Nevinnosť

Lucile Hadzihalilovic si s divákem od začátku hraje. Několikrát jsem si řekl "teď to přijde" a ono se nic nestalo. Nakonec jsem pochopil, že je to opravdu "jen" o nevinnosti, která se v průběhu poznávání vytrácí. Když dospějeme a svou nevinnost ztratíme, automaticky předpokládáme to špatné. Proto je třeba tenhle snímek sledovat bez dospěláckých předsudků a vrátit se do dětských let, kdy byl svět ještě plný tajemství. (12.06.2011)

Jalová, primitivní, dokola se opakující symbolika (zvířata v kleci, motýli na špendlíku, housenka, had svlékající kůži, motýlí tanec, motýli to dělají...), nesmyslně dlouhé statické záběry (děvčátka se mrcasí u tyče, některé se při tom šťourají v nose, jedna po druhé odcvičí svoji sestavu, pak znovu jedna po druhé odcvičí trochu jinou sestavu - vše v jediném záběru, holt velké umění...). Mysteriózní atmosféra? Jistě, a jak vynalézavě - živé dítě v rakvi, kulhající úča v ponurém baráku, tajné chodby... A teď jsem tě dostala, stereotypně uvažující diváku! Trefný komentář: PartyzanFilm. (16.04.2017)

Tak tento film bol pre mňa nesmierne podivuhodným zážitkom. Začala som ho pozerať nechtiac v domnení, že ide o iný film s rovnakým názvom. Keď som prišla na svoj omyl, chcela som to stopnúť, ale akosi ma začal film vťahovať do svojich prapodivných hudobných a vizuálnych lákadiel, ktorým toto dielo priam ovplýva. Ponurá atmosféra dievčenskej školy dáva od začiatku prísľub čohosi nekalého a nečistého v týchto priam panenských stenách. Nesmierne emočne ladená hudba sa prelína s tajomnými zábermi lesa, detských duší a mierne ťaživej atmosféry. Film je pomerne dlhý, ale vtiahne človeka do deja tak fascinujúco obratne, že máte pocit, akoby trval len pár minút. Čakala som úplne iný záver, ale bola som milo prekvapená tým, ako to autori pekne uzatvorili. (12.12.2015)

Myslím, že chápu záměr režisérky a hluboce smekám před její odvahou natočit tento film i jejím umem. Mimo jiné mě to přimělo se zamyslet. A je to trochu znepokojivé. Neztotožňuji se s tímto viděním dětství a nevinnosti. Dokonce musím konstatovat, že jsem snad sama vůbec nebyla dítě. Nebo že by právě toto bylo ono zapomnění? (02.06.2014)

Expect unexpected. Innocence je predovšetkým štúdiom. Štúdiom źivota mladých dievčat a obdobia, v ktorom postupne prestávajú byť nevinnými, bezbrannými deťmi. Príbeh prakticky vo filme chýba a dianie sa zameriava na "všedné" udalosti, ktorým sa dievčatá na tejto zvláštnej škole venujú. Všedné v úvodzovkách preto, že ikeď hodiny tanca, štúdium biológie, či nevinné hry v parku síce skutočne niesú ničím nevšedným, no z dôvodu absencie naratívneho príbehu divák netuší čo i len to, aký je vlastne účel tejto skoly, kde je všetko obmedzené prísnymi pravidlami a opustiť areál školy obohnaný vysokým plotom je podmienený trestom doživotného ślúženia v tejto škole. Film je preto aj veľmi mysteriózny. Do školy je privezená malá truhla, v ktorej sa ukrýva dievčatko. Nový člen školy. Tak ako tomu však nerozumejú oni, nerozumie ani divák, pretože hlavnými protagonistmi sú práve oné deti a divák je obmedzený tým, čo mu detská myseľ ponúkne. Informácií divák dostáva naozaj máličko, prostredníctvom pár viet, čí scén a môže len tušiť kde a v akej dobe sa film odohráva. Mysterióznosť je silno umocnéná zvukovou (hudba takmer chýba) a vizuálnou stránkou. Film je zložený prevažne zo statických obrazov , ktoré sú podfarbené temnými zvukmi, čo často krát navodzuje až tiesnivú atmosféru. Po tejto stránke sa film nedá neprirovnať k tvorbe Davida Lyncha, dokonca sa tu nachádza scéna, ktorá divákom dá spomenúť na úžasný Mulholland Drive. Detaily prezradzovať samozrejme nebuďem, a každému odporúčam si tento jediňečný film zohnať. Perlička na záver, režisérka Lucile Hadzihalilovic je manželkou kontroverzného režiséra Gaspara Noeho. (9/10) (21.11.2008)