25. hodina

Neskutečné, kam až může zajít obyčejná touha po dalším zářezu na pažbu. A jak dokáže zničit život celé rodině. A nikdy bych neřekla, jak se k filmu tohoto žánru může úžasně (ba přímo dokonale) hodit cimbál. Zvláštní, že skladatel, který ho jinak takřka nevyužívá, ho použil zrovna zde. A nemyslím tím teď folklórní tanečky + zábavu na začátku filmu. Možná to ale nebylo jen tak podaremnu. Třeba tím chtěli tvůrci vyjádřit, že ač byla rodina proti své vůli vytržena z otčiny (a hlavně od sebe), myšlenkami a srdcem byli stále doma, a spolu. Účast pana Wericha velký bonus k už tak skvěle obsazenému kousku, dokonce se mi povedlo se zcela odprostit od sympatií a vžít se do role, jakou představoval. (05.12.2023)

Ideální film pro dramaturgický plán Řitka Video na DVD. Ideální jako kolekce k Pádu Berlína, který byl také promován jako rarita s Janem Werichem ve vedlejší roli. A na rozdíl od sovětského válečného filmu, ve kterém si Werich zahrál pod tučným nánosem Göringovi posmrtné masky a byl dabován, zde je zcela civilní a hovoří sám. To, co se děje kolem s Quinnem je sice bez chuti a zápachu, ale možná v tom ladu rozpoznám i Olly Schoeber. (16.12.2010)

Henriho Verneuila znám především ze spojení s Belmondem a jako režiséra slavného Sicilského klanu. Válečné téma bych od něj moc nečekal. Už od začátku mě překvapilo rumunské prostředí a to že všichni herci mluvili anglicky. Velkým překvapením bude pro našince i Jan Werich v záporné roli velitele. Je velmi zajímavé ho tady vidět, má dobrou angličtinu a je opravdu věrohodný. Stejně jako (mě nepříliš známý) Anthony Quinn v hlavní roli Johana Mirtze, který je chvíli považován za Žida, pak za Maďara, nakonec je dokonce navlečen do vojenské uniformy a po válce skonči před soudem, aniž by někdy pořádně věděl co se kolem něj děje. Občas je to pořádný primitiv. Někteří filmoví primitové jsou milí, nějací vtipní, on není ani jedno. Ale je to dobrák který by neublížil mouše a mně taky občas holky říkají, že nejsem génius.  Tak jsem mu celkem fandil a jeho netypický příběh mě bavil. Občas to bylo až tragikomické (ostatně, občasné komediální prvky zmiňují i někteří ostatní komentujicí.) Zajímavá atmosféra filmu, docela jsem si to užil.  A ono je to fakt dobrý a zase trochu jinýma očima a dobře absurdně to ukazuje hrůzu a nesmyslnost válek.  Nejlepší je závěr na nádráži. To je typ scény na kterou se nezapomíná. Neskutečné... (26.10.2019)

Od Henriho Verneuila už déle obdivuju jiné snímky ze 60. let Opice v zimě a Víkend na Zuydcoote, ale 25. hodina je, troufám si říci, ve výsledných dojmech úplně překonala. Není to ani tak onou velkou mezinárodní koprodukcí, jako spíše díky silnému tématu. A téměř neustále napínavého příběhu J. Mirtze, který se v nejnebezpečnějších časech v 40. letech minulého století ocitává na těch nejhorších místech proti své vůli, od falešného Žida na nucených pracích, přes nacistického důstojníka se zhuseným pocitem války až po jednoho z obžalovaných na Norimberském procesu. Svým způsobem jde až o tragikomické dobrodružství, podávané v nádherných kamerových záběrech, pěknou výpravou či honosnou hudbou s několika valčíkovými motivy. Pro mne osobně filmový zážitek plný kontrastných emocí. Občas vyčerpávějící, v závěru dojímavý... docela rozumím těm pomalu a těžko rodícím se úsměvům ve tvářích manželů před fotografem, oba by chtěli mít chvíle štěstí hlavně pro sebe a ne pro mediální senzaci. Anthony Quinn se své role zhostil výborně a jeho výkon v roli primitivního smolaře s pořádnou dávkou štěstí v osudu náleží k těm nezapomenutelným, stejně jako závěr filmu. Vyzdvihl bych rovněž výkony v epizodních rolích Serge Reggianiho a Jana Wericha, netradičně coby zrůdného velitele v uniformě. 95% #Francouzská kinematografie: Virtuální kino (21.10.2019)

Film mal byť ešte o hodinu a niečo dlhší. Nuž neviem, čo tam chceli ešte natlačiť, aby divák nezaspal naveky. Film o mužovi ako obeti dejín, Rumun stratený vo víre vojny. Anthonymu tá rola sadla, jeho výraz absolútne sedí na opáleného roľníka, na druhej strane, Werich ako nacistický dozorca s tými očami, čo sa smiali aj keď plakal? Nesedelo mi to. Ale ako sonda do málo poznanej východoeurópskej histórie, v ktorej ťa od židovstva nemusela ochrániť ani zrastená predkožka, to je dobrý výstup. Našťastie netrval 25 hodín, aj keď pocitovo... (21.12.2023)