na rozdíl od uživatele Sinclair, takže já jsem za tenhle celkem trochu jinej a netradiční pohled na trochu jiný odvětví letecké dopravy docela rád a přišel mi dostatečně napínavý a realistický. Sutherland je dostatečně charizmatický a sympatický aby jste jeho postavě fandili. O občasnou zábavu v dramatických situacích se pak stará doktor Shamaal lékař a licencovaný pilot. Jako celek to je pak určitě nadprůměrný filmek. Nebudu tady řešit jak moc odpovídá skutečnosti, ale mě úplně v pohodě zabavil.65% (15.07.2020)

Nevýrazný žánrový hybridek, který v sobě nosí všechna standardní klišé svého žánru. Přistání naslepo nefunguje ani jako katastrofické drama ani jako dramatická cesta do duše člověka, který se viní za těžkou chybu. Zde navíc těch „bolavých“ duší bylo chvílemi nějak moc a charakterové rozvíjení bylo až na jediný případ utnuto v polovině, která místo očekávaného napětí s ohroženým letištěm nepřinesla nic jiného než další snůšku nudy. Ani další příjemně civilní výkon Kiefera Sutherlanda nedokázal pozvednout mdlou úroveň snímku, jehož námět sliboval mnohem více potenciálu, než kolik ho bylo nakonec dohromady promrháno. Scénáristicko – režijně nevyužitá šance a ukázkový příklad „zbytečného filmu“. (29.10.2005)

Zase další podhodnocený film. Trvalo mi asi prvních dvacet minut, než jsem si vzpomněla, že jsem tenhle film měla kdysi dávno nahraný z televize na VHS. Jaká klasika. Pravda je, že literární scénář snímku GROUND CONTROL se patrně skládal z 98% jen z čísel (takže jestli jsou všechny ty údaje, a jak věci fungujou pravda, tak ave tomu, kdo ho psal). A přesto - nebo snad možná proto, mě tento film přijde naprosto fascinující. Nejen kvantum textu, co se museli herci naučit, ale také pro svou dynamiku. Myslím, že málo uživatelů, kteří tady nadávají, jak je to primitivní, přihlouplé a bez napětí, si ve skutečnosti uvědomují, že kdyby oni byli na místě letového dispečera, tak se zhroutí po první minutě. Nevím, jestli to v reálu vypadá takhle, ale dokážu si představit, že když se něco vyse*re, tak se letoví dispečeři dost podobně nejspíš cítí. Sympatizuji s komentářem od "Primavera". Krásně to vystihl. Moje hodnocení je 70%. A to jedině proto, že jako mínusy vidím, že film je ve 4:3, není v HD, a občas je tam trochu dementní kamera. A jestli si někdo chce stěžovat na hlášky mezi pozemní a letovou, tak ať si poslechne nahrávku mezi řídící věží a piloty z pátku 24. června 2011, 12:03 - New York. Ne zrovna sterilně pracovní rozhovor... (02.08.2011)