Lincoln

|| Scenár: Tony Kushner | Hudba: John Williams | Produkcia: Steven Spielberg, Kathleen Kennedy | Distribúcia: Touchstone Pictures, 20th Century Fox | Štúdio: DreamWorks, 20th, Reliance, Participant, Amblin, The Kennedy/Marshall Comp. | Rozpočet: 65 miliónov $ | Tržby: 166,045,805 $ || Môže to byť z historického hľadiska akokoľvek hodnotné, ak to nefunguje ako film. Tak obludnú nudu som už dávno nezažil - to aj hodiny dejepisu boli viacnásobne záživnejšie. (25.01.2013)

Griffith, Ford, Spielberg. Lincoln. Tři velcí američtí režiséři a jejich verze lincolnovského mýtu. Třebaže Spielberg k Lincolnově osobnosti přistupuje poctivě a uctivě, vytváření kultu a idealizování demokratické myšlenky pro něj není tak důležité jako vtahování diváka do vyprávění. Jde především o strhující politické drama, jehož aktérem byl Abraham Lincoln. Je fascinující sledovat, jak plynule se jeden z nejméně akčních a nejméně epických Spielbergových filmů hýbe vpřed. Jak jsou do sebe jednotlivé scény zaháknuté, jak se pracuje s deadlinem (získat 20 hlasů do konce ledna), jak osobní linie slouží té pracovní. Vykreslování Lincolna jako mesianistické figury, projevující vstřícnost ke všem lidským bytostem bez rozdílu, není hlavní náplní filmu a tato deifikace, děje-li se, nikdy nezastíní ústřední cíl (prosadit dodatek před ukončením války). Dokonce můžeme mít pochyby o „čistotě“ Lincolnova neústupného prosazování spravedlnosti před právem – k přijetí jednoznačného stanoviska nejsme, třeba patetickou hudbou, naváděni tak aktivně jako v jiných Spielbergových socio-politických filmech. Navíc je to Lincolnův „ježíšovský“ sklon sednou si před skupinu posluchačů a začít jim vyprávět příběh, který nejvíc zpomaluje vyprávění. Skutečně je nám tímto dokazováno, že Lincoln je otcem amerického národa, který si mohl dovolit vtipkovat o Georgi Washingtonovi, nebo se již ocitáme na území politické satiry o starším pánovi, který rád povídal, když bylo třeba jednat? Otcovský výklad bude zřejmě vhodnější i pro opakované přejímání dětské perspektivy mladšího syna (včetně velmi chytré vypravěčské kličky ve finále), šlo mi ale zejména o poukázání na nenávodnost Spielbergova přístupu. S pomocí bezchybně vybraných herců a velmi dobově působících obrazů (významotvorné svícení a rozmístění postav, frontální snímání, kdy má každý pohyb své odůvodnění) je budováno zejména chytré drama, které nás drží neustále ve střehu a vyžaduje neustálé propojování souvislostí, a až poté mýtus. 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Faidra, Baxt, Kali4, Terzeus (26.01.2013)

Fascinující filmový dějepis. Steven Spielberg s vypravěčským talentem sobě vlastním vykreslil silný a přesvědčivý portrét muže, který se stal (americkou, ale vlastně i globální) ikonou (a to do té míry, že v jiných dnešních filmech loví vampíry). Abraham Lincoln je takovou americkou obdobou Masaryka (nebo spíš naopak :-)). Genialita Spielbergovy režie tkví v tom, že udělal z podstaty věci neatraktivního kuloárního boje o prosazení 13. dodatku americké Ústavy cosi jako strhující soudní drama, nebo spíš analogii tohoto v USA tak populárního subžánru. Nesporným kladem je, že se tvůrci vyhnuli patetickému ztvárnění, ba naopak lze souhlasně kvitovat fakt, že demokracie a politika je a vždy byla hojně špinavým řemeslem. Zajímavá je též analogie k dnešku, kdy i přes těžké stíny korupce dopadající na současnou politickou elitu (a to platí univerzálně, jak v USA, tak i celé Evropě, o naší samosprávě ani nemluvě) existuje stále naděje, že vlády zamíří pozitivním směrem... Další celkem hodně povedená filmová učebnice dějepisu a jasná vize toho, komu se budou letos udělovat oskaři (minimálně Daniel Day-Lewis je horkým favoritem)... PS: Snad jediná má výtka tkví v tom, že v podtónu filmu je silně cítit paternalismus amerického (euro-atlantického) náhledu na svět, až přespřílišné ukotvení, jakoby ideologie lidských práv nebyla jen jednou z mnoha...ale chápat se to dá... ,,Největší počin 19. století. Schválený pomocí korupce, díky úsilí a pomoci nejryzejšího muže v Americe." (03.01.2013)

Přiznám se, že Spielbergovu "biografii památné politické chvíle" - zákulisní boj o prosazení 13. dodatku v Ústavě - plně cením až teď na druhou projekci. Za nádherný komorní vizuál, prvotřídní herectví, skvělý vhled do machinací ve sněmovně, situace za války a osudové hodinky demokracie, tj. nezměrných nároků kladených na jednu velikánskou postavu historie - ve snaze oddálit mír ve prospěch konce otroctví, nehledě na výkřiky o "znegření Ameriky". Látka to není nejlehčí a slušela by regulerní intermise, film je pochopitelně podhodnocen, vyžaduje zájem o téma a stoprocentní pozornost, ale ve vší vážnosti zvládá být zároveň mile humorný (taktika funkce za hlasy, historky, urážky a hašteření poslanců), v součtu top filmařina a Day-Lewis nad zlato. (30.01.2019)

Zajímavě dehonestující příštup k popisu toho jak se amerika stala onou proklamovanou "nejsvobodnější zemí na světě" (úplatky, manipulace, lži, ignorování zákonů), ale to nic nemění na faktu že se Spielberg věnuje jen jednomu kratičkému výseku z Lincolnova života a úplně ignoruje spoustu mnohem zajímavějších událostí o kterých by mohl vyprávět (mimo jiné i celou válku...). Takže vlastně není moc jasné, proč se film jmenuje "Lincoln", a ne "13. dodatek ústavy USA". Obzvlášť když Lincoln samotný je ve filmu spíš za ťunťu, který jako jolly old fella vypráví jednu historku za druhou, ale jinak nedělá vůbec NIC, zatímco skutečnou práci za něj odvádí všichni kolem. Obzvlášť Tommy Lee Jones si se svou parukou krade celý film pro sebe, a zcela jasně ukazuje kdo je skutečným hrdinou Ameriky a boje otroků za svobodu - Tommy Lee Jones, a ne nějaký Abraham Lincoln. Jinak Spielberg přesně potvrzuje obavy z toho, že půjde o další Amistad - tedy nudnou lekci z dějepisu, tady navíc plnou spousty lidí kteří by asi měli být známí a důležití, ale nejsou, a plný událostí, které jsou tak trochu o ničem, protože všechny bitvy potřebné pro jejich uskutečnění (ať už na bitevním poli, nebo kdekoli jinde) se odehrály už PŘED začátkem děje filmu. Takže jde vlastně jen o to podívat se na to hlasování, při kterém všichni černoušci nadšením obejmou jeden druhého, a začnou vesele pelášit vstříc nejbližšímu KFC. Lincoln naopak zamíří do divadla, a Spielberg kvůli tomu splodí scénu s jeho brečícím synem, za kterou ho chci osobně zabít, vykastrovat a upálit. Chlape, kdo sakra jsi a co jsi udělal tomu božanovi co natočil Jurský Park a kuchal lidi na Omaha Beach?! 6/10 (16.02.2013)