Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dvojici domácích robotů je v továrně čeká běžná oprava. Omylem se jim však do nastavení dostanou lidské emoce. Roboti se do sebe zamilují, utečou z továrny a rozhodnou se, že si pořídí dítě. (Hans.)

Recenzie (5)

jonyyy 

všetky recenzie používateľa

Tři roboti utečou z továrního skladu na výlet do lesa. Většinu času chodí po lese a melou naprosté toboticko-filozofické hovadiny. No film naprosto o ničem, na kterém se mi možná maličko líbil maximálně ten robotický doutníkový závislák - teda jeho vzhled. Jinak opravdu naprostá zbytečnost. 30% ()

Reklama

corpsy 

všetky recenzie používateľa

Asi jediní, ktorí svoju prácu na filme brali vážne, boli maskér Stan Winston a hudobný skladateľ John Williams. Na komédiu nehumorný a na sci-fi málo odvážny. ()

Goldbeater 

všetky recenzie používateľa

V době eskalující Star Wars mánie se studio Universal Pictures rozhodlo vypustit do světa svého vlastního klona příběhu o roztomilých mluvících robotech, a tak vzniklo Heartbeeps. Divákům se tak naskytla jedinečná příležitost vidět v hlavní roli hollywoodského filmu komika Andyho Kaufmana, známého z biografického snímku Miloše Formana Muž na Měsíci. O režii se postaral Allan Arkush, tvůrce zábavných nízkorozpočtových komedií, a dostal se tak ke své první vysokorozpočtové produkci, což mu možná mírně přerostlo přes hlavu (člověku vrtá hlavou, proč je ve filmu ponecháno několik na první pohled nepovedených záběrů). Scénář napsal nepříliš zkušený John Hill a zde je kámen úrazu, snímek je totiž o jakémsi bezcílném putování za smyslem života, které zřejmě bylo zamýšleno jako odlehčené filozofické dílo, ale úplně to tak nedopadlo. Ono i to odlehčení je samo o sobě kontraproduktivní, humor v tomto snímku totiž osciluje mezi infantilním, podivným a ryze nevtipným - i když scénář si je toho vědom a několikrát nechá postavy přiznat, že jimi vyprávěné vtipy jsou opravdu špatné. Ta malá uvědomělost tomu trochu přidává. Happyend je pak mírně tlačený a temnější závěr by tomu možná dodal úplně jiný a kvalitní rozměr, přes to všechno se nechci uchylovat k podprůměrnému hodnocení. Tento snímek i přes své slabé stránky působí zkrátka úsměvně, dojemně a zvláštně roztomile (což Roger Ebert označil osobitým souslovím „it suffers from terminal cuteness“) a vidět to jako dítě, možná si u toho i pobrečím. A dětem je to přeci primárně určené. Pro dospělé je to aspoň bizarní záležitost - se skvělou hudbou Johna Williamse! ()

Galéria (12)

Reklama

Reklama